Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) hodlá na jednání koaliční rady v pondělí znovu vznést dotaz, jak Finanční správa prověřila zdanění korunových dluhopisů. Ty se dostaly do pozornosti zejména kvůli ministru financí Andreji Babišovi, který je nakoupil od Agrofertu v roce 2013, tedy ještě za svého působení v roli vlastníka firmy. Na nesrovnalosti kolem této finanční operace poprvé upozornil Týdeník Echo.

Podle sněmovního rozpočtového výboru existují podezření, že při emisíchdluhopisů mohli někteří emitenti a jejich vlastníci zneužít daňové zákony. Babiš už dříve Sobotkovi napsal, že daňová správa se kontrolou možných daňových úniků v této souvislosti zabývat nebude. Sobotka to považuje za nedostatečné.

To, že se Sobotka chce k tématu vrátit, vyplývá z programu koaliční rady. Babiš dluhopisy koupil za téměř 1,5 miliardy korun. Vzhledem k podmínkám v zákoně nepodléhal jejich úrokový výnos zdanění. Týdeník Echo navíc jako první upozornil na to, že Babiš, že na jejich nákup neměl dost peněz. Ministr tato obvinění odmítl a opak se pokusil doložit zprávou auditorských firem EY a PwC, které předložil v pátek.

Auditoři v dokumentech uvádějí, že byly vypracovány za účelem prokázání toho, že měl Babiš dostatečné příjmy pro nákup dluhopisů koncernu Agrofert. Společnost na konci roku 2012, kdy ji Babiš vlastnil, vydala korunové obligace za tři miliardy korun. Vicepremiér nakoupil dluhopisy zhruba za 1,5 miliardy korun.

Ze zpráv auditorských firem vyplývá, že do roku 2013, kdy Babiš dluhopisy nakoupil, měl čisté příjmy přesahující 1,8 miliardy korun. Problém ovšem může představovat skutečnost, že obě zprávy nebyly podle samotných autorů vypracovány podle mezinárodních účetních standardů. Právě to může podle některých finančních analytiků výrazně podlomit důvěryhodnost obou zpráv. Své výhrady má k předloženým dokumentům i předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek, nebo předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava. Samotný audit tak vyvolal další otázky.

Ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček ve středu ve sněmovně po rozsáhlém vysvětlování, v němž se odvolával i na judikáty Nejvyššího správního soudu, řekl, že pokud měl někdo dostatek peněz, aby koupil korunové dluhopisy, nešlo o porušení zákona z hlediska zneužití práva. Odmítl také, že by vykonával nátlak na zaměstnance finanční správy, aby kauzu korunových dluhopisů nevyšetřovali.