„Čínských peněz není nikdy dost.“ Česká orientace na východ pokračuje
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
S Čínou jsou rozjednané investice za desítky miliard korun, letošní rok byl na poli česko-čínských vztahů mimořádně úspěšný, řekl v rozhovoru pro deník Echo24.cz náměstek ministra zahraničních věcí Lukáš Kaucký. Číňané u nás podle Kauckého dosud proinvestovali více než tři desítky miliard korun. Další tok čínských peněz do českých podniků v nadcházejícím roce podpoří i prezident Miloš Zeman, který nejspíš do Číny opět zavítá. Na byznys s Číňany se orientuje také stále více firem. Jaroslavu Tvrdíkovi, který na něj dosud držel monopol, tak roste konkurence.
V roce 2016 se otevřely hned tři přímé letecké linky, které do čínských měst létají několikrát týdně, a plánují se další nová spojení. Jak jsou na tom v tomto ohledu jiné země střední a východní Evropy?
Česko je kromě Polska, které má jeden přímý let, jedinou zemí střední a východní Evropy s přímým leteckým spojením. Jedná se o mimořádný a neopakovatelný úspěch české ekonomické politiky. Linky Hainan Airlines, Sichuan Airlines a China Eastern spojují Prahu s Pekingem, Šanghají a Chengdu. Česká republika má jako jediná země v regionu reálnou možnost vybudovat ze svého letiště letecký přepravní hub pro čínské turisty do Evropské unie i do střední a východní Evropy
S tím souvisí i nárůst čínských turistů u nás.
Jistě. V roce 2013 jich přijelo do Česka 170 tisíc, v roce 2016 se předpokládá překročení počtu 400 tisíc, tedy nárůst o 135 procent. V nadcházejícím roce se předpokládá prolomení půlmilionové hranice. Při průměrných nákladech čínských turistů na dovolenou u nás ve výši 1500 euro dosáhl v uplynulém roce obrat čínské turistiky 16 miliard korun.
Bedlivě se sleduje také přítok čínských peněz do českých podniků. Prezident Miloš Zeman po loňské návštěvě Číny mluvil o desítkách miliard korun. Kolik u nás zatím Číňané skutečně proinvestovali?
V roce 2015 jen státní agentura Czech Invest zaregistrovala 16 projektů s čínskými investory v rozsahu 4,625 miliardy korun, což je více než 50 procent investovaného kapitálu z celé Asie za daný rok. Letos zatím dokončil Czech Invest 6 registrovaných projektů ve výši 3,475 miliardy korun, které vytvořily přibližně 1100 pracovních míst.
Největším čínským investorem u nás je společnost CEFC China, která realizovala investice ve výši 22,8 miliardy korun. V současnosti holding již pod platnými smluvními vztahy dokončuje další projekty ve výši 30,6 miliardy korun.
O jaká odvětví mají čínští investoři největší zájem?
Nejvíce projektů se soustřeďuje na automobilový průmysl, spotřební energetiku, obchodní služby, telekomunikace a potravinářství.
Které ze zrealizovaných investic považujete za nejvýznamnější?
Mezi ty nejvýznamnější nové patří investice společnosti Beijing West Industry ve výši 741 milionů korun do výroby automobilových dílů, konkrétně tlumičů, v Chebu, která vytvoří nových 315 pracovních míst. Dalším významným projektem je investice společnosti Yanfeng do výroby automobilových interiérů v Plané nad Lužnicí ve výši asi jedné miliardy korun, která vytvoří přibližně 400 pracovních míst.
Jaké jsou v tomto ohledu výhledy na příští rok? Po Česko-čínském fóru na Hradě se zmiňovaly investice v řádech desítkách miliard korun.
Jen Czech Invest v současné době jedná s více než 10 čínskými investory o potencionálních investicích do green fields projektů v hodnotě kolem 20 miliard korun. Investice jsou napříč všemi sektory, nejčastěji však převládá automotive, kovodělný a kovozpracující průmysl, nekovové a minerální výrobky jako je sklo nebo stavební materiály.
V úplném počátku jednání jsou další čínské investice v rozsahu 60 miliard korun.
Peníze z Číny do tuzemska tečou zatím hlavně přes investiční skupinu CEFC sídlící v budově bývalé Živnostenské banky v centru Prahy. Největší šanghajská společnost, jejíž tváří se stal exministr obrany Jaroslav Tvrdík, má zájmy především v bankovnictví a energetice. Dosud v tuzemsku nakupovala hotely, aerolinky, pivovar nebo nemovitosti. Drží také podíl ve fotbalovém klubu Slavia Praha, v mediálním domech Médea Group a Empresa Media nebo ve finanční skupině J&T Finance Group. Mezi úlovky roku 2016 patří podíl v online prodejci zájezdů Invia nebo kancelářská budova Florentinum v centru Prahy. Čína skrze CEFC investovala do českých podniků údajně už téměř 23 miliard korun, dalších asi 31 miliard má být na cestě.
Na poli energetiky se začal činit Fond China – CEE, za kterým stojí čínská exportní banka China Exim Bank a který zainvestoval do solárních elektráren. Jde zatím o první investici společnosti v tuzemsku, celkem chce ve střední Evropě skupina investovat okolo 36 miliard korun. Už předloni na český trh vstoupila čtvrtá největší čínská banka. Místní pobočka Bank of China zatím proinvestovala 750 milionů korun. Čínské investory láká také státní agentura Czech Invest, které se podařilo za poslední dva roky sjednat obchody za asi osm miliard korun. Mezi dlouhodobé čínské investory pak u nás patří například společnost Changhong, která od roku 2006 vyrábí u Nymburku televize, nebo Huawei prodávající v Česku už více než deset let mobilní telefony.
Česko se v říjnu také připojilo k projektu nové hedvábné stezky. Platformu pro rozvoj spolupráce 16 zemí střední a východní Evropy a Číny představili zástupci Česka a Číny na podzimním byznys fóru, které se konalo na Pražském hradě. Na jarní setkání zástupců projektu by měl vycestovat do Číny také prezident Miloš Zeman, který zemi ve funkci navštívil již dvakrát. Současně už zkraje roku 2016 vznikl v reakci na čínskou iniciativu Institut nové hedvábné stezky, za kterým stojí exministr zahraničí Jan Kohout. Ten současně působí jako poradce prezidenta Zemana pro Čínu. Kolem Kohoutova institutu vznikly další firmy orientující se na byznys s Čínou – New Silk Road Infrastructure Development & Technology Association, které šéfuje expremiér Petr Nečas, nebo poradní společnost New Silk Road Advisory, ve které zas figuruje lobbista a někdejší generální konzul v Šanghaji Michal Kuzmiak. Šéfovi Smíšené česko-čínské komory Jaroslavu Tvrdíkovi, který dosud držel v tomto ohledu monopol, tak roste konkurence.