Hospodářský růst předních světových ekonomik se synchronizuje na úrovni, jaká tu nebyla roky, ekonomika eurozóny srovnala krok s USA. Ve svém revidovaném výhledu to ve středu uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Globální ekonomika by podle OECD měla letos zrychlit růst z loňských 3,1 procenta na 3,5 procenta a v příštím roce na 3,7 procenta, což znamená nejlepší výsledek od roku 2011.

„Porozhlédneme-li se po světě, zjistíme, že poprvé od roku 2008 žádná z ekonomik nevykázala pokles,“ uvedla hlavní ekonomka organizace Catherine Mannová v rozhovoru pro agenturu Reuters. OECD zvýšila prognózu růstu hrubého domácího produktu eurozóny na 2,1 procenta z dříve odhadovaných 1,8 procenta, předpověď pro USA na úrovni 2,1 procenta zůstala.

Přitom vývoj ve Francii a Itálii, které dříve za kolegy mezi státy platícími eurem zaostávaly, je nyní hlavním důvodem revize prognózy směrem vzhůru. Odhad růstu HDP ve Francii OECD zvýšila z 1,3 na 1,7 procenta a v Itálii z 1,0 na 1,4 procenta. Dokonce ani 13procentní zpevnění eura vůči dolaru od počátku roku růst eurozóny nezbrzdí, protože vývoz stimuluje silná globální poptávka.

Za všemi velkými ekonomikami pokulhává Británie, letos se její HDP má zvýšit o pouhých 1,6 procenta. Stejný odhad udělala OECD už v červnu. Důvodem jsou problémy spojené s jejím odchodem z Evropské unie.

Co se měnové politiky týče, OECD soudí, že centrální banka USA (Fed) by se měla držet postupného zvyšování úrokových sazeb a pomalu začít snižovat svou bilanci. Evropské centrální bance (ECB) organizace doporučuje omezit nákupy dluhopisů a pak postupně skoncovat se zápornými úrokovými sazbami. To však záleží také na situaci na finančních trzích a na stabilitě vývoje inflace.

Mezi ekonomikami, které nejsou mezi 35 členy OECD, je raritou Indie, jejíž prognóza letošního hospodářského růstu byla snížena ze 7,3 na 6,7 procenta kvůli důsledkům zavedení nové daně z prodeje zboží a služeb.