'POLICIE NEMŮŽE BÝT VŠUDE'

Občané by měli mít právo zastřelit teroristu, navrhuje vnitro

'POLICIE NEMŮŽE BÝT VŠUDE'
Občané by měli mít právo zastřelit teroristu, navrhuje vnitro

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Občané, kteří legálně drží střelné zbraně, by měli mít právo zasáhnout v případě teroristického útoku nebo jiné mezní situace. Počítá s tím novela ústavního zákona o bezpečnosti republiky, kterou připravilo ministerstvo vnitra. Resort Milana Chovance (ČSSD) argumentuje tím, že bezpečnostní složky nemůžou být všude, a občané by proto měli mít možnost bránit se sami.

Snad po každém teroristickém útoku z poslední doby se spustila debata na téma: „Jak by to vypadalo, kdyby se útočníkovi někdo postavil.“ Ministerstvo vnitra nyní přišlo s novelou, která by měla tuto debatu vyřešit. Občané by podle ní měli mít právo zakročit nejen v případě teroristického útoku, ale i při útocích takzvaných „šílených střelců“. Na připravovanou novelu jako první upozornil deník Právo.

„Cílem tohoto návrhu je zvýšení bezpečnosti státu a jeho obyvatel. Za tímto účelem je třeba komplexně využít veškerých zdrojů, které má stát k dispozici,“ píše se v důvodové zprávě novely. „Východiskem zákona je skutečnost, že ochrana zejména tzv. měkkých cílů nemůže být nikdy plně zajištěna bezpečnostními kapacitami státu, které nemohou být v permanentním dosahu kdykoliv a kdekoliv, kde se vyskytují lidé,“ stojí dále v důvodové zprávě.

‚Měkké cíle‘ uhlídat nelze

Konkrétně novela počítá s tím, že by se do ústavního zákona o bezpečnosti republiky (110/1998 Sb.) doplnil nový odstavec. V něm by stálo, že občané mají právo použít zbraně a střelivo nejen k ochraně svých životů, zdraví a majetkových hodnot, jak je tomu nyní, ale i k tomu, aby se podíleli „na zajišťování vnitřního pořádku a bezpečnosti a ochraně územní celistvosti, svrchovanosti a demokratických základů České republiky“.

Ilustrační snímek - Foto: Shutterstock.com

Ministerstvo v důvodové zprávě zmiňuje teroristické útoky z poslední doby, které prakticky ve všech případech směřovaly na takzvané „měkké cíle“. V takových případech mají útočníci značnou výhodu, protože uhlídat všechny měkké cíle (stanice metra, veřejná prostranství atd.) je pro bezpečnostní složky prakticky nemožné.

„Jako klíčové se tak jeví hledisko možnosti zásahu ze strany individuálních osob, které mohou být útoku přítomny (nebo vůči kterým může dokonce směřovat) a které současně mají při sobě střelnou zbraň a dokážou ji použít. Přestože nelze racionálně spekulovat, nakolik může být v konkrétním případě takováto obrana úspěšná, je zcela nepochybné, že pravděpodobnost úspěšného dokončení útoku se v případě aktivní a včasné obrany, byť vedené nikoli ze strany profesionálních bezpečnostních složek státu, relativně významně snižuje,“ uvádí ministerstvo.

Ministerstvo tlačí na pilu

„Tato novela je nyní v meziresortním připomínkovém řízení a následně ji projedná vláda,“ říká Ondrřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva. Své připomínky by měla připojit některá další ministerstva, Ústavní soud a nebo tajné služby. Resort Milana Chovance by si přál novelu prosadit ještě před koncem volebního období Sobotkovy vlády.

Vzhledem k tomu, že se novela týká ústavního zákona, by k jejímu konečnému schválení byly potřeba hlasy 120 poslanců a 49 senátorů. Zda se podaří najít shodu mezi tolika zákonodárci v tuto chvíli není jisté. Prvotní ohlasy politiků jsou však zatím spíše pozitivní.

„Za tuto novelu jsem nesmírně vděčná,“ říká například poslankyně ODS a členka sněmovního Výboru pro bezpečnost Jana Černochová. „Chápu to tak, že ministerstvo novelou reaguje na snahu Evropské komise odzbrojit občany. My jsme na ministerstvo naléhali, aby přišlo s legislativou, která způsobí, že na nás Evropská komise bude krátká. A to se zřejmě nyní povedlo. Akorát mě trochu mrzí, že mě sněmovna loni v listopadu nepodpořila, když jsem přišla s něčím podobným. Kdyby to udělala, nemuseli bychom teď měnit Ústavu,“ upřesnila.

Jedním dechem ale upozornila, že na změnu ústavního zákona by bylo potřeba reagovat i úpravou některých dalších zákonů. „Měl by s tím být spojený například výcvik držitelů zbrojních průkazů, který by mohla mít na starosti armáda či policie. Podobně to mají například v Izraeli,“ dodala pro Echo24.cz.

Mezi Čechy je téměř 800 tisíc zbraní

V České republice se podle ministerstva vnitra k 1.12. letošního roku nacházelo 300 115 držitelů zbrojních průkazů. Z toho je 240 810 držitelů zbrojního průkazu skupiny E – k ochraně života, zdraví nebo majetku.

K témuž dni bylo mezi českými občany registrováno 798 424 zbraní všech kategorií. Z tohoto počtu je 357 338 zbraní kategorie B – podléhajících povolení, které by mohly být nejspíše použity k ochraně života zdraví nebo majetku. Konkrétně se jedná o samonabíjecí pistole (231 327 kusů), revolvery (63 961 kusů) a samonabíjecí pušky (28 926 kusů).

, vb