Ten problém je dnes příliš velkým soustem už i pro Ameriku, prohlásil na únorové přednášce v pražském institutu CEVRO generálmajor Jakov Amidror. Bývalý šéf výzkumného oddělení izraelské vojenské rozvědky, označovaný ve své zemi za jestřába, mluvil samozřejmě o dramatické situaci na Blízkém východě. Pokud jde o vývoj v arabském světě, není však absolutním pesimistou.

„Například v Egyptě se odehrál zázrak – kontrarevoluce generálů,“ podotkl Amidror. Stoupenec sionistického hnutí byl také kandidátem na šéfa generálního štábu armádní tajné služby, ale neuspěl mimo jiné kvůli kritice za svou poznámku na adresu nevěřících Izraelců, které označil za „hebrejsky hovořící góje“. Bývalý zpravodajec, který se po Praze pohyboval s jarmulkou na hlavě, v rozhovoru pro Týdeník Echo kritizoval podle svého názoru opatrný evropský postup proti potenciálním teroristům.

Arabský svět, Blízký východ se nyní pro zbytek světa stal mnohem větším ohrožením, než jím byl dřív, třeba před deseti lety. Brutální radikálové z Islámského státu ovládají část Iráku, Sýrie i Libye a cvičí džihádisty, kteří do těchto oblastí směřují z Evropy, a zase je tam posílají zpátky. Jak tomu může Západ zabránit?

Je několik kroků, které by se měly podniknout. První se týká Turecka. Turecko je most z Evropy do oblastí kontrolovaných Islámským státem. Turecké úřady by měly věnovat větší pozornost těmto pohybům a měly by mít větší zájem je zastavit, nedovolit, aby tolik Evropanů směřovalo do oblastí ovládaných ISIS. To je klíč. Druhý krok se týká vás tady přímo v Evropě. Musíte se podívat problému přímo do očí a odpovědět si na otázku, kdo jsou potenciální teroristi. Všichni jsou muslimové. Ne všichni muslimové jsou teroristi, ale všichni ti teroristé byli muslimové. Musíte jasně definovat, kdo a kde jsou komunity, ze kterých by mohli přicházet teroristé, pak se s maximálním úsilím na tyto komunity zpravodajsky zaměřit.

Není to téměř princip kolektivní viny?

Vy v Evropě se zdráháte věci nazvat pravým jménem, protože podle zadání politické korektnosti nemůžete říct, že všichni teroristi jsou muslimové. Jenže je to pravda – a pravda má být vyslovována opravdu nahlas, protože to umožní zpravodajským službám zaměřit se na správný cíl. A třetím tématem je svobodný pohyb. Na jedné straně rozumím, proč je uvnitř Evropské unie potřeba, ale na druhé straně je problém, že někdo může vstoupit na evropskou půdu například v Portugalsku a bez obtíží a bez kontroly skončit třeba v Lotyšsku. Celý kontinent je mu otevřený.

Ale jak tomu zabránit?

To nevím. To je technický problém. Musíte vyřešit, jak dovolit lidem, aby se stále ještě mohli pohybovat svobodně, ale zároveň neztratit schopnost mít dohled na těmi, kteří sem přicházejí, a mít možnost sledovat, kde se pohybují a kam směřují.

V izraelských vodách byl vybudován plot vedoucí ze Středozemního moře do Rudého, ale je těžko představitelné, že by se něco takového vybudovalo v Evropě.

Nemluvím o plotu. Chápu, že nemůžete vystavět plot kolem Evropy. Ale skutečnost, že se někdo může svobodně pohybovat ze Středomoří až k hranicím Ruska, aniž by mohl být jedinkrát zastaven, volá po nějakém řešení. Vidíte přece, že teroristé se pohybují z jednoho místa na druhé, aniž by se museli obávat, že by mohli být zadrženi. Musíte zvážit cenu a náklady a rozhodnout se, co je pro vás důležitější.

