Vlastnické struktury firem by mohl od příštího roku odhalit nový rejstřík. Nahlížet do něj budou moci však pouze policisté, zpravodajské služby, soudy či zadavatelé veřejných zakázek. Chystaný registr, který provází novelu zákona o praní špinavých peněz a financování terorismu z pera ministra financí Andreje Babiše (ANO), bude totiž neveřejný. S tím však nesouhlasí koaliční KDU-ČSL i opozice. Kritikou kvůli tomu nešetří také protikorupční iniciativy. Veřejná kontrola je podle nich účinnější.

„Jednak by byla lepší veřejná kontrola, jednak jde o podpůrnou záležitost při boji proti daňovým únikům,“ řekl deníku Echo24.cz poslanec Jaroslav Klaška z KDU-ČSL, který se skrze pozměňovací návrh zasazoval o zveřejnění alespoň některých informací z chystaného rejstříku. Šlo minimálně o jméno vlastníka, data jeho narození, bydliště, národnosti i podílu, který ve firmě drží. Údaje by si zájemce mohl vyžádat u rejstříkového soudu.

Poslanci ale nakonec podpořili neveřejnou variantu. Prošla jen o tři hlasy. Zřízení nového registru souvisí s novelizací zákona o praní špinavých peněz a financování terorismu vycházející ze směrnic Evropské unie. „Podoba čtvrté směrnice AML se nadále vyvíjí. Z posledních debat europoslanců vyplývá, že by rejstřík měl být otevřený a chtějí v tomto smyslu udělat novelizaci, která by to uložila povinně,“ pokračoval poslanec Klaška.

Současně upozorňuje i na další nedostatky vládního návrhu. Chybět bude podle něho systematická kontrola ze strany úřadů – údaje budou soudy totiž čerpat skrze čestná prohlášení vlastníků firem. To, zda informace ohledně vlastnických struktur odpovídají skutečnosti, soudy nebudou povinny kontrolovat.

„Tento specifický rys je dán zejména důrazem na odpovědnost zapisované osoby za správnost a aktuálnost zapisovaných údajů,“ uvedl k tomu tiskový odbor ministerstva spravedlnosti, které bude evidenci skutečných majitelů firem spravovat. Hrozí však i, že majitelé odmítnou informace poskytnout s tím, že nikdo z nich nedrží vyšší podíl, než je klíčová hranice 25 procent.

Rejstřík skutečných majitelů firem tak poslouží pouze zpravodajským službám, policii, soudům a zadavatelům veřejných zakázek, například tedy městům a obcím, které budou zjišťovat vlastnické poměry u vítězných firem. Informace si budou moci vyžádat také „lidé s oprávněným zájem“ v případě několika trestných činů – podílnictví, legalizace výnosů z trestné činnosti či teroristického útoku. Skutečným majitelem má být pak podle zákona každý člověk, který má fakticky nebo právně možnost vykonávat rozhodující vliv ve firmě, svěřenském fondu nebo třeba podílovém fondu.

Opozice: Babiš se bojí veřejné kontroly

Sám ministr financí Andrej Babiš (ANO), který novelu připravuje ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, přitom původně tvrdil, že rejstřík veřejný bude. Doporučila to i Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí. Podle tiskového odboru ministerstva financí ke změně došlo v průběhu legislativního procesu. „Přijetí navrhované dílčí změny by způsobilo problémy při aplikaci zákona o veřejných rejstřících. Na druhou stranu i současný návrh umožňuje k informacím o skutečném majiteli přístup osoby, která prokáže oprávněný zájem,“ argumentoval Babiš ve sněmovně.

Za veřejný registr se během hlasování sněmovny postavila celá opozice. „Chtěli jsme, aby veřejnost měla možnost kontrolovat, komu obce zadávají veřejné zakázky. Ty informace by neměly být známy jenom někomu. Ze strany pana ministra Babiše to považuji za výmluvu. Libuje si v jiných rejstřících, které mají obchodní využití, ale ty informace, které znamenají veřejnou kontrolu, nechce,“ komentoval deníku Echo24.cz opoziční poslanec TOP 09 Martin Plíšek.

Kritika ohledně neveřejné podoby registru se ozývá i od Nadačního fondu proti korupci (NFPK). „Rejstřík by měl být rozhodně veřejný. V červenci to navrhla i eurokomisařka Věra Jourová, což je trochu paradoxní, plnou otevřenost podporují i země jako Francie nebo Velká Británie. Veřejná kontrola je mnohdy efektivnější,“ uvedl deníku Echo24.cz Janusz Konieczny z NFPK.

Veřejný rejstřík by podle Koniecznyho z NFPK navíc ulehčil rejstříkovým soudům, které evidenci skutečných majitelů povedou. Panují prý obavy z velkého nárůstu administrativy s tím spojené. „Určité navýšení administrativní zátěže lze jistě očekávat. Předložený návrh nicméně usiluje o to, aby tato zátěž byla pokud možno co nejnižší,“ sdělil resort spravedlnosti. Konieczny se také připojuje ke kritice chybějící kontroly dodaných materiálů ze strany firem. Podle Koniecznyho už dnes na 70 procent firem porušuje, byť pod hrozbou sankcí, povinnost dodávat do obchodního rejstříku informace o účetní uzávěrce.

Vládní novela zákona, kterou musí ještě projednat Senát a podepsat prezident, také předpokládá osamostatnění finančního analytického útvaru spadajícího pod ministerstvo financí. Vyplývá to z doporučení výboru Moneyval Rady Evropy, podle něhož není útvar nezávislý a samostatný a nemá oddělený rozpočet od ministerstva financí. Útvar se zaměřuje zejména na boj proti praní špinavých peněz, proti financování terorismu a odhalování toků peněz spojených s korupcí.