Pražský městský soud se dnes odpoledne bude zabývat dvěma žalobami v souvislosti s březnovou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Praze. Obě má navíc projednávat stejný senát. První, za kterou stojí mimo jiné bývalý předseda Zelených Martin Bursík s manželkou Kateřinou Bursíkovou Jacques, tvrdí, že policisté a magistrátní úředníci popřeli ústavní právo na shromažďování, když odmítli vpustit demonstranty na Hradčanské náměstí. Druhou žalobu podali dva muži, kterým policie přikázala sundat z oken tibetskou a tchaj-wanskou vlajku.

„Jsme přesvědčeni, že jednání Magistrátu hl.m. Prahy a Policie ČR, kterým společnými silami znemožnili téměř tisíci pěti stům účastníků pokojně se shromáždit na Hradčanském náměstí a demonstrovat proti porušování lidských práv v Číně a Tibetu, bylo nezákonné,“ uvádí za podavatele první žaloby Martin Bursík a dodává, že jim úředníci a policisté upřeli ústavní právo shromažďovací dle čl. 19 Listiny základních práv a svobod.

Bursík dodává, že jejich žaloba je z principiálních důvodů velmi důležitá a rozhodnutí soudu bude podstatné pro budoucnost. „Umožníme-li státní moci, aby zneužívala svoji moc, porušovala zákony a upírala vlastním občanům základní demokratické svobody, dříve nebo později o svobodu opět přijdeme,“ říká Martin Bursík, který byl jedním ze svolavatelů demontrace na Hradčanském náměstí.

Bursík, Kateřina Bursíková Jacques a další si totiž s předstihem na 29. března zamluvili pro své shromáždění Hradčanské náměstí u Pražského hradu. Policie ale v daný den náměstí pro chodce i vozidla z bezpečnostních důvodů zavřela a Bursíka a spol. na místo nevpustila. Policie na svém webu uvedla, že o uzavření náměstí rozhodla už týden předem. „Uvedený prostor tak přestal být po tuto dobu veřejným prostranstvím, a svolavatel se tak nemohl dovolávat svého práva konat zde shromáždění,“ uvedla pražská policejní mluvčí Andrea Zoulová.

Za druhou žalobou stojí Ladislav Pelcl a Martin Maloš, kterým policisté ve stejný den nakázali, aby z oken karlínské budovy Diamond Point odstranili dva archy papíru, na nichž byly vytištěné vlajky Tibetu a Tchaj-wanu. Budova přitom stojí naproti hotelu Hilton, kde byl v ten den ubytovaný čínský prezident. Muži chtěli vlajkami vyjádřit svůj nesouhlas s čínskou politikou v oblasti lidských práv, ale policisté jim řekli, že vlajky představují bezpečnostní riziko.

„Policisté nás pod pohrůžkou předvedení na služebnu přiměli sejmout vlajky z oken, legitimovali nás a ještě opakovaně zakázali nahrávání jejich nezákonného zákroku,“ popsal ČTK Pelcl, který současně upozornil na to, že policistům vadily vlajky, ale zatažené rolety nikoliv. Muži chtějí svou žalobou docílit toho, aby soud uznal, že byl policejní postup nezákonný. Policejní odbor vnitřní kontroly však zásah vyhodnotil jako legitimní.

Třebaže policejní prezident Tomáš Tuhý tvrdil, že policisté proti tibetským vlajkám zasahovat neměli, objevily se opačné informace. Ze svědecké výpovědi jednoho z policistů, kterou má Echo24.cz k dispozici, jasně vyplývá, že přinejmenším policisté na Praze 1 měli hlídat, aby nebyly tibetské vlajky vyvěšovány na určitých místech.

Návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Česku vyvolala u české veřejnosti i politiků rozporuplné reakce. Někteří lidé, kteří čínského prezidenta vítali, nevybíravým způsobem napadali protestující proti lidskoprávní politice Číny. Na postup policie si stěžovali někteří čeští aktivisté.

Během třídenní návštěvy Si Ťin-pchinga došlo k podpisu zhruba třiceti obchodních dohod týkajích se energetiky, finančnictví, automobilového průmyslu nebo cestovního ruchu. Mezi podepsanými je i dohoda o rekonstrukci a nákupu fotbalového stadionu Eden.