Mluvili jsme o Islámském státu. Nemohl Izrael, blízkovýchodní mocnost, zabránit tak masivnímu rozvoji ISIS?

Ne, je to skutečně daleko od Izraele. Jako nárazníková zóna mezi námi a Islámským státem se rozprostírají Sýrie a Jordánsko. Izrael tomu zabránit nemohl.

Jak hluboký vhled a široký záběr mají izraelské tajné služby v tom, co se děje uvnitř Islámského státu?

Máme široký záběr, ale není to naše hlavní starost. Kolem nás jsou jiné organizace. Například Hizballáh usazený na severu, teroristé na Sinajském poloostrově, na Golanských výšinách a v Gaze. Své zdroje tedy směřujeme do míst, kde proti těmto teroristům stojíme jako jediní.

Islámský stát šíří hrůzu mezi Evropany, přestože je tisíce kilometrů daleko. Jak se s nebezpečím plynoucím z této armády, která je vám mnohem blíž, Izraelci psychologicky vyrovnávají?

Islámský stát neznamená bezprostřední ohrožení Izraele. Máme velice dobře organizované zpravodajské služby, takže čísla o úspěšné infiltraci těchto lidí na území Izraele jsou velice nízká. Mnohem větší problém pro nás je Hizballáh a Hamás.

Jak izraelské zpravodajské služby k tomu problému přistupují?

Máme mnohaletou zkušenost a tři vrstvy zpravodajských informací. První a základní: jde o agenty uvnitř společnosti. Můžeme díky nim rozpoznat atmosféru, ideje a pohyby uvnitř různých komunit a pak s nimi pracovat. Mluvím jak o Hizbaláhu, tak o Hamásu i o Palestincích. Druhou vrstvou je zacílení, které musí být velice precizní. Snažíme se dozvědět co možná nejvíc o konkrétních lidech, místech, kde se jejich organizace skrývají, kde mají sklady apod. A třetí vrstvou je kombinace našich zpravodajských informací, vyhledávání cílů a schopností. To je nejnáročnější. Je to velice účinný nástroj velitelů. Díky zdařilé kombinaci mohou zasáhnout cíl v potřebný čas.

Co je úplně nejtěžší?

Jedním z velkých problémů, kterým se snažíme čelit, je to, že jak Hamás, tak Hizballáh se soustřeďují do obydlených oblastí. Takže civilní ztráty jsou pak velice vysoké. Proto všechny naše snahy směřují k tomu, abychom mohli varovat civilisty, aby opustili oblast dřív, než dojde k útoku. Ne vždy jsme v tom úspěšní, občas civilisty zabíjíme, ale jak jsem řekl, je to proto, že zmíněné organizace budují svá zařízení v obydlených oblastech.

Během loňské padesátidenní ofenzivy Izraele proti Hamásu v Gaze zahynulo přes pět set palestinských dětí, čtvrtina všech civilních obětí…

S tím číslem nesouhlasím.

Takové údaje přinášela západní média včetně třeba britských.

Předsudky rozšířené v zahraničí a používané také médii dobře známe. V Gaze jsme zabili více než dva tisíce Palestinců a polovina z nich podle naší statistiky a výzkumu, který byl velice důkladný, byli členy Hamásu nebo islámského džihádu. Z té druhé poloviny tedy nemůže být padesát procent dětí, to je fyzicky nemožné a proti všem zákonům statistiky. Bylo by to možné pouze v situaci, že by Palestinci soustředili všechny děti na jedno místo. Jinak je taková statistika nesmysl, nemá souvislost s realitou.

Proč by západní novináři a humanitární organizace lhali?

To není první lež o Izraeli – a není ani poslední, nemějte obavy. Objeví se ještě mnoho dalších.

Takže zprávy o tom, že Hamás zřídil odpaliště raket ve školách, a proto bylo mezi oběťmi tolik dětí, jsou podle vás vymyšlené?

Ano, děti v těch dnech nechodily do školy, takže to spolu nesouvisí.

