Politická platforma SPIN (Spravedlnost & Inovace) kolem advokáta Jana Kalvody a hudebníka Michaela Kocába v úterý představí své vlastní znění prohlášení Několik vět. Podle SPINu totiž současná situace ve společnosti vybízí k nové verzi petice z roku 1989, pod kterou se tehdy podepsalo na 40 tisíc lidí. Navíc chce skupina zasáhnout do nadcházejících sněmovních voleb, kandidovat ale nebude. 

„Několik vět v roce 1989 připomnělo moci, že občané chtějí politiku a ne řízení společnosti. Několik vět 2017 říká to samé, neboť česká parlamentní politiky se zabývá jen sama sebou. Jsme na křižovatce,“ uvedl novou petici jeden z jejích autorů a představitelů SPINu Jan Kalvoda. Apelovat podle jeho slov chtějí nejen na politiky, ale také na občany.

Kalvoda navíc uvedl, že SPIN chce zasáhnout do voleb, jako tzv. „registrovaná třetí osoba“. „Volební zákon zná ve volební kampani registrovanou třetí osobou. Jedná se o milou vzpomínku, kterou politické strany věnovaly SPINu, když ještě ani neexistoval. Umožňuje nám účastnit se předvolební kampaně, aniž bychom sami kandidovali,“ dodal Kalvoda. Zdůraznil ale, že platforma nemá ani sílu ani tradici ani peníze, aby sami kandidovali. „Chceme ovlivňovat veřejné myšlení,“ dodal Kocáb. 

Šířit své myšlenky chtějí zaprvé přes známé osobnosti (podporu vyjádřil například herec Jiří Mádl, zpěvák Vojtěch Dyk, režisér Jiří Menzl a dalších asi čtyřicet osobností), navíc chtějí konfrontovat se svými názory etablované politické strany. Kocáb doplnil, že platforma potřebuje také podporu médií. 

Zároveň také nevyloučili, že představí svého prezidentského kandidáta. Nikdo ze členů SPINu ale kandidovat nehodlá a prozatím ani nevyjádřili podporu nikomu z těch, kteří svoji kandidaturu oznámili. 

Několik vět pro 21. století

Několik vět 2017 nese podnázev Prohlášení SPINu k trvalé politické krizi v České republice. V úvodu textu, jehož znění má deník Echo24 exkluzivně k dispozici, zaznívá ostrá kritika politiky, která má být v trvalé krizi, prolezlá skandály a korupcí. Podle SPINu v Česku dochází k zašlapávání hodnot Masaryka a Havla a ohýbání ústavy ze strany prezidenta Miloše Zemana. V textu se zdůrazňuje i to, že Česko technologicky zaostává za většinou vyspělých zemí, že média fungují spíš jako vlivová centra než jako zdroj informací nebo že v justici působí mafie.

Petici Několik vět vypracovala občanská iniciativa Charta 77 na jaře roku 1989 a zveřejnila ji 29. června 1989. Třebaže Několik vět nevybízelo ke změně vlády, ani nezpochybňovalo vedoucí úlohu KSČ, byla proti petici státními orgány vedená protikampaň. Mezi jejími 40 tisíc signatáři byli například Zdeněk Svěrák, Táňa Fischerová, Jiří Bartoška, Rudolf Hrušínský, Martin Stropnický nebo Hana Zagorová. Řada lidí byla za šíření a podpis petice perzekuována.

SPIN vznikl z iniciativy lidí, kteří byli v 90. letech součástí vrcholné politiky. Současně se jedná o signatáře Kroměřížské výzvy, která chce najít budoucího českého prezidenta. Jako jakýsi mluvčí platformy vystupuje Jan Kalvoda, který předsedal Občanské demokratické alianci (ODA) a krátce zastával funkci ministra spravedlnosti. Kalvoda zdůrazňuje, že ač SPIN není typickou politickou stranou, politiku tato platforma ovlivňovat chce.

Podle Kalvody usiluje SPIN o skutečný restart liberální demokracie. „Co chceme? Prosazovat svůj program v politických a veřejných debatách. Chceme získat veřejnou pozornost – a to co možná nejdříve,“ řekl Jan Kalvoda při představování platformy na konci dubna a připustil, že s některými politickými stranami už SPIN jednal. Dodal také, že někteří členové SPIN možná budou kandidovat již v nadcházejících podzimních parlamentních volbách, ale neoznačil to za prvořadý cíl.

Na rozdíl od původních Několika vět, které čítaly sedm požadavků na změnu společenského klimatu, do kterého „se musí vrátit duch svobody, důvěry, tolerance a plurality“, sestává nová verze z deseti bodů.

