Stíny horkého léta v dechu žen

Další z ambiciózních pokusů tuzemského divadla intenzivně a zhuštěně nahlédnout nedávnou zdejší minulost. Tentokrát z létě 1945, kdy se Beskydy ještě potulovali banderovci a střílelo se, kdy se v Sudetech ještě zrovna tak vraždilo, se na pražské Pankráci setkává v jedné cele pětice žen různých válečných osudů: slavné herečky Adina Mandlová a Lída Baarová, odbojářka pomáhající parašutistům z výsadku Silver A, Židovka Julie, donedávna vězněná v Osvětimi, a neznámá žena. Samozřejmě půjde o to, odhalit důvody uvěznění žen, jejichž charakteristika by je měla předurčovat stát na vítězné straně. Ale zároveň, a to spíš, půjde o to, zjistit, zda a jak se autorka hry a režisérka inscenace Martina Kinská svedla vypořádat s nástrahami, které si sama připravila a jež se zdají být zjevné. Tedy s tím, zda její koncept není než „teatrální literátština“.

Pankrác 45. Scénář a režie: Martina Kinská. Dramaturgie: Vladimír Čepek. Scéna a kostýmy: Lucie Labajová. Hrají: Klára Cibulková, Réka Derzsi, Eva Josefíková, Andrea Buršová, Bohdana Pavlíková. Premiéry ve Švandově divadle na Smíchově 6. a 7. 11., reprízy 11. a 17. 11. a 11. a 28. 12. www.svandovodivadlo.cz

Ducání v příšeří roztoužených sopek

Islandské drama Berani je o dvou bratrech, kteří spolu čtyřicet let nemluví a začnou po těch letech opatrně „pouze“ proto, že jejich ovčí stáda pravděpodobně napadla infekce a zvířata musejí být vyhubena. Že titulek filmu je čitelný a víceznačný, je zjevné. Taky si snadno lze představit, že příběh zachycuje potíže, jaké se odehrávají na kterékoli světové samotě (v Kanadě i někde v poušti). Zároveň ale to jsou na hlavu postavené potíže tuzemských pastevců. Tedy soudě dle shrnutí, které za ně kdysi jeden z nich vyjádřil později zavedeným úslovím: „Já nechci mít druhou kozu, já chci, aby ta jedna sousedova navíc chcípla.“ Pomalé tempo, krásná krajina, zarostlí lidé i ovce. Mimochodem, vzhledem k vizáži jednoho z představitelů je zábava zabývat se otázkou, jak by vypadala filmografie Bolka Polívky, kdyby se byl býval narodil na Islandu.

Berani. Scénář a režie: Grímur Hákonarson. Kamera: Sturla Brandth Grøvlen. Hrají: Theodór Júlíusson, Charlotte Bøving a další. V kinech od 12. listopadu.

Radosti, drásy a tmy jesenické duše

Šumperský festival Blues Alive je největší akcí svého druhu v tuzemsku a významný je i evropsky. Letos se vší parádou slaví své dvacetiny, třeba druhý ze tří hlavních koncertů je výlet do dějin českého blues: počínaje praotcem Jiřím Suchým přes stálice Luboše Andršta nebo Jana Spáleného po Bluesberry a reprezentanty hanspaulského blues (což je asi nejsvébytnější domácí blues vůbec). Ale pochopitelně nechybějí ani zahraniční hvězdy: festival zahájí někdejší hráč Allman Brothers bluesrockový kytarista Warren Haynes, v sobotu zahrají Bob Margolin (ten zase hrával s Muddym Watersem) a chicagský zpěvák a harmonikář Studbaker John, jehož mimořádně energické vystoupení ozdobilo Blues Alive před pěti lety. K festivalu samozřejmě patří taky doprovodné koncerty, projekce filmů s bluesovou tematikou a ovšem celonoční jam session.

Festival Blues Alive Šumperk probíhá ve dnech 12. až 14. listopadu. www.bluesalive.cz

Příběh dlouho ukrytý v černi azbuky

Není nad to, když dobrá próza má i dobrý příběh svého vzniku; to se pak nahromaděná zvědavost promění ve sváteční četbu. Jméno Leonida Cypkina něco patrně řekne patologům a literárním komparatistům, protože jako autor si místo v literárním divodějní teprve získává. Dlouho mu byl užitečný pouze jako fotograf míst spojených s životem a dílem Dostojevského (skutečně tak Cypkin v Petrohradu trávil své dovolené). Totiž jediný autorův román Léto v Baden-Badenu vyšel až roku 1982, sedm dní před autorovým úmrtím, a vyšel v newyorském týdeníku sovětských emigrantů Novaja Gazeta. Bez valného zájmu. Ten přišel o devatenáct let později s prvním anglickojazyčným vydáním. Román se Dostojevského týká rovněž, respektive pojednává o pobytu novomanželů Dostojevských v Německu v letech 1867 až 1881, kde spisovatel prohrál v ruletě skoro všechen majetek.

Leonid Cypkin: Léto v Baden-Badenu. Z ruštiny přeložil Jakub Šedivý. Vydalo nakladatelství Prostor roku 2015. 200 s. 277 Kč.