KULTURNÍ TIPY

Temná síla svádí rytíře na scestí po širém světě

KULTURNÍ TIPY
Temná síla svádí rytíře na scestí po širém světě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Stíny horkého léta v dechu žen

Další z ambiciózních pokusů tuzemského divadla intenzivně a zhuštěně nahlédnout nedávnou zdejší minulost. Tentokrát z létě 1945, kdy se Beskydy ještě potulovali banderovci a střílelo se, kdy se v Sudetech ještě zrovna tak vraždilo, se na pražské Pankráci setkává v jedné cele pětice žen různých válečných osudů: slavné herečky Adina Mandlová a Lída Baarová, odbojářka pomáhající parašutistům z výsadku Silver A, Židovka Julie, donedávna vězněná v Osvětimi, a neznámá žena. Samozřejmě půjde o to, odhalit důvody uvěznění žen, jejichž charakteristika by je měla předurčovat stát na vítězné straně. Ale zároveň, a to spíš, půjde o to, zjistit, zda a jak se autorka hry a režisérka inscenace Martina Kinská svedla vypořádat s nástrahami, které si sama připravila a jež se zdají být zjevné. Tedy s tím, zda její koncept není než „teatrální literátština“.

Pankrác 45. Scénář a režie: Martina Kinská. Dramaturgie: Vladimír Čepek. Scéna a kostýmy: Lucie Labajová. Hrají: Klára Cibulková, Réka Derzsi, Eva Josefíková, Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková. Premiéry ve Švandově divadle na Smíchově 6. a 7. 11., reprízy 11. a 17. 11. a 11. a 28. 12. www.svandovodivadlo.cz

Martina Kinská: Pankrác ’45 - I. Pospíšil / archiv Švandova divadla na Smíchově

Ducání v příšeří roztoužených sopek

Islandské drama Berani je o dvou bratrech, kteří spolu čtyřicet let nemluví a začnou po těch letech opatrně „pouze“ proto, že jejich ovčí stáda pravděpodobně napadla infekce a zvířata musejí být vyhubena. Že titulek filmu je čitelný a víceznačný, je zjevné. Taky si snadno lze představit, že příběh zachycuje potíže, jaké se odehrávají na kterékoli světové samotě (v Kanadě i někde v poušti). Zároveň ale to jsou na hlavu postavené potíže tuzemských pastevců. Tedy soudě dle shrnutí, které za ně kdysi jeden z nich vyjádřil později zavedeným úslovím: „Já nechci mít druhou kozu, já chci, aby ta jedna sousedova navíc chcípla.“ Pomalé tempo, krásná krajina, zarostlí lidé i ovce. Mimochodem, vzhledem k vizáži jednoho z představitelů je zábava zabývat se otázkou, jak by vypadala filmografie Bolka Polívky, kdyby se byl býval narodil na Islandu.

Berani. Scénář a režie: Grímur Hákonarson. Kamera: Sturla Brandth Grøvlen. Hrají: Theodór Júlíusson, Charlotte Bøving a další. V kinech od 12. listopadu.

Radosti, drásy a tmy jesenické duše

Šumperský festival Blues Alive je největší akcí svého druhu v tuzemsku a významný je i evropsky. Letos se vší parádou slaví své dvacetiny, třeba druhý ze tří hlavních koncertů je výlet do dějin českého blues: počínaje praotcem Jiřím Suchým přes stálice Luboše Andršta nebo Jana Spáleného po Bluesberry a reprezentanty hanspaulského blues (což je asi nejsvébytnější domácí blues vůbec). Ale pochopitelně nechybějí ani zahraniční hvězdy: festival zahájí někdejší hráč Allman Brothers bluesrockový kytarista Warren Haynes, v sobotu zahrají Bob Margolin (ten zase hrával s Muddym Watersem) a chicagský zpěvák a harmonikář Studbaker John, jehož mimořádně energické vystoupení ozdobilo Blues Alive před pěti lety. K festivalu samozřejmě patří taky doprovodné koncerty, projekce filmů s bluesovou tematikou a ovšem celonoční jam session.

Festival Blues Alive Šumperk probíhá ve dnech 12. až 14. listopadu. www.bluesalive.cz

Příběh dlouho ukrytý v černi azbuky

Není nad to, když dobrá próza má i dobrý příběh svého vzniku; to se pak nahromaděná zvědavost promění ve sváteční četbu. Jméno Leonida Cypkina něco patrně řekne patologům a literárním komparatistům, protože jako autor si místo v literárním divodějní teprve získává. Dlouho mu byl užitečný pouze jako fotograf míst spojených s životem a dílem Dostojevského (skutečně tak Cypkin v Petrohradu trávil své dovolené). Totiž jediný autorův román Léto v Baden-Badenu vyšel až roku 1982, sedm dní před autorovým úmrtím, a vyšel v newyorském týdeníku sovětských emigrantů Novaja Gazeta. Bez valného zájmu. Ten přišel o devatenáct let později s prvním anglickojazyčným vydáním. Román se Dostojevského týká rovněž, respektive pojednává o pobytu novomanželů Dostojevských v Německu v letech 1867 až 1881, kde spisovatel prohrál v ruletě skoro všechen majetek.

Leonid Cypkin: Léto v Baden-Badenu. Z ruštiny přeložil Jakub Šedivý. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2015. 200 s. 277 Kč.

6. listopadu 2015