Vítězka pražských voleb Adriana Krnáčová popsala svou vizi. „Je to město, kde lidé komunikují a cítí se v něm jako třeba já dnes v Bubenči. Tam si ráno nazuju papuče a dojdu si pro pečivo. Známe se všichni a mluvíme spolu. Mám tam pocit bezpečí,“ řekla v oficiálním rozhovoru.

Pokud se vize naplní, pak to ovšem bude znamenat konec hnutí ANO 2011, za které Krnáčová kandidovala. V idylické čtvrti Bubeneč, kde jsou lidé spokojení jako budoucí primátorka, totiž hnutí ANO komunální volby nevyhrálo, dokonce tam nezískalo ani 15 procent. Těsné vítězství v hlavním městě nad konkurentem TOP 09 zařídila pro ANO velká sídliště, kde pro ně hlasovalo až třicet procent voličů. Konkrétně jde o sídliště, která se označují jako problémová, tedy Černý Most, Modřany, Jižní Město a Řepy. Třicetiprocentní hranici překonaly Horní Měcholupy proslulé svými dlouhými, osmipodlažními betonovými bloky. Komunální volby tak ukázaly, že Andrej Babiš už neoslovuje voliče napříč celou společností, ale především v regionech a lokalitách, kde teprve bude líp.

V kolejích Miloše Zemana

Volební geografie hlavního města je nejzajímavější, protože Prahu tvoří desítky na sobě nezávislých čtvrtí, a volby do magistrátu ukázaly, jak jsou rozdílné.

Proti sobě stojí nejbohatší a nejlépe vybavené městské části, kde hnutí ANO zaznamenalo nejhorší výsledek, s panelovými noclehárnami, vysokou hustotou osídlení, nedostatečnou infrastrukturou a jasným vítězstvím Babiše. Bubeneč není mezi lepšími lokalitami žádným unikátem. Jenom desetinu voličů získal Babiš na exkluzivní Malé Straně, pod patnáct procent se vešly i proslulé vilové čtvrti Ořechovka a Hanspaulka. Na úrovni Bubenče se drží i historické městské části se stabilizovaným osídlením, vedle Starého a Nového Města ještě Královské Vinohrady. Dále od centra příznivců ANO přibývá a například v Nuslích nebo na Žižkově překračuje v některých okrscích jeho zisk pětinu všech hlasů. Tak to pokračuje směrem k okrajovým sídlištím, obliba Babiše však vždy klesá ve vilových čtvrtích. Dvacet procent nezískal ani na Klíčově, ve svahu nad dříve průmyslovými Vysočany.

Některá sídliště přitom třicetiprocentní úrovně nedosahují v žádném ze svých okrsků, nejnápadnějším příkladem je rozsáhlé Jihozápadní město (Praha 13), které se tak od panelových ghett na jihovýchodě Prahy významně liší.

Sídliště také nezajistila úplně rekordní výsledky. Existují malé enklávy, kde se podpora hnutí, které změní svět k lepšímu, blíží až ke čtyřiceti procentům. Zisk 39,6 procenta hlasů zaznamenal Babiš v kolonii Za horou poblíž Hloubětína. Touha po lepší budoucnosti je pochopitelná v lokalitě sevřené čtyřmi pruhy silničního Průmyslového okruhu, stejně frekventovanou Českobrodskou ulicí a jejich mimoúrovňovou křižovatkou. O dvě procenta méně získalo ANO v idylické obci Lahovice na soutoku Vltavy a Berounky, pro niž však magistrát odmítá postavit protipovodňové hráze, a kterou proto loni vytopila velká voda.

Geografie magistrátních voleb dává překvapivě stejnou mapu náklonnosti k populismu, jakou vytvořily prezidentské volby v lednu 2013. Čtyřicet procent získal budoucí prezident Zeman pouze v sedmi městských částech, mezi které patří sídliště Černý Most, Modřany, Jižní Město a Řepy. Zemanův úspěch se ziskem třicet procent zopakoval i Babiš, už se mu to nepodařilo ve dvou dalších obcích, spíše venkovských Horních Počernicích a Kralovicích a jen v menší míře na letňanském sídlišti.

