Uzákonění takzvaných sick days, tedy dnů zdravotního volna, začíná získávat čím dál větší politickou podporu. Pro jsou kromě ministryně práce Michaely Marksové (ČSSD) také lidovci. Pro Marksovou je to plán B, pokud se jí nepodaří zrušit neproplácení prvních tří dnů nemocenské.

Proti jsou ale zaměstnavatelé i podnikatelé. Podle nich je to jen další vládní nařízení, které omezuje jejich iniciativu. Sick days a další dny volna jsou přitom na dnešním trhu, který trpí nedostatkem lidí, důležitým nástrojem, jak mohou firmy zaměstnance nalákat a udržet.

„Je to dobrý nástroj, který je výhodný pro zaměstnance i zaměstnavatele, je ohraničen a nezatíží dříve zneužívaný zdravotnický systém,“ uvedl serveru Echo24.cz vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), který o víkendu prohlásil, že právě uzákonění sick days budou chtít lidovci prosadit namísto zrušení prvních tří dnů neplacené nemocenské a podpořil tak svoji vládní kolegyni Marksovou.

„Hledáme možnosti, jak co nejvíce snížit finanční dopady na příjem člověka v případě, že je v pracovní neschopnosti,” uvedla serveru Echo24.cz Marksová, která by v ideálním případě chtěla prosadit zrušení karenční doby. To se ale zdá spíše nereálné, jak ukazuje nedávné hlasování ve sněmovně. Zrušit tří denní lhůtu navrhovali komunisté, podporu však našli jen u ČSSD a to nestačilo.

Plán B

Uzákonit sick days se tak zdá být schůdnější cestou, než zrušení karenční doby. „Sick days bych chtěla prosadit v momentě, že se nepodaří přesvědčit zaměstnavatele ke zrušení karenční doby. Zaměstnavatelé nemají povinnost sick days nabízet a poskytuje je zhruba pouze čtvrtina všech firem. Proto mi přijde vhodné je jako náhradu za zrušení karence do zákona vtělit a garantovat všem pracujícím, že nemusí svou nemoc přecházet a dlouhodobě si tak zhoršovat svůj zdravotní stav,” uvedla Marksová. Zaměstnavatelům se ale nelíbí ani možnost uzákonění sick days. Svaz průmyslu a obchodu ČR se proti tomu striktně vymezil na pondělním jednání tripartity.

Za nešťastný návrh považují podnikatelé. „Nám vadí princip, tj. že se to řeší nařízením k povinné zdravotní dovolené, namísto abychom motivovali firmy k poskytování sick days v dobrovolném režimu,“ uvedl serveru Echo24.cz předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Je-li to na dobrovolné bázi, firma daleko lépe motivuje k prevenci zaměstnanců, bude-li to pro všechny, pak to není nic jiného, než v podstatě dny dovolené navíc,“ dodal.

Podobný názor jako Havlíček má i Tomáš Dombrovský z pracovního portálu Jobs.cz. „Že se něco osvědčí na bázi dobrovolnosti, neznamená, že to musí být povinné. Je to nešťastný přístup zvláště v této situaci, kdy je nedostatek lidí, a firmy jsou k poskytování sick days tlačeny okolnostmi na trhu,“ uvedl Dombrovský.

Nástroj, jak získat zaměstnance

„Dnes je to v řadě firem jedna z forem benefitu. Každá k tomu ale přistupuje trochu jinak. Zaměstnanci si to můžou různě načítat, započítává se to třeba s dny volna mezi vánočními svátky, které bývají v mnoha firmách speciálním bonusem, za zvýšené platy je možno si je v některých případech i napracovat,” popsal Havlíček, jak sick days v praxi fungují.

Podle Dombrovského přibližně 13 procent pozic na Jobs.cz nabízí nějakým způsobem sick days, jedná se podle něj o desítky tisíc pozic. „Obecně vidíme z průzkumů, že možnost volně nakládat s časem je preferovaný. U středních a vyšších pozic hraje velkou roli flexibilita. Chtějí mít možnost nakládat s časem, jak chtějí,” vysvětlil Dombrovský.

Sick days jsou z hlediska daní pro zaměstnavatele výhodné, může si jej zahrnout do uznatelných nákladů. Zaměstnanec zase nemusí k doktorovi a často je schopný se během několika dní uzdravit. Většinou za sick days dostává 100 procent mzdy, ale vždy záleží na domluvě. „Obecně ale platí, že pokud jsou sick days dobrovolným benefitem firmy, a ta současně motivuje k prevenci a zdravému životnímu stylu, pak je to pro firmy výhodné,” vysvětlil Havlíček.

Návrh ministryně Marksové má naopak podporu u odborů. „Považujeme uzákonění pěti dnů ‘zdravotního’ volna jako pozitivní krok, prospěšný pro zaměstnance,” uvedl serveru Echo24.cz místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Vít Samek. Podle něj by se sick days měly stát dispozičním volnem, který by pomáhal méně formálním způsobem překlenout náhlé zdravotní problémy, než vyřizovat pracovní neschopnost.

Zneužívání nemocenské

Zaměstnavatelé karenční dobu obhajují, protože podle nich vede ke snížení zneužívání nemocenské. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý už dříve představil výsledky nedávné ankety mezi členy komory: 73 procent firem opětovné proplácení prvních tří dnů odmítá. „Karenční lhůta pomohla snížit fiktivní nemocnost zaměstnanců,“ říká Dlouhý. Lhůta je podle něj zavedena ve většině členských zemí EU.

Že ke zneužívání nemocenské dochází, připouští i Havlíček. Za vinu to ale nedává jen zaměstnancům „Jsme v tom mistři. Ale viníky nehledejme jen v zaměstnancích. Pokud budou obvodní lékaři uznávat každého jen za návštěvu, pak se to bude zneužívat vždy a bohužel se to nakonec obrátí i proti těm, kteří skutečně jsou nemocní. Částečně je vina i na přímém nadřízeném, na mistrech apod., kteří mnohdy velmi dobře vědí, že dotyčný není ve skutečnosti nemocný,“ uvedl Havlíček. Pro srovnání popisuje situaci OSVČ. Ta je podle něj nemocná o řád méně než zaměstnanec. OSVČ v prvních 14 dní nemá žádnou náhradu.

S tím ale nesouhlasí odboráři. „Nemocenská je tak nízká, že její zneužívání by lidem způsobovalo vážné finanční problémy. Žádné oficiální statistiky o zneužívání nemocenské neexistují. Vždyť o tom, zda půjdu na nemocenskou, rozhoduje lékař a ne zaměstnanec,“ říká Samek. „Paušalizovat české zaměstnance jako hromadné simulanty je krajně nezodpovědné. Výjimky ale existují ve všem. Na jednání tripartity však panovala shoda na řešení nejpalčivějšího problému a tím je nízká úroveň nemocenských dávek. Zaměstnavatelé s podporou odborů požadují na vládě předložit návrhy, jak upravit výši nemocenské při delší nemoci,“ dodal.