Konec intervencí může nastat kdykoli, oznámil Rusnok
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Konec režimu devizových intervencí může nastat kdykoliv po konci tzv. tvrdého závazku, tedy od dubna. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň upozornil, že centrální banka již nebude zveřejňovat možné scénáře načasování konce kurzového závazku.
„Jak jsme avizovali, uplynutím tvrdého závazku už bude na nás, jak se závazkem naložíme a v jakém časovém horizontu. A nebudeme nadále indikovat možné scénáře. Může to nastat kdykoliv po uplynutí tvrdého závazku,“ uvedl Rusnok.
Na počátku února ČNB zopakovala, že jako pravděpodobný konec režimu intervencí vidí polovinu roku. Tehdy také zopakovala tzv. tvrdý závazek, že neukončí intervence dříve než ve druhém čtvrtletí.
„Počínaje příštím měsícem je možné opuštění kurzového závazku na jakémkoliv jednání bankovní rady. Výsledek rozhodnutí zveřejníme bezprostředně, tedy v řádu desítek minut,“ uvedl dále Rusnok.
Ve čtvrtek rada podle Rusnoka nerozhodovala o ukončení kurzového závazku a ani o takovém kroku nehlasovala. „Nicméně jsme diskutovali řadu okolností včetně časování,“ uvedl guvernér.
Rusnok dále uvedl, že pro návrat do standardního režimu měnové politiky, tedy pro konec intervencí, je klíčové následné udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle ČNB. Rizika aktuální prognózy ČNB ohledně vývoje inflace vyznívají podle Rusnoka po zbytek letošního roku proinflačně, tedy ve prospěch růstu cen.
Na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2018, ovšem vyznění nově dostupných informací je smíšené. Za rok totiž podle guvernéra odezní v inflaci letošní jednorázové vlivy, které zvýšily inflaci nad dvě procenta. Jde například o vliv EET nebo aktuální růst cen potravin. Meziroční inflace se v posledních měsících dostala nad dvě procenta, v únoru dokonce na 2,5 procenta.
„Hlavní nejistotou pro období po opuštění kurzového závazku zůstává vývoj kurzu koruny, který může krátkodobě kolísat jedním i druhým směrem,“ uvedl Rusnok. Zároveň zopakoval, že centrální banka bude připravena případné nadměrné výkyvy kurzu koruny po ukončení závazku zmírňovat svými nástroji.