Několik vět 2017 

1) Abychom se začali chovat jako odpovědný a kompetentní člen EU. Vláda musí vypracovat novou zahraničně-politickou koncepci, jak v co nejkratší době vrátit Česku věrohodnost, jak je dostat na špičku rozhodovacích procesů, do jádra Unie, jak přijmout euro a prosazovat dobré ekonomické a bezpečnostní transatlantické vztahy. Musíme se také konečně začít starat o naši obranyschopnost a plnit závazky v NATO. Udržení liberálního řádu na Západě, jehož součástí je i Česko, je naším životním národním zájmem. 

2) Aby se naše země vrátila k podpoře lidských práv a občanských svobod. Svět, který těmito hodnotami opovrhuje, je svět, v němž by náš stát neměl dlouhodobě šanci. Západní civilizační hodnoty zajišťují všem rovnost před zákonem, vládu práva, nikoliv panování oligarchů a papalášů. 

3) Aby politické strany vyhnaly ze svého středu lobbisty a kmotry, kteří korumpují politiky. Všichni dobře víme, o kom je řeč. 

4) Aby politické strany otevřely svoje kandidátky občanům a vzaly vážně principy demokratické vlády. 

5) Aby parlament zrušil diskvalifikační klauzuli 5% pro vstup do volených orgánů zákonodárných a samosprávných, nebo jí přinejmenším snížily na 2%, aby se do politiky mohly dostat nové politické strany a hutí. 

6) Aby se prezidentem republiky stala osobnost, jež bude svojí schopností a autoritou pomáhat na svět tomuto programu a zároveň vrátí prezidentskému úřadu důstojnost a etický rozměr. Naše Platforma zvažuje kandidaturu takové osobnosti, nebo podporu jinému kandidátu, který by tento program adoptoval. 

7) Abychom si uvědomili, že bez zásadní podpory inovací a podnikavosti odsuzujeme většinu obyvatelstva k životu v chudobě. Umělá inteligence, obnovitelné zdroje, genetický výzkum, softwarová ekonomika, internet věcí a další roviny technologického vývoje promění pracovní trh k nepoznání. Česko se musí stát jedním z lídrů inovací a líhní start-upů, v níž stát pomáhá talentovaným občanům vytvářet hodnoty. 

8) Abychom zahájili systematickou změnu vzdělávání, jež se musí stát prioritou všech vlád. Jednou z příčin, proč zaostáváme, je zastaralý způsob, jakým učíme děti a mladé lidi. Rychlý technologický vývoj vyžaduje systematické vzdělávání, které musí být dostupné pro všechny generace občanů. 

9) Aby justice prošla personální reformou zejména v souvislosti s působením justiční mafie, která poskytuje ochranu stíhaným korupčníkům. 

10) Aby média nebyla v rukou politiků! Ani peníze cizích, nedemokratických mocností nesmí ovlivňovat politickou soutěž manipulačními kampaněmi či skrytým financováním stran!

Mezi programové cíle SPINu, kterými chce „restartovat demokracii“, patří lepší ekonomický růst spojený s technologickým a vědeckým pokrokem. To je podle SPINu cesta k prosperitě. Cesty ke spravedlnosti by mělo být dosaženo zrychlením soudních řízení, zformulováním nové trestní politiky či lepším zákonem o soudních znalcích. Nezbytné je podle SPINu také zefektivnit sociální politiku a ukotvit Česko v Evropské unii a NATO.

Z dalších osobností je se SPINem spojený Michael Kocáb, hudebník a někdejší poslanec Federálního shromáždění, který vystupuje jako odborník na bezpečnost a má na starosti otázku zahraniční armády. Odborníkem na oblast inovace je Jan Štern, poslanec někdejšího Federálního shromáždění, který později působil jako televizní dramaturg a producent. Jeho bratr Pavel Štern se zaměřuje na oblast sociálních reforem. Tváří SPINu je také Jiří Kotek, někdejší mluvčí Občanského fóra a zakladatel strany ALTERNATIVA. Kotek se orientuje na vazbu na regiony.

Za Iniciativu SPIN je pod peticí podepsaný vedle Kalvody, Kocába a bratrů Šternů také novinář, vysokoškolský pedagog Tomáš Klvaňa a ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek. Původně byla ve SPINu také právnička Hana Marvanová, která se měla zaměřovat na právní otázky. Nakonec ale ze SPINu odstoupila, protože nastoupila do státní správy.