Plácání po zadku snad sněmovnu nezajímá?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nastává schůze pravdy, protože sněmovna konečně projedná zákony, kterými se vyprofiluje Sobotkova vláda. Nejsou jen běžnou agendou vynucenou okolnostmi nebo Evropskou unií, proto na nich kabinet trvá, i když je předem jasné, že se dočká ostrého konfliktu.
Poslanci se už na právě probíhající schůzi seznámí z úplným zákazem kouření v restauracích a barech, se zavedením on-line pokladen pro všechny podnikatele a také se zákonem o prokazování původu majetku, který umožňuje úředníkům nahlížet do účtů daňových poplatníků. Logická otázka zní, proč není na pořadu také plošný zákaz plácání po zadku.
Pro obyvatele Česka je logika této otázky zprvu neproniknutelná, ovšem pro Rakušany je její smysl nad slunce jasnější. Vídeňská vláda sociálního demokrata Wernera Faymanna má totiž obdobné nápady jako tuzemská vláda sociálního demokrata Bohuslava Sobotky. Také chystá úplný zákaz kouření v restauracích. Hodlá nařídit všem restauratérům a obchodníkům účtování na elektronických pokladnách, které sice nebudou úplně on-line jako v Česku, budou však data ukládat do fiskální paměti pro on-line kontrolu. Také se chystá zákon, podle kterého bude muset každý občan předložit úřadům na požádání údaje o svých kontech.
Rakušanům zmíněná opatření ani tolik nevadí, považují je však za úplně zbytečná. Průzkum deníku Der Standard z počátku června nechal občany oznámkovat pětadvacet vládních aktivit a úkolů. Za nejdůležitější úkol označili podporu podnikatelů při tvorbě pracovních míst, celkem 87 procent Rakušanů to považuje za naléhavé a velmi naléhavé. Obdobnou vážnost má nižší zdanění práce, rozdělení uprchlíků po celé Evropské unii a zlepšení úrovně škol.
Ještě zvýšení podpory na péči o malé děti, rozhodný postup Unie vůči zadluženému Řecku nebo posílení přímé demokracie považuje za důležité víc než polovina Rakušanů. Maximálně třetinu příznivců mají pouze čtyři vládní aktivity: zákaz kouření (pro 34 procent to je naléhavé a velmi naléhavé), registrační pokladny (21 procent), úřední kontrola účtů (20 procent) a spolu s nimi ještě plán zavést v trestním zákoníku nový paragraf, který by umožnil projednávat před soudem sexuální obtěžování (23 procent). V Rakousku se mu říká zákon o plácání po zadku. Víc než polovina dotázaných tyto zákony hodnotí jako málo naléhavé, případně je nepovažuje za ani trochu naléhavé.
K tomu už nejde mlčet
Na otázku, proč se Faymannovi ministři pustili do zákonů, které většina populace považuje za úplně zbytečné, existuje překvapivá odpověď. Vládní strany si tím chtějí zlepšit popularitu. Rakouské průzkumy tradičně odhalují, že většina občanů je pro nekuřácké restaurace, pro placení daní a přísnější metr na boháče. Dokonce existuje průzkum týdeníku Profil, podle kterého 61 procent Rakušanů požaduje tresty za plácání po zadku, zatímco pouhých 32 procent to považuje za přehnaně přísné. S tresty souhlasí dokonce 53 procent mužů. Rozpor mezi zbytečností a popularitou jde snadno vysvětlit. Občané pozitivně reagují na nápady, které vzbuzují okamžité emoce. „Čas mlčení je definitivně pryč. Společnost se musí jasně postavit proti každodennímu sexismu,“ vyzývají v Rakousku aktivistky. Stejně úspěšné mohou být výkřiky o umírajících dětech kuřáků, o hospodských podvádějících čtyřikrát najednou nebo o nakradeném majetku. Když se však běžný člověk seriózně zamyslí, odsune tyto víceméně bulvární motivy stranou.
Faymannova vláda je na tom špatně, protože se po krachu banky Hypo Alpe Adria spojené s rozsáhlou korupcí snížila důvěra v politiku, ekonomika stagnuje a v zemských volbách se prosazují pravicoví extremisté. Každý prostředek je dobrý, aby obrátil emoce na stranu neoblíbené vlády. Sobotkův kabinet uvažuje stejně, jak dokládají výroky ministrů, že sedmdesát procent občanů kouření odsuzuje nebo že zavedení on-line pokladen ocenilo devět Chorvatů z deseti. Na první pohled to nemají Sobotkovi lidé zapotřebí, protože stejně populární byli naposledy jejich kolegové ze Špidlovy vlády před dvanácti lety. Ekonomika roste, politický triumvirát Sobotka-Babiš-Zeman se navzájem potřebuje a alternativa k němu neexistuje. Proč se tedy namáhat populismem?
Pravděpodobnější důvod než skryté potíže, které se snaží vláda bojem s kouřením, hospodskými a boháči zamaskovat, je neschopnost koaličních stran přijít s nějakou opravdu vážnou programovou myšlenkou a snaha zastřít tento nedostatek. Určitě dojde i na záchranu tuzemských žen před sexismem.