Praha se rozrůstá a v následujících třinácti letech se do ní má přistěhovat až 160 tisíc lidí. Podle současného trendu by tak potřebovala, aby se ročně postavilo nejméně pět tisíc bytů ročně. To se však zcela jistě nepodaří, protože třeba za loňský rok bylo vydáno jen 1707 stavebních povolení. Důvodem je podle Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy komplikovaná legislativa a dlouhý proces schvalování. Byty se tak mnohdy staví i deset let. Je jich tak málo, jsou předražené a Pražané platí vysoké nájmy.

„Máme velmi komplikovanou legislativu v oblasti stavebnictví. Získat stavební povolení je složité kvůli velmi vysokému počtu institucí, které se ke každému záměru vyjadřují. To dělá systém velmi neefektivním,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Institutu plánování a rozvoje (IPR) Marek Vácha.

Do Prahy se podle mluvčí developerské společnosti Central Group Marcely Fialkové do roku 2030 nastěhuje téměř 160 tisíc lidí. Mělo by se podle ní každý rok postavit tedy nejméně pět tisíc bytů, aby byla kapacity dostatečná. Současné tempo by sice podle Váchy bylo dostatečné, jelikož za rok 2016 bylo na území Prahy dokončeno dokonce přes šest tisíc bytů.

Trend se však zcela jistě udržet nepodaří, jelikož za rok 2016 bylo zároveň podle Fialkové vydáno pouze 1707 stavebních povolení. A právě pomalost a komplikovanost celého úřednického aparátu ve vydávání povolení vede k tomu, že Praha stagnuje, byty se nestaví, stávající se zdražují a Pražané za bydlení platí stále více peněz.

Byty se staví i deset let

„Největší bariérou bránící urychlení a zintenzivnění bytové výstavby je značná délka, ale i komplikovanost a nepředvídatelnost územního a stavebního řízení. I přes pozitivní vývoj v posledních letech je pravdou, že nabídka nových bytů není schopna dostatečně rychle reagovat na výrazné oživení poptávky,“ uvádí dále Vácha.

Důvodem je podle něj především to, že stavebnictví nedokáže dostatečně pružně reagovat na poptávku, protože výstavba bytových projektů je dlouhodobým procesem. V Praze se navíc doba dokončování projektů pohybuje od pěti až do deseti let, což s sebou přináší i faktor toho, že v době začátku stavby, jsou úplně jiné podmínky a byty i domy jsou tak již v době svého dokončení vlastně staré a neodpovídají požadavkům.

V žebříčku World Bank pro rok 2016 je Česko v délce trvání stavebního řízení na 130. místě na světě za Papuou-Novou Guineou, Sierrou Leone i Čadem. Opozice za to kritizuje současné vedení Prahy.

Diletantismus vedení města

Pomalou výstavbu kritizují i opoziční zastupitelé, kteří hlavní kámen úrazu vidí v nekompetentnosti současného pražského vedení. „Kromě toho klopotného systému vydávání stavebních povolení, tak se všechno zbrzdilo poté, co se o předpisy v letech 2015 a 2016 Krnáčová a Stropnický dohadovali. Způsobili dva roky nejasností, kdy se nevědělo podle čeho se vlastně bude stavět. Nakonec byly přijaty ve skoro stejné formě jako je předložil náš bývalý primátor Tomáš Hudeček,“ kritizoval pro Echo24 současné vedení Prahy zastupitel Václav Novotný z TOP 09.

Plán změnit stavební předpisy vznikl už za primátora Tomáše Hudečka (tehdy TOP 09), který nechal nová pravidla sepsat a schválit. Ministerstvo pro místní rozvoj a Evropská komise požadovaly kosmetické změny, ty však byly nad síly primátorky Krnáčové a jejích lidí. Nejdříve začal náměstek Matěj Stropnický (Strana zelených) předpisy obsáhle revidovat, poté mu primátorka agendu odebrala a provedla menší změny podle svého. Pak složitě vyjednávala s ministerstvem i Bruselem. Výsledkem bylo, že se předpisy měnily čtyřikrát. Nejdříve platily v Hudečkově verzi, pak ve verzi Krnáčové. Následovalo osmnáct měsíců, kdy ministryně Šlechtová předpisy pozastavila, protože odporovaly zákonu, a od loňského srpna platí ve verzi schválené Bruselem. Developeři se nakonec nevyznali ani v tom, podle čeho mají napsat projekt.

Tahanice podle Novotného nyní pokračují o metropolitní plán. „Je to výrazem diletantský arogance současné rady,“ dodal.

Primátorka Adriana Krnáčová na dotazy, do Praha může pro zjednodušení a zrychlení výstavby udělat, zatím nereagovala.