Určitě není správné, když miliardář staví své luxusní sídlo ze státních dotací. Ještě horší pak je, když obchází zákonné předpisy, aby tyto dotace získal. Teď se přiblížila chvíle, kdy se dozvíme, jestli to je případ Andreje Babiše a jeho Farmy Čapí hnízdo. Záleží na tom, s jakými argumenty chce policie Babiše a jeho kolegu Faltýnka obvinit.  

Zatím se dá na Čapí hnízdo použít známý příměr: „Když něco vypadá jako kachna, lítá jako kachna, chodí jako kachna a káchá jako kachna, je to s největší pravděpodobností kachna.“ Společnost Farma Čapí hnízdo patřila k holdingu Agrofert ještě dva měsíce před únorem 2008, než požádala Evropskou unii o padesátimilionový příspěvek na stavbu rekreačního resortu. Pozemky pod Čapím hnízdem od začátku patřily společnosti Imoba rovněž ze skupiny Agrofert, za úvěr na dalších 350 milionů ručil opět Agrofert a v prosinci 2013 se jako vlastník Čapího hnízda prokázala již zmíněná Imoba. Podle obchodního rejstříku vystupuje i v roce 2009 jako předseda valné hromady Farmy Čapí hnízdo Václav Knotek, který byl v té době členem dozorčí rady v Imobě. S největší pravděpodobností tedy patřila Farma Čapí hnízdo ke skupině Agrofert i v letech 2008–2013, kdy získala evropskou dotaci ve výši 50 milionů, která nebyla určena gigantickým holdingům, ale výhradně malým a středním firmám.

Příslušnost k Agrofertu však nešlo úplně jistě prokázat, protože Farma Čapí hnízdo měla akcie na doručitele, jejichž majitelé se mohli skrývat a také skrývali v anonymitě.

Teď se čeká na to, co policie odhalila. Nabízí se jednoduchá spekulace, že Farma Čapí hnízdo byla i v období čerpání dotací zaparkována pod Imobou jako mateřskou firmou. Tím by se skutečně dostala do konfliktu s dotačními pravidly a potvrdila by se tak pravdivost trestního oznámení z konce roku 2015, podle kterého došlo k trestným činům dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie.

Něco takového by ovšem musela policie prokázat pomocí dokumentů. Jak přitom svědčí loňská kontrola Auditního orgánu ministerstva financí, doklady o akcionářích se ztratily i ze zápisů z valných hromad.       

Sám Babiš prohlásil, že v období čerpání dotací patřilo Čapí hnízdo jeho dvěma dětem a bratrovi jeho současné manželky. Také v tomto případě by bylo možné prověřit, jestli nebyly dotace utraceny v rozporu s pravidly Evropské unie, která obvykle považuje podniky příbuzných za spřízněné firmy, i když podle obchodního rejstříku spolu nemají nic společného. Ovšem ani o Babišově verzi dosud nebyly k dispozici žádné doklady.

Není zřejmé, jaká byla v celém případu role Jaroslava Faltýnka. Mohl mít něco společného s případným obcházením evropských předpisů. V roce 2008 byl místopředsedou společnosti ZZN Pelhřimov, která byla do roku 2008 matkou Farmy Čapí hnízdo, jejíž akcie posléze předala dosud přesně neurčeným novým majitelům.

Až do voleb

Zásluhou akcií na doručitele je těžké, snad i nemožné určit mimo vši pochybnost, kdo byl v letech 2008–2013 majitelem Čapího hnízda. Nepochybně právě „anonymní akcie“ a nejasnosti, které vnesly do vlastnické struktury podezřelé firmy, byly pro vyšetřovatele hlavní komplikací. Teď se však stejné nejasnosti obracejí proti Babišovi a jeho lidem, kteří akcie na doručitele koncem roku 2007 vytvořili. V trestním řízení, případně později před soudem bude nepochybně nutné podrobně přezkoumat, kdo byl jejich pravděpodobným vlastníkem a co o tom vědí všichni účastníci příběhu včetně Babiše, jeho příbuzných a manažerů Agrofertu. Nebude to jednoduché, může to dlouho trvat a pozornosti voličů to neujde.

Žádost policistů o vydání Babiše a Faltýnka se stala předělem v kampani pro volby, i když neexistují indicie, že policisté nebo státní zástupci něco takového primárně zamýšleli. Dosud se nevědělo, které téma bude dostatečně nosné, aby udrželo pozornost voličů po celé dva měsíce volební kampaně.

Skandál Čapího hnízda má velkou šanci, že sehraje právě tuto roli. Záležet bude na tom, jak věrohodně dokáže Babiš vysvětlit, že opravdu neměl nic společného s Farmou Čapí hnízdo, i když ji prostřednictvím spřízněných osob vždycky ovládal.