Pomyslný bič na ministra financí Andreje Babiše (ANO), novela zákona o střetu zájmů nazývaná lex Babiš, se bude projednávat na pátečním jednání ústavně-právního výboru. Odtud zamíří do třetího čtení ve sněmovně.

Zásadní jsou přitom pozměňovací návrhy, které chtějí zatočit jak s dotacemi pro firmy vlastněné členem vlády, tak s vlastnictvím médií. Babišův střet zájmů vadí napříč politickým spektrem – brojí proti němu nejen opozice, ale také jeho koaliční partneři ve vládě.

„Bude se hlasovat o dvou změnách, které navrhuji. Ta první se týká zákazu poskytnout dotaci nebo investiční pobídku firmě, v níž vlastní veřejný funkcionář alespoň 25 procent. Ve druhé jde o to, že veřejný funkcionář nesmí být ovládající osobou ani vlastnit média,“ uvedl pro deník ECHO24.cz autor dvou pozměňovacích návrhů poslanec Martin Plíšek (TOP 09).

Ovládající osobou je podle Plíška, jenž se odkázal na judikaturu soudů, člověk, který vlastní alespoň 40 procent akcií společnosti a zároveň v ní rozhoduje o klíčových otázkách. Pokud by člen vlády takovou osobou byl, musel by svůj vztah k firmě ukončit. Stejné by to bylo také s médii. Koncepčně podobné návrhy předložil také poslanec Jan Chvojka (ČSSD), které avizovaly podpořit ČSSD i KDU-ČSL.

Už před druhým čtením ústavně-právní výbor podpořil Plíškův návrh směřující proti tomu, aby firmy členů vlády nemohly získat veřejné zakázky. Týkalo by se to společností, které alespoň z 25 procent vlastní veřejný funkcionář. Stejná úprava podle Plíška platí v Rakousku.

Vznikne další centrální registr?

Svůj pozměňovací návrh předložil také poslanec Marek Benda (ODS), kterému nejvíce vadí vznik centrálního registru majetkových přiznání, který by spravovalo ministerstvo spravedlnosti. „Tohle má jediný efekt, že se vyhodí peníze na vznik nového registru, a že si pár organizací, které jsou živy z evropských peněz, budou moci vyhledat každého chudáka,“ uvedl serveru ECHO24.cz Benda.

Podle něj jsou dnes centrální místa pro Poslaneckou sněmovnu, Senát i vládu a není potřeba vytvářet další centrální registr pro 6 tisíc obcí. Proto chce z novely zákona vyjmout jeho vznik, což se ale nelíbí jiným poslancům. „Registr je jedním z pilířů tohoto zákona. Byl by to neúspěch vlády, kdyby to tam nakonec nebylo,“ řekl pro ECHO24.cz poslanec z ČSSD Jan Chvojka.

Zároveň doufá, že pozměňovací návrh Bendy není jen záminkou pro to, aby zákon neprošel jako celek, čímž by si podle něj i ODS sama odporovala. „Sami prosazují oddělení ekonomické, politické a mediální moci,“ říká Chvojka. Marek Benda však už dříve pro ECHO24.cz přiznal, že pokud jeho pozměňovací návrh neprojde, nutně to neznamená, že ODS celkovou novelu zákona nepodpoří.

Nejvíce vadí média

Velkou podoboru by ale podle všeho měl mít zákaz vlastnit média, který už dříve veřejně podpořila i koaliční ČSSD. Právě kvůli vlivu v médiích jde totiž na Babišovu hlavu v posledních měsících velká kritika. Nejvíce vadí ministru vnitra Milanu Chovancovi (ČSSD), podle nějž proti němu Babišovy Lidové noviny a Mladá Fronta DNES vedou cílené útoky.

Ve Sněmovně tak bude mít zákon s největší pravděpodobností podporu poslanců ČSSD, jak již dříve potvrdil serveru ECHO24 předseda poslaneckého klubu sociálních demokratů Roman Sklenák.

„Mají za cíl pošpinit sociální demokracii. Na jejich stránkách probíhá velmi tvrdý boj za zájmy Andreje Babiše. Je to jak když na objednávku napsaný článek,“ řekl Sklenák, podle kterého je tak vůle omezit střet zájmů velká. MF DNES a Lidové noviny podle něj nefungují na základě objektivní žurnalistiky.

Podporu přislíbila i ODS. „My jsme deklarovali v minulosti, že podpoříme návrhy, které by zakázaly vlastnictví médií pro nejvyšší ústavní činitele, a také návrhy směřující k tomu, že vlastník nesmí vstupovat do veřejných zakázek, nenárokových dotací, a podobně,“ uvedl Benda. Nepodpořili by ale úplný zákaz vlastnictví jiné firmy.

Svůj postoj k Babišovým médiím ve středu také jasně vyjádřilo pět politických stran, když se odmítly zúčastnit předvolební debaty v redakci idnes.cz. ČSSD, TOP 09, KDU-ČSL a Starostové a nezávislí se shody na tom, že by se nejednalo o politicky neutrální prostředí.

O pozměňovacích návrzích poslanců se bude jednat na pátečním zasedání ústavně-právního výboru. Výsledek by mohl napovědět, jak se budou k jednotlivým návrhům stavět poslanci, až se návrh 16. září dostane na plénum Sněmovny.