První modul Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) byl na zemskou orbitu vynesen již v roce 1997, není se tak čemu divit, že stanice začíná pomalu dosluhovat. Americká NASA proto již plánuje, čím stávající vesmírný komplex nahradí. Jako vhodná možnost se zatím jeví stanice, která bude obíhat Měsíc a výhledově poslouží jako opěrný bod k pilotovaným letům na Mars.

Americký server popularmechanics.com poukázal na studii, ve které americká NASA ve spolupráci se svými zahraničními partnery dokončuje přípravy na další fázi kolonizace vesmíru. Stěžejním projektem je realizace nové výzkumné stanice, která nahradí stávající ISS, jejíž životnost skončí v polovině dvacátých let. Na rozdíl od Mezinárodní vesmírné stanice však nebude obíhat kolem Země, nýbrž bude navržena pro fungování v takzvaném cislunárním prostoru. Tedy v nejbližším okolí našeho Měsíce. 

NASA Moving Ahead With Plans for Cislunar Human Outpost https://t.co/j99PoU5Wwc pic.twitter.com/vLUdMGrryz

— SPACE.com (@SPACEdotcom) 15. března 2017

To poskytne vědcům unikátní možnosti vesmírného výzkumu a napomůže v průzkumu blízkých vesmírných těles, jako jsou nejrůznější asteroidy, ale především pak Mars. Díky tomu, že budoucí stanice již nebude chráněna zemskou magnetosférou, jako ISS, bude pro vědce mnohem jednodušší určit, jak co nejlépe připravit astronauty na cestu právě k našemu kosmickému sousedovi. Další výhodou umístění stanice na oběžnou dráhu Měsíce a ne Země má být podle inženýrů také to, že kvůli absenci vesmírného odpadu v cislunárním prostoru bude moct mít nová stanice tenčí stěny, díky čemuž bude lehčí – tím pádem snáze dopravitelná do vesmíru.

Stanice je projektována tak, aby poskytla útočiště až čtyřem astronautům po dobu zhruba devadesáti dní bez doplnění zásob. Celá stanice se bude skládat ze dvou obytných modulů pro posádku a speciálního – technického modulu nesoucí název Power and Propulsion Bus (PPB). Ten bude stanici zajišťovat energii pro podporu života a komunikační zařízení. Podstatnou část modulu pak budou tvořit i motory, které zajistí manévrovatelnost celé stanice. v neposlední řadě bude součástí technické části komplexu i upravená robotická paže podobná těm, které se používaly v raketoplánech. Pokud vše půjde podle plánu. V roce 2023 bude modul PPB vypuštěn na orbitu měsíce a o další dva roky později budou vyslány obytné moduly, které se k PPB přimontují až ve vesmíru.

Celý projekt je spoluprací agentur NASA, evropské ESA a kanadské CSA. Výrobu obytných částí přitom zajistí čistě ESA. K Měsíci mají být moduly dopraveny za pomoci americké rakety nové generace Space Launch System (SLS), má jít o dosud největší raketu, co kdy byla zkonstruována disponující dostatečnou tažnou silou k vyzvednutí i velmi těžkých břemen na oběžnou dráhu. S touto technologií se pak mimo jiné počítá také v souvislosti s plánovanou cestou na Mars. Astronauti budou na stanici následně dopraveni kolem roku 2026 a to za pomoci nové vesmírné lodi Orion.