Velká Británie ve středu oficiálně zahájí tzv. brexit, tedy odchod z Evropské unie. Česká vláda by si podle zkušeného diplomata Alexandra Vondry měla připravit vůči Britům vyjednávací pozici a tu začít debatovat. K tomu ale podle něj zatím nedošlo. Prioritou číslo jedna by dle něj měl být export, který označuje za národní bohatství. 

Zítra Británie oficiálně požádá o odchod z Evropské unie. Je to jen formální záležitost, nebo můžeme očekávat nějaké faktické změny?

Je to formální záležitost, která je dlouhou dobu očekávaná, a fakticky se myslím nic moc nezmění. Británie začne vyjednávat a to je běh na delší trať. V řádu dní se určitě nic měnit nebude. Nicméně si musíme uvědomit, že celé je to daleko víc problém Evropy než Británie. A my jsme součástí Evropy, takže je to i problém náš. Británie si s tím zcela jistě poradí. Byla před unií a bude i po ní, abychom citovali českého klasika. 

Záleží teď už jen na českých vyjednavačích, jaké podmínky a vztahy bude mít Česko s Velkou Británií?

To závisí samozřejmě na tom, které oblasti jsou v jaké kompetenci. Tam, kde je to společná kompetence, tak to bude samozřejmě vyjednávat Evropská komise. Tam, kde je to sdílené, budou nepochybně zasahovat členské státy. Pro nás je to samozřejmě smutná věc, protože bez Britů už to nebude ono. Nebude mít kdo vyvažovat Německo. Galský kohout se jen tak s německým orlem do soutěže nepustí... Ale pro nás myslím je důležitá ta věc, že my jsme ekonomika postavená na exportu, tady se generuje naše národní bohatství, Británie je velice důležitý trh a podle mého soudu je povinností, jak českých vyjednavačů, tak zástupců Evropské unie, udělat maximum pro to, aby zůstal trh pro obchod se zbožím bez jakýchkoliv bariér. 

V jakém postavení je vůči Velké Británii Česko? Jaké má šance vyjednat pro nás co nejvýhodnější podmínky v těch oblastech, do kterých bude moci mluvit?

Je to samozřejmě vztah menšího s větším, není to žádná exkluzivní pozice. Nicméně vztahy s Británií byly vždycky bezproblémové a nepochybně lze najít celou řadu společných zájmů a ty pak následně ošetřovat. Kupříkladu otázky, jak spolupracovat na trhu pracovních sil tak, aby ti naši lidé, kteří v Británii pracují, tam mohli pracovat nadále. I když v prvé řadě to bude přeci jen rozhodování Britů, ale Česká republika se k tomu bude moci vyjadřovat. Každopádně česká vláda by k tomu měla připravit nějakou pozici a začít ji debatovat, ale já jsem bohužel nic takového neviděl. A nemyslím si, že je v pořádku všechny ty věci nechávat jenom na tom kolektivním eurosnažení. 

Jak brexit ovlivní pracovní nebo studijní možnosti Čechů ale také třeba investice? Jak se promění česko-britské obchodní vztahy?

Tak určitě společný trh s Británií jako takový se může stát minulostí. Znovu říkám, pro nás myslím je priorita číslo jedna obchod, tam je to pro nás maximálně výhodné. A myslím si, že Británie bude mít stejný zájem a nebude dělat ochranářskou politiku. To je v rozporu s jejich tradicí. Jiná věc je samozřejmě pohyb pracovní síly, kdy Britové určitá omezení budou chtít asi nastolit. Ale tady si myslím, že nás se to dominantně v této oblasti netýká. Ti lidé, kteří do Británie z Čech jezdí pracovat, jsou většinou kvalifikované pracovní síly, o které bude zájem i dál. Premiérka Theresa Mayová říkala, že v tomto ohledu se Británie zavírat nebude. Jiná je to otázka samozřejmě těch zemí, odkud odjíždějí nekvalifikované síly, například Polsko.

Hrozí podle vás scénář, že se z Česka budou stahovat britské firmy, jako je třeba Mark&Spencer nebo Tesco?

Já si nemyslím, že by došlo k nějakému hromadnému úprku těchto firem. Samozřejmě ten retailový trh je vysoce konkurenční a koneckonců Carrefour třeba odešel, i když Francie je plnohodnotným členem společného trhu, takže tam hrají myslím roli byznysové faktory mnohem více než faktory politické. Nemyslím si, že je důvod k nějakým velkým obavám v této souvislosti. Jiná otázka, a ta bude asi nejzásadnější, je trh s finančními službami. Tam může mít západní Evropa, zejména Němci a Francouzi, snahu, aby se část toho finančního trhu z Londýna přesunula do Frankfurtu nebo do Paříže. A mohou mít tendenci dělat těm finančním britským institucím komplikace.

V současné době se také Skotsko rozhoduje, že by právě kvůli brexitu Velkou Británii opustilo. Ovlivnilo by toto nějak Evropu nebo Česko?

Myslím, že Česko by to asi zásadně neovlivnilo. Pokud by bylo Skotsko samo, tak je podstatně chudší zemí a v žádném případě skotská whiskey nevyrovná britskou politickou, ekonomickou, finanční nebo kulturní sílu. Znamenalo by to ale jednu věc, proměnilo by to postavení Velké Británie, která by už nebyla v tomto smyslu velkou. Ale Angličané by se určitě dokázali zařídit v takové nové situaci.

Co by Britové udělali v takové situaci podle vás?

Myslím, že pak by asi rezignovali na nějakou velmocenskou roli, že by se spíš stali takovým švýcarským finančním centrem. Třeba ta ponorková jaderná základna je ve Skotsku a Skotové by zřejmě, tak jak naznačovali, neměli zájem ji hostit. Takže by to byl další průser pro kontinentální Evropu, protože Británie už by nemusela být ochotná plnit roli klíčové bezpečnostní a obranné země a svorníku mezi Evropou a Amerikou. Čili jestli si někdo dělá iluze, že se Skotskem získáme výrobce whiskey do EU, tak ano, ale ztratíme daleko důležitější věci v podobě transformace Británie. A to myslím si v našem zájmu rozhodně není. 

Takže se vracíme k tomu, co jste říkal na začátku, že Británie ztratí klíčovou roli a je otázka, kdo ji převezme.

Německo by muselo nahrazovat tuto roli pro Evropu. Ale to vyvolává daleko víc otázníků než odpovědí, protože Německo na takovouto roli není připraveno, takže pak je asi velkou otázkou, kam by to vedlo.