Nechávat za služby spropitné považuje většina lidí za věc správně zvládnuté etikety. Z hlediska legislativy spropitné vlastně neexistuje, neupravuje ho žádný zákon. Nicméně peníze navíc, které se v restauracích či hotelech nechávají buď přímo obsluze nebo celému podniku, podléhají daňové povinnosti. Daň z něj by měl odvádět každý příjemce. V praxi to ale servírky a číšníci nedělají, právě spropitné totiž tvoří často největší část jejich mzdy. S příchodem online pokladen (EET) bude spropitné navíc třeba evidovat.

„Pokud je příjemcem spropitného podnikatel, jedná se o příjem ze samostatné činnosti, který podléhá evidenci tržeb a zároveň by se měl řádně zdanit,“ uvedla pro server ECHO24 tisková mluvčí ministerstva financí Gabriela Štěpanyová. Obsluha tedy bude muset spropitné zadat do poklady stejně jako zbytek tržby a elektronicky zaevidovat. Zákazník pak spropitné uvidí i na účtence.

Jiná je ale situace, pokud se podnikatel rozhodne ponechat spropitné personálu. V takovém případě e-tržbám nepodléhá. I tak se však musí danit. „Pokud jsou příjemci spropitného zaměstnanci, jedná se z pohledu zákona o daních z příjmů o příjem přijatý v souvislosti s výkonem závislé činnosti, a jako takový podléhá dani z příjmů fyzických osob,“ vysvětluje Štěpanyová.

Zda spropitné připadne podnikateli či obsluze záleží na zvyklostech samotných zařízení. Zákazník to v řadě případů ani neřeší. Dýško se buď dává v hotovosti přímo číšníkovi, v posledních letech se jej ale lidé naučili nechávat i při platbě kartou. „Někde jdou dýška přímo obsluze a někdy se dávají do společné kasičky a dělí se na konci směny,“ popisuje praxi v různých restauracích Andrea z Prahy, která se jako číšnice živila roky a na této pozici pracovala i v Londýně.

Právě číšníci a servírky přitom patří k nejhůře placeným v Česku. Jejich měsíční mzda je často menší než 12 tisíc hrubého. Vyplývá to údajů o mzdách v soukromém sektoru za rok 2005, které zveřejnil Informační systém o průměrném výdělku. Číšníci a servírky často nastupují za výrazně nižší plat, než má třeba kuchař. Právě u nich se totiž předpokládá, že si přivydělají pomocí spropitného.

Tuto praxi popisuje i Andrea. „V jedné sushi restauraci jsem dostávala 7 tisíc čistého, zbytek mzdy mi dělaly odměny, podíl z tržby nebo právě spropitné. Když jsem třeba dělala přesčasy odcházela jsem i se čtyřiceti tisíci. Když jsem ale byla na dovolené nebo jsem byla nemocná, neměla jsem ani dvacet,“ vysvětluje.

Právě během nemoci nebo při mateřské mají servírky a číšníci kvůli této praxi problém. Výše částky, kterou člověk dostane pokud je na nemocenské nebo pokud žena nastoupí mateřskou dovolenou se totiž počítá z přiznané mzdy. „Všichni vidí, že si na dýškách vyděláme spousty peněz, ale nikdo si neuvědomuje, že když onemocním, nedostanu skoro nic. A bohužel s tím nic nenadělám“ dodává Andrea.

Elektronická evidence tržeb by měla být v první fázi spuštěna od 1. prosince pro hotely a restaurace. Další firmy se budou do EET zapojovat v následujících měsících. Od března příštího roku budou muset evidovat tržby maloobchodní a velkoobchodní firmy. Od 16. měsíce od účinnosti mají být evidovány všechny tržby kromě tržeb řemeslníků, které se pod zákon dostanou od 18. měsíce. Vláda bude moci nařízením stanovit, že některé tržby nebudou dočasně od nabytí účinnosti zákona evidovanými tržbami.