A podle vašich údajů tedy zahynulo v té době v Gaze kolik dětí?

My nemůžeme identifikovat, kdo byl dítě a kdo ne. Můžeme identifikovat, kdo byl členem zmíněných organizací. Na to máme zpravodajské informace.

Ofenzivě Islámského státu předcházelo takzvané arabské jaro. Věřili Američané podle vás skutečně tomu, že v arabských zemích může zavládnout demokracie?

Nevím, co si mysleli Američani. Nejsem expert na jejich úvahy. Máme jeden dobrý příklad v Tunisku, které se, i když velice pomalu, demokratickou zemí stává. A máme špatné příklady, jako jsou dezintegrované země jako Irák a další, které jsou daleko od toho, aby měly fungující systém, neřkuli demokracii. Takže je to mix výsledků a my musíme počkat až do konce, jestli převáží dobré, nebo špatné výsledky.

Podporovaly podle vás americké tajné služby na začátku „arabské jaro“ nebo tamní pohyb dokonce iniciovaly?

Ne, iniciováno to Američany nebylo, to je jisté. Víme, že Američané se snažili pomáhat Muslimskému bratrstvu a radili některým politickým uskupením v Egyptě. Kromě toho mi jakékoliv jiné intervence Američanů známé nejsou.

Izraelcům musel spadnout kámen ze srdce, když Muslimské bratrstvo v Egyptě skončilo. Tamní „kontrarevoluci generálů“ jste dokonce označil za zázrak.

To byl velice pozitivní vývoj. Protože možnost, že by Muslimské bratrstvo v Egyptě dále vládlo, by byla devastující pro celý Blízký východ. Takže vývoj v Egyptě považujeme za velice dobrý, ale my jsme se do něj nijak nevměšovali.

Ještě k Islámskému státu: co si myslíte o návrzích na velkou mezinárodní koalici proti ISIS, občas vzývanou různými politiky? Nedávno třeba český prezident Miloš Zeman mluvil o křižácké výpravě proti ISIS.

Koalice je velice důležitá, bez efektivity koalice by Kurdové nemohli odolávat Islámskému státu v místech, kde s ním bojují. Ale ze svého profesionálního pohledu si myslím, že letecké údery jsou málo. Bez pozemních sil je schopnost rozdrtit ISIS omezená. Můžete vystřídat americké či evropské jednotky v Iráku, ale není koho střídat v Sýrii. Hledá se tam způsob, jak bojovat proti ISIS bez nasazení vojáků na zemi, což je ale téměř nemožné.

Někteří politici však mají na mysli celosvětové tažení. Jaký máte názor na možné angažmá Ruska v mezinárodní koalici?

Rusové nejsou součástí mezinárodní koalice, takže se těch operací neúčastní.

Ale rádi by byli a nabídli své služby. Putin říká, že Rusko není největší světový problém.

Souhlasím s tím, že ve světě je víc než jeden problém.

Jak se teď Rusko angažuje na Blízkém východě?

Pouze v Sýrii, kde Asadovi dodává zbraně a munici. Teď se má budovat civilní jaderný reaktor v Egyptě. Rusko má zájem jej vybudovat, a pokud se mu kontrakt podaří uzavřít, bude to pro něj velký blízkovýchodní úspěch.

Sám jste řekl, že Kurdové nezvládnou boj proti ISIS sami. Proč jim ale Izrael nepomůže? Nebo nějaká pomoc směrem k nim probíhá?

Kurdům by se ve snaze zastavit ISIS pomoct mělo. Izraelský premiér prohlásil, že by byl velice rád, kdyby Kurdové měli svůj samostatný stát. Nespecifikujeme jeho hranice, to záleží na mezinárodní situaci a hranicích s ostatními zeměmi, s nimiž sousedí.

Ale proč z izraelské strany není nějaká vojenská nebo finanční pomoc kurdským bojovníkům? To není možné z politických důvodů, nebo proč?

Bez komentáře.

