Naše čínská politika a debata jsou dost zvrácené. Čtveřice nejvyšších ústavních činitelů posílá do Pekingu nebývale devótní prohlášení jako omluvu za schůzku ministra kultury Daniela Hermana s dalajlamou. V obavách, aby ta schůzka náhodou nenabourala byznys s Čínou. Kulturní fronta se bouří proti čínskému vlivu. Přitom tady žádný není. Číňané tu dosud nekoupili vůbec nic podstatného, a už vůbec ne strategického. Žádný takový obchod není na obzoru. Prezident Miloš Zeman a nejspíš i další politici by si určitě čínské investice přáli, ale ony se sem prostě nehrnou. Číňané o nás zatím neprojevují valný zájem. Peníze netečou. Natěšení čínofilové stejně jako hysteričtí čínofobové jsou podobně mimo.

Skutečný souboj o čínský vliv se přitom právě odehrává v sousedním Německu. Číňané tam už delší dobu skupují technologické firmy. Němci z toho nejsou právě nadšeni, protože mají dojem, že ty obchody jsou na citlivé bezpečnostní hraně. Výrazná debata se odehrála už v létě, kdy si čínská společnost Midea Group chtěla pořídit za pět miliard eur (135 miliard korun) firmu Kuka, vyrábějící roboty, které se využívají v kompletaci letadel Airbus nebo německých aut včetně mercedesů a BMW. Technologicky citlivému obchodu se do poslední chvíle snažila zabránit německá vláda i Evropská unie.

Teď se rozjela další, ještě citlivější operace. Čínská firma Fujian Grand Chip Investment Fund má zájem koupit společnost Aixtron SE. Nabídla za ni akcionářům 670 milionů eur (18 miliard korun). Ta vyrábí čipy a LED technologie. Protože jde o veřejně obchodovatelnou firmu, byl potřeba souhlas vlády. Na začátku září ho Číňané dostali. Teď ministerstvo hospodářství otočilo a v úterý podle oznámení čínských kupců znovu otevřelo schvalování transakce kvůli bezpečnostním důvodům. Technologie Aixtronu, jež jsou zatím využívány pro civilní účely, mohou být ale použité i ve zbrojním průmyslu. Proto budou Němci obchod znovu prověřovat.

Před vojenským využitím technologií Aixtronu podle deníku Handelsblatt varovala Němce americká rozvědka. Když německé ministerstvo hospodářství, vedené sociálním demokratem Sigmarem Gabrielem, souhlas začátkem týdne stahovalo, odvolalo se na informace z bezpečnostních zdrojů. Handelsblatt cituje nejmenovaný zdroj z německé rozvědky, podle nějž se minulý pátek sešli na americké ambasádě v Berlíně američtí zpravodajci se zástupci německého ministerstva hospodářství a ukázali jim důkazy o riziku, že by Číňané mohli technologii Aixtronu využít ve zbrojním průmyslu.

Není to výjimečný případ. Americká komise pro zahraniční investice, která prověřuje obchody z pohledu národní bezpečnosti, už v lednu zakázala nizozemské společnosti Philips, aby prodala Číňanům svoji firmu Lumileds LED.

Britové naopak v klidu nechají čínskou státní firmu China General Nuclear, aby investovala šest miliard liber (182 miliardy korun) do nové jaderné elektrárny Hinckley Point C. Tady žádný únik technologie nehrozí. Číňané jsou naopak ochotni investovat do byznysu, který je dnes v Evropě velmi rizikový a místní financiéři se do něj zrovna nehrnou.

Komunistická Čína není režim západních standardů. Proto jsou přirozeně strategické branže a technologie, od nichž je potřeba držet Peking dál. Pak jsou ale ty, kam je není problém pustit. Chce to mít dobré rozvědky a schopnost s chladnou hlavou rozlišovat.  

Podle toho je potřeba se v klidu rozhodovat, až si u nás budou Číňané skutečně vážně chtít něco důležitého koupit.