KULTURNÍ TIPY

Co bychom hráli, kdyby Hrabalův Haňta slisoval i Rybovy skladby?

KULTURNÍ TIPY
Co bychom hráli, kdyby Hrabalův Haňta slisoval i Rybovy skladby?

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pro spoustu talentovaných spisovatelů

S podzimem začíná zával knižními přehlídkami. První na řadě je festival pro „opravdové booklovery“ Belles Lettres (oddanost knihám zjevně nebrání práskání češtiny přes jazyk). Je to vlastně osvěta, zaměřená na tržní zázemí a podmínky zdejšího písemnictví. Dojde na přednášky nakladatelů, spisovatelů i marketingových pracovníků o propagaci nově vydávaných knih, o tvorbě audioknih či o tom, jaké čtenáře přitahují e-knihy. Jako troufalost zní třeba přednáška Reného Nekudy o tom, jak orientaci i v reálném světě si usnadňujeme tvorbou smyšlených postav, vždyť v „Londýně lze navštívit dům Sherlocka Holmese, který ve skutečnosti nikdy neexistoval“. Anebo přednáška Jiřího W. Procházky o současné kondici zdejší detektivky, která tomuto autorovi připadá jako „konečně zas dravá šelma“. Získat tu lze také návod, „jak se stát úspěšnou bloggerkou.“

Druhý ročník festivalu Belles Lettres se koná 2. a 3. října v Praze. Víc viz web www.belles-lettres.cz

Po třicítce už je vesta obnošená

Zkraje října je v divadlech ticho po prvních podzimních nádeších, pouhé tři premiéry. Na jednu dojde v pražském Divadle Komedie: jmenuje se Korunovace a dokládá, že nějaký polsko-český vztah přece jen existuje, protože autorství hry a režii, kostýmy a scénu inscenace mají na triku polští divadelníci. Hra vlastně popisuje proměnu dávného světa v moderní, popisuje, jak člověk ze soustředění na své okolí a soužití s ním stočil svůj zrak do svého nitra a měří se s ním. Byla-li dřív korunovace symbolem výsad a moci nad lidem, byla-li jednou z nejpodstatnějších událostí celé země, na niž se sjížděli hosté zdaleka, představuje dramatik Marek Modzelewski současnou podobu tohoto rituálu jinak. Jako „bolestný“ proces, jak „autenticky“ ovládnout svůj život a dát mu vlastní směr. Pojítkem obou podob korunovace je otázka, kdo kraluje životu?

Marek Modzelewski: Korunovace. Překlad: Jiří Vondráček. Režie: Norbert Rakowski, Scéna: Janusz Mazurczak, Kostýmy: Justyna Gwizd. Hrají: Vojtěch Štěpánek, Vilém Udatný, Natálie Řehořová, Anna Fišerová a další. Premiéra v Divadle Komedie v Praze 4. října. Reprízy 16. 10. a 8. a 22. 11. www.divadlokomedie.eu

Co jest to, co jest za libé hraní?

Dvojí výročí slaví Jan Jakub Ryba: v dubnu to bylo 200 let od skladatelova úmrtí, 26. října to bude 250 let od jeho narození. Z jeho díla je obecně známa pouze úvodní výzva z České mše vánoční: „Hej, mistře, / vstaň bystře, / vzhlédni na jasnost, / nebes na švarnost, / krásu uhlídáš, / v tento noční čas.“ Ryba toho ale zkomponoval mnohem víc a některé skladby jsou teprv objevovány. Nedávno tak byly poprvé nahrány některé skladatelovy církevní skladby; komponoval však i pro koncertní provedení. Další objevy se povedly letos, kdy dirigent Štefan Britvík nalezl a zpracoval několik Rybových koncertů, mj. D Moll pro housle a orchestr. Skladba nebyla provedena ani za Rybova života, a tak světové premiéry se dočká taky až letos. Sólový part zahraje koncertní mistr České filharmonie Miroslav Vilímec za doprovodu orchestru Symphony Prague.

Koncert se koná na pražské Novoměstské radnici 5. října od 19.00. Více k němu viz www.nrpraha.cz

V krásnějším světě, v srdci pravdy

Česká televize opakuje snímek podle novely Bohumila Hrabala Příliš hlučná samota. Příběh starého baliče papíru Haňti, který tráví svůj věk popíjením s intelektuály, duchovními a cikány, lisováním klasické literatury a sněním o krásné Ilonce, má zajímavou už literární historii: než se stal prózou, vznikl nejprv jako báseň. Pro svou lyričnost, je to v podstatě Haňťův monolog, se nejevil vhodně ke zfilmování, režisérku Věru Caïs však potíže neodradily a svou vizi dotáhla do kin. Tento její jediný film nepatří k oblíbeným ani známým hrabalovským interpretacím, právě proto však zasluhuje pozornost. Návyk zdejšího diváctva je totiž dán pouze libými adaptacemi Jiřího Menzela, takže vize jiných autorů jsou automaticky v nevýhodě – a zároveň jaksi neplatné, když se Menzelovi nepodobají. A přitom stačí přistoupit k nim bez pohodlných předsudků. A v roli Haňti hvězdný Philippe Noiret.

Příliš hlučnou samotu vysílá ČT Art v úterý 6. října od 20.20

Příliš hlučná samota - Foto: Lucernafilm

 

2. října 2015