Premiér Benjamin Netanjahu vyzývá evropské Židy, aby se přestěhovali do Izraele. Vy si myslíte, že Izrael je dnes už bezpečnější místo než Francie, Dánsko či další evropské země?

Z hlediska sionismu by se Židé měli usadit v Izraeli, bez ohledu na jakoukoli situaci a bez souvislosti s jakýmikoli teroristickými útoky. To je sen sionistického hnutí a my vyzýváme každého Žida, ať žije kdekoli na světě, aby přišel do Izraele. Ale samozřejmě ctíme rozhodnutí každého usadit se v jiné zemi.

Ale premiér mluvil v souvislosti s konkrétními útoky.

Ano. Pokud chcete přijít mezi své židovské bratry, je Izrael místem pro váš život, řekl. A je pravda, že v některých evropských zemích je nebezpečné žít jako Žid. Viděl jsem, co se dělo v Malmö, jaké reakce sklidil muž, který se procházel po ulicích města s jarmulkou na hlavě. A to samé udělal v Paříži – a čekaly ho tam stejné reakce.

Za nejzápornější sílu na Blízkém východě veřejně označujete Írán. Ale nezměnil se od dob prezidenta Ahmadínežáda? Írán teď například bojuje proti ISIS.

Nezměnil. Samozřejmě bojují proti ISIS, když ISIS bojuje proti nim. Není to proto, že by se Írán stal pozitivnější zemí. Jdou proti ISIS, protože ISIS jsou sunnité a ti potírají šíity. Chátamí (současný íránský prezident) je chytřejší než Ahmadínežád (předchozí prezident). Ten vyslovoval své myšlenky veřejně, a proto ho bylo velice snadné identifikovat. Chátamí mluví opatrně, a proto si hodně lidí myslí, že je někým jiným. Když se ale podíváte na počet vězňů, kteří byli v Íránu oběšeni, je jich víc za Chátamího než za Ahmadínežáda. Takže není umírněnější, v tom se nemylte. Je líbivější a mluví tak, ale to je všechno.

V Izraeli máte hodně přistěhovalců z Ruska. Jak velký problém je ve vaší zemi ruský organizovaný zločin?

Téměř žádný. Před lety byly nějaké problémy, ale policie podnikla určité akce a ruský organizovaný zločin je u nás opravdu minimální, jestli vůbec existuje.

Izrael je supervelmocí v kybernetické bezpečnosti a špionáži. Můžete mi vyjmenovat nějaké úspěchy v této oblasti z poslední doby?

Ano, rozhodli jsme se, že pokud jde o obranu Izraele, bude kybernetická bezpečnost jedním z našich nejdůležitějších cílů. Vláda nyní rozhodla vybudovat speciální agenturu, která bude v budoucnu řešit jakýkoliv kybernetický útok na Izrael. Vybudujeme obranný systém, aby byl účinný proti jakémukoliv útoku.

Nemůže se zemní plyn, který byl nalezen ve východní části Středozemního moře, stát ohniskem sporů mezi státy v okolí? Například mezi Tureckem a Izraelem?

Přinejmenším Izraelci to cítí tak, že žádný důvod k tomu není. Existuje jen malý pruh mezi námi a Libanonem, o nějž se vede spor, ale tam nebylo nalezeno nic. Všechna další izraelská naleziště jsou v oblastech, kde je EEZ, tedy výlučná ekonomická zóna náležící Izraeli. A ta není předmětem sporu v žádném případě.

Vaši rodiče přišli do Izraele odkud?

Můj otec pocházel z ruské rodiny, která se přestěhovala do Polska. Moje matka je z rodiny, která do Izraele přišla téměř před sto lety, přesně v roce 1921, a to z oblasti, která je teď mezi Ukrajinou a Polskem. Můj otec byl palestinským dobrovolníkem v britské armádě za druhé světové války, bojoval v egyptské poušti a v Řecku. Tam byl zraněn a dostal se do zajetí, z něhož byl na konci války propuštěn a vrátil se do Izraele.