Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek poprvé od února 2008 zvýšila úrokové sazby. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, banka zvýšila o 0,2 procentního bodu na 0,25 procenta. Koruna ihned poté posílila pod 26 Kč/EUR, což je nejsilnější úroveň od listopadu 2013. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.

ČNB se tak stala první centrální bankou v Evropské unii, která během současného hospodářského cyklu zvýšila úrokové sazby. Zároveň ČNB v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 3,6 procenta a pro příští rok na 3,2 procenta.

„Postupný růst sazeb je v současné situaci již žádoucí. Ekonomický růst je příznivý a v některých ohledech lze v ekonomice již pozorovat známky přehřívání,“ uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem dražší půjčky na bydlení. Vyšší sazby ale zároveň přinášejí vyšší úročení vkladů. Podle čtvrtečního vyjádření analytiků zvýšením základních úrokových sazeb končí období levných peněz. Nadcházející růst úročení úvěrů, hypoték a vkladů ale bude pozvolný a bude se týkat nových úvěrů.

„Zvýšení úroků, ať už u úvěrů, nebo naopak u vkladů pro střadatele nebude ale nijak zásadní,“ uvedl Jaromír Jáč z Generali Investments CEE. Podle něj je dobré mít na paměti, že reálné úrokové sazby ČNB (tedy výše nominální sazeb očištěných o inflaci) zůstávají záporné a tento stav bude trvat ještě dlouhou dobu.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok nevyloučil, že další zvyšování úrokových sazeb může nastat v příštích dvou letech, konkrétní ovšem nebyl. „Rozhodně nečelíme žádnému přehnanému tlaku v oblasti inflace. Bude samozřejmě záviset i na vývoji kurzu koruny. Další zvyšování v průběhu příštích dvou let může přicházet, nicméně bude to podmíněno dalším vývojem ukazatelů, které jsou pro nás klíčové,“ uvedl.

Podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela ČNB ještě letos přistoupí k jednomu zvýšení sazeb a příští rok k dalším třem. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská se domnívá, že další zvýšení úrokových sazeb může přijít ve druhém nebo třetím čtvrtletí příštího roku. Sazby ale podle ní v ČR porostou stejně jako v Evropě či USA velmi pomalu kvůli slabé inflaci.

Ekonomové také upozornili, že ČNB je první centrální bankou v Evropské unii, která během současného hospodářského cyklu zvýšila úrokové sazby. „ČNB je teprve třetí centrální bankou ekonomicky vyspělé země, která se v pokrizovém období pro růst sazeb rozhodla. Zatím měnové šrouby utáhly jen americká a kanadská centrální banka,“ uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda. Dodal, že ČNB budou v dohledné době následovat centrální banky dalších evropských zemí, včetně Evropské centrální banky, která by podle něj měla k podobnému kroku přistoupit ve druhé polovině příštího roku.

ČNB ve čtvrtek zvýšila také lombardní sazbu, a to o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázány penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, zůstala na 0,05 procenta.

Koruna v reakci na zvýšení sazeb rychle posílila pod hranici 26 Kč/EUR. Zhruba deset minut po oznámení kroku ČNB byla na 25,90 Kč/EUR, což byla nejsilnější úroveň od listopadu 2013, kdy ČNB zahájila devizové intervence s cílem korunu oslabit. Později koruna zvolna posilovala a pohybovala se kolem 26 Kč/EUR.

ČNB naposledy hýbala s úrokovými sazbami v listopadu 2012, kdy je snížila na minimální úroveň, která od té doby činila 0,05 procenta. Naposledy bankovní rada sazby zvýšila v únoru 2008, základní úroková sazba tehdy stoupla na 3,75 procenta. Od té doby ČNB sazby snižovala.