Na Malé Straně, Starém a Novém Městě, na Vinohradech i Bubenči dosáhl budoucí prezident jen čtvrtiny hlasů, Babiš zmíněných patnácti procent. Důchodce z Vysočiny i slovenský chemik dokázali svým nacionálním nebo ekonomickým populismem oslovit případně odradit stejné voliče.

Zrazeni Topolánkem a Nečasem

Do obrazu městských čtvrtí otevřených každému druhu demagogie zcela nezapadá chování voličů na předměstích a v satelitech. Zeman ve většině z nich neuspěl, přesto satelity typu Újezdu nad Lesy, Kunratic nebo Uhříněvsi přešly na Babišovu stranu a dávaly mu okolo pětadvaceti procent hlasů, tedy jen o něco méně než panelová sídliště na jihovýchodě města. Existují ovšem předměstí, kde hnutí ANO získalo stejně málo jako v rezidenčních čtvrtích Malá Strana a Bubeneč, konkrétně Troja, Lysolaje, Malá Chuchle, Butovice atd. Důvod je očividný – jde o menší obce se stabilizovaným územním plánem, tradiční populací a dobrým spojením do centra. Potíže mají pouze satelity, které se stejně jako některá sídliště potýkají s nestabilním prostředím plným neznámých lidí, s nedostatkem služeb a velkou vzdáleností do tradičních městských čtvrtí.

Tím se ovšem nevysvětluje, proč satelity odolaly Zemanovi a podlehly až Babišovu populismu. Volební geografie nabízí vysvětlení, podle kterého se hranice mezi politickými preferencemi jednotlivých obcí mění postupně.

Ještě v roce 2006 nepanovaly mezi jednotlivými pražskými obvody velké rozdíly. Radikální pravicová rétorika šéfa ODS Mirka Topolánka zabrala stejně v celém městě a například na Černém Mostě získala ODS ve sněmovních volbách stejných 49 procent jako na Novém Městě nebo na Vinohradech. O něco víc zabraly plány liberálních ideologů v satelitech typu Újezdu nad Lesy a Kunratic, kam se právě stěhovaly mladé rodiny s hypotékami. Ekonomická krize roku 2009 přinesla těžké časy také do satelitů, stále však setrvaly na dosavadní pozici a ještě při prezidentských volbách počátkem roku 2013 do značné míry odolaly lákání zemanovské levice. Po recesi roku 2013 a pádu Nečasovy vlády už populismus oslovil také satelity.

Všichni ve stopách Ústí nad Labem

O tom, že dochází ke změně politického rozdělení v celé republice, svědčí údaje z komunálních voleb v dalších městech. Zároveň je vidět i to, že změna je postupná. V Plzni i Českých Budějovicích Babiš neuspěl na stabilizovaných územích městského centra a na tradičních předměstích, jakými jsou plzeňská Roudná nebo budějovická Havlíčkova kolonie. Tamní sídliště však Babišovi dodávají stejný podíl hlasů jako ostatní části města. Na plzeňském sídlišti Lochotín a českobudějovické Vltavě dokonce získalo ANO nejmenší podporu z celého města.

V krajských městech se odehrává něco, k čemu už v Praze nemůže dojít. „Stará“ sídliště ze 70. let si uchovala tradiční přízeň k levicovým stranám a novým slibům dobrodružného miliardáře nevěří. Tím se krajské organizace ČSSD a KSČM liší od slabé levice z hlavního města, která nedokáže Babišovi čelit na žádném z velkých sídlišť, a také proto její zisk poklesl oproti minulým komunálním volbám o polovinu.

