Čtyřicet let Jižního Města
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Před čtyřiceti lety začala výstavba nového sídelního útvaru nazvaného Jižní Město. S historií i současností města snů seznamuje aktuální výstava v Chodovské tvrzi autorů Jiřího Sulženka a Pavla Karouse.
14 panelů s texty diváky provede skrze stručné exkurzy od ambiciózních a novátorských plánů účastníků soutěže na urbanistický a architektonický návrh Jižního Města přes rozsáhlé a z velké části neskutečné návrhy na realizaci od architekta Jiřího Lasovského až po detailní a zlidšťující přístup architekty Rothbauerové. Vítězslava Rothbauerová a její kolegové se totiž v případě Jižního Města II pokusili vzepřít zavedenému systému výstavby a v řadě aspektů byli skutečně úspěšní. Ať už jde o barevnost fasád, orientační systém grafika Jiřího Rathouského, či atypické prvky jako například předsazené vstupy se závětřím.
Ústředním objektem výstavy je model panelového domu podle normy VVÚ-ETA, jenž vybízí návštěvníky, aby do něj přispěli drobnými vzpomínkami, které by ostatním návštěvníkům pomohly dokreslit obraz čtyřiceti let Jižního Města. Pomocí trojice digitálních interaktivních prvků lze nahrávat fotografie nebo vzkazy do digitální interaktivní mapy Jižního Města, z domovního zvonkového tabla poslouchat archivní nahrávky (Havel o králíkárnách, reportáž o otevření metra Háje/Kosmonautů, různé verze písničky Jižák apod.) a na videostěně sledovat rozhovory s osobnostmi, které se k Jižáku vážou (architekt Lasovský, Josef Velčovský, Čestmír Suška, Jaroslav Róna a další).
V části věnované umění, designu a veřejnému prostoru Pavel Karous shromáždil výběr prací autorů, kteří se Jižním Městem inspirovali. Nechybí samozřejmě Josef Bolf, Michal Pěchouček, Čestmír Suška, Jaroslav Róna či Sylva Francová. K vidění je na výstavě ale i Chodovská madona od Maxe Švabinského.
U příležitosti výstavy znovu vychází doplněná a aktualizovaná mapa, kterou připravil Pavel Karous a zájemce provede po jednom z nejrozsáhlejších „lapidárií“ v městském prostoru. Díky povinné investici 2–4 % z ceny stavby do uměleckých děl se totiž na Jižním Městě během výstavby realizovalo přes 60 soch, plastik a objektů, z nichž většina je na svém místě dodnes.