V pátek by ve sněmovně mohla proběhnout debata nad změnou Ústavy. Pokud se k němu poslanci stihnou dostat, mohl by se v prvním čtení řešit poslanecký návrh, který by umožňoval rychlé vysílání vojáků do zahraničí, ale také pobyt zahraničních vojsk u nás bez projednání parlamentem. Podle některých kritiků by se tak výrazně posílila pravomoc vlády na úkor Poslanecké sněmovny a Senátu.

„Nutnost této změny byla avizována členským státům v rámci NATO už na summitu ve Walesu v roce 2014, kdy premiéři a ministři odhlasovali záměr nasazovat vojáky v rámci takzvaných ultrarychlých operací. Tyto operace si kladou za cíl, že vojáci vyjedou do 48 hodin. Ale u nás, kde o vysílání vojáků musí rozhodovat obě komory, se ta lhůta nedá stihnout,“ zdůvodnila pro server Echo24 nutnost změny poslankyně Jana Černochová (ODS), která je jedním z předkladatelů zákona.

Jedná se podle ní ale jen o jeden z důvodů. Změna je podle ní nutná i kvůli situacím, jako jsou živelné katastrofy nebo třeba únosy českých občanů. „V případě, že budeme potřebovat nasadit vojáky třeba v zemi, kde došlo k nějaké živelné katastrofě, nebo budeme potřebovat někoho rychle dostat domů, nemáme jinou možnost než to udělat tímto procesem. A jedná se o proces veřejný, projednávat neveřejně to není možné. A představte si, že třeba někoho unesou, a vy o tom budete jednat veřejně,“ doplnila Černochová.

V současné době musí i mimořádné nasazení armády schválit obě komory parlamentu. Podle návrhu by ale nově mohla vyslání například komanda na záchranu občanů v zahraničí schválit pouze vláda. Parlamentu by zůstala pouze kontrolní funkce. Zvýšení pravomoci by se týkalo také průjezdů ozbrojených sil jiných států přes české území i přeletů nad ním. Zároveň by vláda mohla rozhodnout o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky a to nejdéle na dobu 60 dnů.

Proti jsou komunisti

Návrhem, pod kterým jsou podepsaní zástupci téměř všech stran zastoupených ve sněmovně, se ale nakonec dolní komora nemusí vůbec zabývat. Už dvakrát se poslanci k novele Ústavy téměř dostali, dvakrát ale skončila těsně před tím schůze sněmovny. V obou případech u toho byli komunističtí poslanci.

Obavy ze změny směřují především k posílení moci vlády. Jsou z různého politického spektra. Ředitel knihovny Václava Havla Michael Žantovský se například obává, že Ústava by tím vlastně legalizovala dočasný vstup vojsk do republiky odkudkoliv a že se tím otevírají možnosti pro případnou vládu, která by se nechtěla po prohraných volbách vzdát moci.

„Představte si scénář z průměrného thrilleru: Vláda, která byla právě poražena v parlamentních volbách, se namísto odchodu tajně rozhodne změnit zahraničně-politickou orientaci země a učinit přítrž demokratickým zlozvykům a povolá za tímto účelem vojska cizí mocnosti s podobným odporem ke svobodným volbám,“ píše k novele Ústavy Žantovský na blogu na serveru Echo24.

Obavy Žantovského ale považuje za zcela liché ústavní právník Jan Kudrna. „Není důvod si myslet, že pokud by tu skutečně byla nějaká nedemokratická vláda, která by se rozhodla převzít moc, že by Ústavu respektovala,“ uvedl Kudrna pro server Echo24.

Zvýšení moci, kterou vláda disponuje, se obávají i komunisté. „Myslíme si, že je to významné rozkolísání ústavní rovnováhy a dělby moci,“ vyčítá novele například předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik.

Má se Ústava měnit?

Diskuze o změně Ústavy se tak do jisté míry stává diskuzí nad rozdělením moci mezi vládu a parlament. „Jsou to dvě otázky. Věcná otázka je, jak má být nastaveno rozdělení kompetencí mezi vládou a parlamentem. U nás svěřovala Ústava větší moc parlamentu, což nebylo nic jiného než reflexe roku 68. V roce 2000 se kompetence přerozdělily mezi vládu a parlament. Teď jde o to, jestli máme postoupit dál. Mně to nevadí, někomu to ale může připadat citlivé,“ uvedl pro server Echo24 ústavní právník Jan Kysela.

Jinou otázkou ale podle Kysely je, zda je legitimní zasahovat do podoby Ústavy. „Tam jsem popravdě obezřetnější, respektive skeptičtější. Nejsem si jistý, jestli stávající možnosti jsou vyčerpány. Je zřejmé, že v některých případech je napínána,“ řekl Kysela. Jako příklad uvedl právě přelety přes zemi. Podle něj není reálné, aby při tak vysokých počtech přeletů všechny schvaloval parlament, jak to požaduje současná Ústava. Proto existuje jakýsi permanentní souhlas pro vybrané státy.

Z toho důvodu nepovažuje za vhodný argument, že současná Ústava neumožňuje například rychlé zachraňování unesených Čechů. „Nevím, jestli Češi hrají takovou roli, aby byli atraktivní pro únosce a teroristy. Zároveň si nejsem jistý, že má Česká republika takovou kapacitu, aby mohla vyslat speciální jednotku, která by byla tuto akci schopná provést. Třeba ano, ale jako argument pro změnu Ústavy se mi to nezdá přesvědčivé,“ dodal.

V praxi by pak dle něj mohla existovat specifická jednotka, která by měla nastavená zvláštní pravidla pro nasazení ve strukturách NATO, případně EU. Pokud by se stalo něco, co by vyžadovalo rychlou akci, vláda by parlament informovala a ten by eventuálně mohl přistoupit k jinému řešení.

Podle Kudrny je ale minimálně legitimní nad změnou nejvyšší právní normy diskutovat. „Myslím si, že v době, kdy se v médiích hodně hovoří o bezpečnostní situaci ve světě, o možném ohrožení například ze strany Ruska, že je legitimní se tím zabývat. Ten návrh je legitimní a je dobře, aby nad ním proběhla diskuze,“ dodal.

V uplynulých letech předložili poslanci velkou spoustu návrhů na změnu ústavy. Mezi nejpopulárnější patřil ten, jenž měl zjednodušit podmínky podání žaloby na prezidenta, případně ten, který měnil délku mandátu ústavních soudců nebo způsob jmenování guvernéra a členů bankovní rady ČNB.