Výpadky ze sídlišť na jihozápadě Čech proto levici postihly v mnohem menší míře. Hnutí ANO se prosadilo pouze na nových sídlištích, která byla dokončena až počátkem 90. let minulého století, anebo mají významnější problémy s dopravním spojením a dostupností služeb. Například v Plzni se Babiš prosadil na „problémovém“ sídlišti Skvrňany. Už dnes je od centrální části města odděleno dvěma železničními tratěmi a kapacitními silnicemi, přitom se dokončuje silniční obchvat, který paneláky oddělí od zázemí zahradní kolonie na západě. V Českých Budějovicích ANO vyhrálo na novém sídlišti Máj, které se před rokem proslavilo protiromskými pochody neonacistů.

Chováním voličů se Praha v mnoha detailech podobá severočeským městům. Sídliště Skalka a Mojžíř ve východní části Ústí nad Labem dosáhly v magistrátních volbách dokonce úroveň 35 procent hlasů pro ANO a překonaly i pražské sídliště Horní Měcholupy, na třetinu hlasů se dostal Kamenný vrch na pravém břehu Labe. Stejný úspěch se však nekonal na sídlišti Severní Terasa, kde zaznamenaly nejlepší ústecký výsledek levicové strany ČSSD a KSČM.

V centrální části Ústí a přilehlé vilové čtvrti Klíše to bylo z Babišova pohledu ještě horší a zisk hnutí nepřekročil ani 20 procent. Od pražského vzoru se nelišily ani satelity typu Skorotice, Vaňov nebo Brná s pětadvaceti procenty pro ANO.

Ústecký, resp. pražský, model se v mírnější podobě uplatňuje i na Moravě. Například výsledky v Olomouci ukazují, že ANO překročilo hranici 25 procent pouze na sídlišti Povel s největší hustotou osídlení a v průmyslové čtvrti za nádražím, tedy v Hodolanech a Holici. Nejméně hlasů, v některých okrscích až pod patnáct procent, získalo v historickém centru.

Spasitel nezaměstnaných

Polarizace společnosti na fenoménu Babiš může postupně nahradit tradiční politické rozdělení na levici a pravici. Po komunálních volbách to lze pozorovat nejen uvnitř měst, ale také na regionální úrovni.

Kampaň ANO evidentně zabrala v krajích se sociálními i ekonomickými problémy, které byly dříve základnami levice. Z osmadvaceti měst nad 10 tisíc obyvatel, kde vyhráli kandidáti ANO, leží v bývalém severočeském a severomoravském kraji plných patnáct. V jiných regionech už nebyli Babišovi lidé tak úspěšní, další úspěchy zaznamenali v jednotlivých městech s nadprůměrnou nezaměstnaností, konkrétně v Kroměříži, Hodoníně či Příbrami.

K tomu se přidávají už jen dobré výsledky v největších městech, kde jsou občané nespokojeni s neschopností svých představitelů vést složitý městský organismus. Ovšem i v metropolích se ANO zaměřuje v první řadě na tradiční klientelu levicových stran. Svou další expanzí tak Babišovo hnutí ohrožuje především sociální demokraty a v menší míře komunisty.

Na druhé straně barikády se objevily regiony s tradiční strukturou menších měst a jejich obvyklého venkovského zázemí, kde vzniká přirozené prostředí pro rozvoj střední třídy. Například v Jihočeském kraji ANO ve všech městech propadlo s výsledkem do deseti procent, s jedinou výjimkou v metropoli celého kraje. Obdobná je situace v Plzeňském, Pardubickém, Královéhradeckém a Libereckém kraji, blíží se jí také jižní Morava. V těchto regionech byly dříve úspěšné především pravicové strany a při komunálních volbách převzala jejich roli občanská sdružení vzniklá na jejich troskách. Babiš tato sdružení označil za své přirozené spojence, a tím naopak svou expanzi v bývalých pravicových regionech přinejmenším na nějakou dobu vyloučil. Pravice tím dostala čas a možnost, aby se ve svých tradičních základnách vzpamatovala z minulých porážek.