„Pane Babiši, nedopustil jste se dotačního podvodu?“ Těmito slovy se obrátil deník Echo24.cz koncem loňského srpna na ministra financí ve věci padesátimilionové dotace na Čapí hnízdo. Za půl roku nepřišla odpověď, a to přesto, že se začala ptát i další média, Policie České republiky, Evropská komise, opoziční i vládní poslanci. Ministr Andrej Babiš o stejné otázce mluvil s prezidentem Milošem Zemanem, premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že on se Babiše ptát nebude. Samotné položení této otázky ministr považuje za „štvanici organizovanou proti mně některými nepřátelskými médii“.

Obsah otázky je přitom jasný a už v článku deníku Echo24.cz z 28. srpna 2015 bylo v několika krátkých odstavcích do detailu vysvětleno, čeho se týká.

Babiš a jeho lidé se dostali do podezření, že porušili paragraf 212 trestního zákoníku. V prvním odstavci stojí: „Kdo v žádosti o poskytnutí dotace, subvence nebo návratné finanční výpomoci nebo příspěvku uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.“ Šestý odstavec dodává, že „odnětím svobody na pět až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu“. Škoda velkého rozsahu dosahuje podle paragrafu 89 „nejméně částky 5 000 000 Kč“.

Pět let mimo Agrofert

Známé skutečnosti z případu Čapí hnízdo napovídaly už před půl rokem, že k dotačnímu podvodu opravdu dojít mohlo. Podnik Farma Čapí hnízdo požádal 29. února 2008 o padesátimilionovou dotaci na stavbu rekreačního areálu. Nárok na podporu měly malé a střední firmy a Farma Čapí hnízdo tento požadavek s přehledem splnila, protože neměla dva roky předtím obrat přes sto tisíc korun ani žádné zaměstnance.

Farma Čapí hnízdo ovšem byla ještě prvního prosince 2007 součástí koncernu Agrofert, a to pod názvem ZZN Agro Pelhřimov. Za těchto okolností nárok na dotaci neměla, protože by do žádosti o dotaci musela napsat obrat i počet zaměstnanců celého koncernu. Pak by byla hodnocena jako velká firma, která na peníze nemá nárok. Proto byla jakákoli souvislost s koncernem z obchodního rejstříku k 15. únoru 2008 vymazána. Majitelem se stal anonym, který držel dvacet akcií na doručitele. Přesněji řečeno mělo jít o dva majitele, protože stoprocentní vlastník se musí v obchodním rejstříku zapsat, i když drží anonymní akcie.

Farma Čapí hnízdo inkasovala peníze, postavila luxusní resort a pak se vrátila pod křídla koncernu. Babiš o minulém víkendu prohlásil, že skupina Agrofert její akcie převzala v listopadu 2013. Do obchodního rejstříku se tato informace dostala 24. dubna 2014. Bylo načase, protože v červnu 2014 se rozhodnutím vlády Petra Nečase anonymní akcie zrušily.

Otázka deníku Echo24.cz mířila na identitu majitelů Farmy Čapí hnízdo v období od února 2008 do listopadu 2013. Existují dvě možnosti. Anonymní akcie mohli držet obyčejní podnikatelé, kteří se pustili do projektu, který se ukázal být nad jejich síly, a proto po pěti letech farmu vrátili Agrofertu. Anebo Čapí hnízdo kontroloval Agrofert, případně sám Babiš – a pak by šlo o dotační podvod.

Paragraf 212

Dva dny před koncem října 2015 přišla první odpověď. Nebyla od Babiše, ale od tvůrců dokumentárního filmu Matrix AB. Miliardář se v něm chlubí, že mu rekreační centrum patřilo od začátku. „Tak jsem si řekl, že udělám podobný projekt,“ vysvětlil v dokumentu, že se při stavbě Čapího hnízda inspiroval v pražské zoo. Dne 25. listopadu obdržela vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová anonymní trestní oznámení na dotační podvod v Čapím hnízdě. Zdůvodnění převzal anonym doslova ze srpnového článku na Echo24.cz, navíc ještě citoval Babišův výrok z Matrixu AB. Pražská hospodářská kriminálka podání prověřila a zjistila, že jde o vážnou věc. Od 5. ledna vyšetřuje, jestli nedošlo k dotačnímu podvodu podle paragrafu 212 s trestní sazbou pět až deset let. Odpověď na otázku, komu patřilo Čapí hnízdo v letech 2008–13, však zatím nezveřejnila nebo nenašla.

Článek na Echo24.cz mezitím podnítil k akci také Brusel. Na žádost europoslanců pověřila v prosinci komisařka Corine Cretuová protikorupční agenturu OLAF, aby případ prozkoumala. Druhého března pak začalo regulérní vyšetřování. Komise zároveň požádala o kontrolu Auditní orgán České republiky. Jeho ředitel Stanislav Bureš zpočátku logicky váhal. Šéfa Auditního orgánu jmenuje ministr financí Babiš a Bureš má přirozené obavy, že skončí jako jeho předchůdce Evžen Mrázek, který byl vyhozen počátkem února. Podle serveru Neovlivni.cz Bureš dostal termín do konce dubna, aby dodal nějaké výsledky.

Už nastal čas

První významnější Babišovy reakce jsou doloženy na počátku ledna. Tehdy začal podle měsíčníku Reportér jeho náměstek Tomáš Vyhnánek u agentury OLAF sondovat, jak je prověřování Čapího hnízda daleko. Třetího března publikoval Babišův server iDnes.cz výzvu redaktorky Zuzany Kubátové, podle které její šéf nezískal dotaci férově. Měl by ji tedy vrátit. Babiš odpověděl okamžitě s tím, že se ničeho špatného nedopustil. Přesto pošle stejných padesát milionů, které dostal na Čapí hnízdo, přes svou Nadaci Agrofert na dobročinné účely.

Tím neotupil ani politické ostří případu. Devátého března server Neovlivni.cz publikoval zprávu, že Čapí hnízdo dostalo v roce 2011 šestimilionovou pokutu. Důvodem byla žádost o proplacení faktur, které dodavatelé Farmě Čapí hnízdo ještě ani nevystavili. Tato okrajová linka přiměla Babiše k neuvážené reakci. V rozhovoru pro Novinky.cz odmítl, že mu Čapí hnízdo patří: „Není to moje. Je to nějaký firmy, která patří do holdingu,“ prohlásil. Na to média i politici reagovali s překvapením a připomínali, že se přece v pořadu Matrix AB k luxusnímu hotelu hlásil. Na majitele Čapího hnízda z let 2008–13 se najednou ptali všichni, a tím s dosud nevídanou intenzitou zopakovali půl roku starou otázku: „Pane Babiši, nedopustil jste se dotačního podvodu?“

Ministr v oficiálním prohlášení z neděle napsal, že Farma Čapí hnízdo v letech 2008–12 pod Agrofert nepatřila. V nedělním rozhovoru pro televizi Prima prohlásil, že zná tehdejšího vlastníka, odmítl však sdělit jméno. „Faktem je, že tam přišel investor, který si nepřál být jmenován,“ uvedl. Odmítl komentovat rozšířenou spekulaci, že akcie drželi jeho blízcí příbuzní, případně příbuzní jeho partnerky.

Otázka, komu patřilo Čapí hnízdo v letech 2008–13, se stane ve středu 23. března odpoledne námětem mimořádné sněmovní schůze.