Rodiče vícerčat zřejmě budou pobírat vyšší rodičovský příspěvek, vzroste také daňová sleva na první dítě. Rozšíří se navíc okruh rodin, které budou mít nárok na přídavek na dítě. Rodiče vícerčat zřejmě budou pobírat vyšší rodičovský příspěvek, vzroste také daňová sleva na první dítě. Rozšíří se navíc okruh rodin, které budou mít nárok na přídavek na dítě. Přídavky se zvýší v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima. Změny ve středu schválila Sněmovna ve vládní novele o státní sociální podpoře, která zavede možnost zrychleného čerpání rodičovského příspěvku. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Pravicová opozice dává zvyšování příspěvků do souvislosti s podzimními volbami. „Útok na mandatorní výdaje je nevídaný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek připomněl předvolební období roku 2006 za vlády Jiřího Paroubka, kdy se také schvaloval růst zákonem daných výdajů. „Jdete po úplně stejné cestě,“ vzkázal Kalousek zejména sociálním demokratům. Jde podle něho o rozhazování bez odpovědnosti.

Mám radost, že se nám ve Sněmovně povedlo zvýšit dětské přídavky pro pracující rodiny o 300Kč a počet dětí, které je dostanou o 140 tisíc!

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 12. dubna 2017

„Musím odmítnout, že by naše návrhy byly účelové a související s volbami,“ oponoval předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Sociální demokracie podle něho stále podporuje zaměstnance, seniory a rodiny s dětmi. „Tohle je jeden z dalších kroků,“ dodal.

Pro předlohu s podpořenými poslaneckými úpravami hlasovalo 134 ze 173 přítomných poslanců. Proti jich bylo 12.

Rodiny s vícerčaty mají čerpat podle schváleného pozměňovacího návrhu ministra Jana Chvojky (ČSSD) celkem 330.000 korun místo nynějších 220.000 korun. Úprava by vyšla stát v prvním roce asi na 400 milionů korun navíc, v dalších letech by se rozpočtový výdaj snížil kvůli užšímu okruhu příjemců zhruba na 210 milionů korun. Růst daňové slevy na první dítě o 150 korun měsíčně prosadila ve Sněmovně prostřednictvím návrhu šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka koalice, nově má činit 15.204 korun. Změna připraví státní rozpočet o 2,1 miliardy korun ročně.

Nárok na přídavky na děti by měly podle dalšího schváleného koaličního návrhu, jenž předložil Sklenák, rodiny s příjmy do 2,7 násobku životního minima místo nynějšího 2,4 násobku. Přídavky v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, se mají zvýšit o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte.

Vládní novela ruší nynější horní hranici čerpání rodičovského příspěvku 11.500 korun měsíčně. Rodič by mohl pobírat dávku až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32.640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81.000 korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.

Z předlohy ale vypadla pasáž, která by u rodičovského příspěvku zrušila sledování docházky dětí do školky. Nadále bude platit, že rodiče mohou dát dítě do školky nejvýše na 46 hodin měsíčně, jinak o dávku přijdou.

Poslankyně opoziční TOP 09 Jitka Chalánková prosadila zvýšení odměn pro pěstouny. Neuspěla naopak například Pavla Golasowská (KDU-ČSL), jež chtěla rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima vrátit pětitisícové pohřebné.

Sněmovna nepodpořila ani Sklenákův návrh, podle kterého by se přídavek na dítě nezapočítával do příjmů rozhodných pro přiznání příspěvku na bydlení. Před jeho zamítnutím varovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marsková (ČSSD), podle níž tak někteří lidé o dávku na bydlení přijdou.

Dolní komora naopak kývla na požadavek Vlasty Bohdalové (ČSSD), který zařadí doktorandy starší 26 let ve standardním denním studiu mezi takzvané státní pojištěnce. Znamená to, že stát by za ně nově hradil zdravotní pojištění. V samostatné předloze změnu prosazoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Úpravu, která by ročně vyšla stát asi na 49 milionů korun, podpořila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).

Přídavky se zvýší v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima. Změny ve středu schválila Sněmovna ve vládní novele o státní sociální podpoře, která zavede možnost zrychleného čerpání rodičovského příspěvku. Předlohu ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.

Pravicová opozice dává zvyšování příspěvků do souvislosti s podzimními volbami. „Útok na mandatorní výdaje je nevídaný,“ řekl předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek připomněl předvolební období roku 2006 za vlády Jiřího Paroubka, kdy se také schvaloval růst zákonem daných výdajů. „Jdete po úplně stejné cestě,“ vzkázal Kalousek zejména sociálním demokratům. Jde podle něho o rozhazování bez odpovědnosti.

„Musím odmítnout, že by naše návrhy byly účelové a související s volbami,“ oponoval předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Sociální demokracie podle něho stále podporuje zaměstnance, seniory a rodiny s dětmi. „Tohle je jeden z dalších kroků,“ dodal.

Pro předlohu s podpořenými poslaneckými úpravami hlasovalo 134 ze 173 přítomných poslanců. Proti jich bylo 12.

Rodiny s vícerčaty mají čerpat podle schváleného pozměňovacího návrhu ministra Jana Chvojky (ČSSD) celkem 330 000 korun místo nynějších 220 000 korun. Úprava by vyšla stát v prvním roce asi na 400 milionů korun navíc, v dalších letech by se rozpočtový výdaj snížil kvůli užšímu okruhu příjemců zhruba na 210 milionů korun. Růst daňové slevy na první dítě o 150 korun měsíčně prosadila ve Sněmovně prostřednictvím návrhu šéfa poslanců ČSSD Romana Sklenáka koalice, nově má činit 15.204 korun. Změna připraví státní rozpočet o 2,1 miliardy korun ročně.

Nárok na přídavky na děti by měly podle dalšího schváleného koaličního návrhu, jenž předložil Sklenák, rodiny s příjmy do 2,7 násobku životního minima místo nynějšího 2,4 násobku. Přídavky v rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, se mají zvýšit o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte.

Vládní novela ruší nynější horní hranici čerpání rodičovského příspěvku 11 500 korun měsíčně. Rodič by mohl pobírat dávku až do výše odpovídající peněžité pomoci v mateřství, tedy 32 640 korun měsíčně. Na tuto částku budou mít nárok rodiče, kteří vydělávají víc než zhruba 81 000 korun. Do zaměstnání by se vraceli kolem jednoho roku dítěte.

Z předlohy ale vypadla pasáž, která by u rodičovského příspěvku zrušila sledování docházky dětí do školky. Nadále bude platit, že rodiče mohou dát dítě do školky nejvýše na 46 hodin měsíčně, jinak o dávku přijdou.

Poslankyně opoziční TOP 09 Jitka Chalánková prosadila zvýšení odměn pro pěstouny. Neuspěla naopak například Pavla Golasowská (KDU-ČSL), jež chtěla rodinám s příjmy do 2,4 násobku životního minima vrátit pětitisícové pohřebné.

Sněmovna nepodpořila ani Sklenákův návrh, podle kterého by se přídavek na dítě nezapočítával do příjmů rozhodných pro přiznání příspěvku na bydlení. Před jeho zamítnutím varovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marsková (ČSSD), podle níž tak někteří lidé o dávku na bydlení přijdou.

Dolní komora naopak kývla na požadavek Vlasty Bohdalové (ČSSD), který zařadí doktorandy starší 26 let ve standardním denním studiu mezi takzvané státní pojištěnce. Znamená to, že stát by za ně nově hradil zdravotní pojištění. V samostatné předloze změnu prosazoval vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Úpravu, která by ročně vyšla stát asi na 49 milionů korun, podpořila i ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD).