Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které v středu zveřejnila Česká národní banka.

Ve struktuře zahraničního dluhu se zvýšilo především zadlužení vládního sektoru, a to v důsledku růstu držby vládních korunových dluhopisů nerezidenty, uvedla banka. Rostly i závazky bank, což souviselo se zvýšením stavu přijatých krátkodobých vkladů ze zahraničí a s nákupy krátkodobých bankovních dluhopisů nerezidenty. Závazky ostatních sektorů klesly, především díky splácení dříve přijatých úvěrů ze zahraničí.

Vládní sektor se podílí na celkovém zahraničním dluhu 23,2 procenta, zahraniční zadlužení bankovního sektoru včetně závazků ČNB tvoří 42,5 procenta a na ostatní sektor připadá 34,3 procenta z celkového dluhu.

„Česká republika nikdy neměla velký zahraniční dluh, takže když se podíváme na naší historii, tak ano, je to něco výjimečného. Ale je to výjimečné proto, protože jednak jsem měli chvíli oslabenou korunu, která se přepočtením eurového dluhu na koruny zvedla hodnota dluhu v korunách, a zároveň před ukončením kurzového závazku motivovala subjekty k tomu, aby spekulovaly na budoucí posilování koruny. Takže ano, můžeme to brát za vedlejší nepříjemný efekt kurzového závazku ČNB, ale neznamená to, že by česká ekonomika ohrožovala svojí vnější stabilitu, protože pořád máme krytí devizovými rezervami, máme velmi dobrou likviditu, není to nic, nad čím bychom měli zvedat ukazováček a varovat pozor, vytváří se nám tady nebezpečná tendence,“ uvedla pro Echo24 analytička Raiffeisenbank Helena Horská.

„Celkově lze říci, že jsme letos zejména v prvním čtvrtletí byli svědky výjimečné situace, která s ukončením intervenčního režimu ČNB skončila, a stávající údaje o saldu investiční pozice a zahraniční zadluženosti tak nepředstavují varovný signál o potenciální zásadní makroekonomické nerovnováze,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že české ekonomika se momentálně s žádnou zásadní makroekonomickou nerovnováhou nepotýká, což označil za vzácné.

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá z celkové zahraniční zadluženosti 68 procent. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Zahraniční dluh Česka stoupá vytrvale. Přes jeden bilion korun se poprvé přehoupl na konci roku 2004, dva biliony korun překonal v roce 2010 a tři biliony na konci roku 2014. Čtyři biliony pokořil letos.