Ministr financí Andrej Babiš a celá Sobotkova vláda stojí před klíčovým rozhodnutím. Musí se vypořádat s faktem, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) koupil v roce 2009 jako ředitel Fakultní nemocnice Ostrava za evropské peníze devět předražených zdravotnických přístrojů včetně jednoho CT tomografu. Jasné předražení dokazují výsledky kontroly, již provedlo Babišovo ministerstvo na žádost Evropské komise. Dosud je tají. Týdeník ECHO však má kontrolní protokoly k dispozici.

Jediný předražený CT tomograf v nemocnici v Piešťanech byl přitom v první polovině listopadu důvodem, aby pod tlakem opozice rezignovali předseda slovenského parlamentu Pavol Paška, jeho zástupkyně Renáta Zmajkovičová a ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská. „Pokud chtějí kolegové ze Smeru krást, tak ať kradou na dálnicích a jiných tendrech. Ale krást ve zdravotnictví považuji za perfidní,“ komentoval roli vládních politiků v piešťanském případu opoziční poslanec Daniel Lipšic.

V Česku probíhají události mnohem pomaleji. Opozice mlčí a o případu evropských dotací se jedná pouze uvnitř vládní koalice, naposledy 12. listopadu. Koaliční rada přitom neřešila samotný nákup přístrojů, nýbrž mediální přestřelku ministra financí Babiše s Němečkem, při níž Babiš na drahé přístroje upozornil. „Sociální demokracie nepřipravuje změny ve vládě,“ odmítl Němečkův odchod premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Také podle šéfa poslanců Babišova hnutí ANO Jaroslava Faltýnka se podařilo spor uklidnit a jeho hnutí nebude Němečkovu demisi požadovat. Klid zbraní nezrušilo ani gesto ministra Babiše, který před týdnem podal trestní oznámení v okrajovém případu přístroje CyberKnife, který Němeček koupil před čtyřmi lety.

Tomograf z Veľkých Levárů

Důkazy o předražení v evropském programu jsou mnohem přesvědčivější než ve slovenském případě a také než při jiných českých skandálech. Evropští kontroloři prošli celkem šestnáct nemocnic, ve kterých prověřili nákupy z evropského dotačního programu IOP. Nepostupovali s přehnanou mírou přísnosti, jak je koncem září obviňovali ředitelé nemocnic včetně Němečka. Například ignorovali případy, kdy byla obvyklá cena přístroje překročena o deset procent. Přesto našli mnohem větší předražení u projektů z roku 2009, kdy velké nemocnice pořizovaly přístroje pro traumatologická a onkologická centra.

Kontrola navštívila dvě traumacentra z jedenácti, konkrétně v Ostravě a Hradci Králové. V obou případech byly nakoupeny přístroje v ceně zhruba 90 milionů, u prvního z nich byly předraženy celkem o 14 milionů, u druhého o 13 milionů. Nejnápadnější byl ostravský nákup multidetektorového CT přístroje Siemens Somatom Definition AS 64. Auditoři stanovili cenu před pěti lety obvyklou na 19,9 milionu korun, nemocnice však za tomograf zaplatila 28,4 milionu, tedy o 43 % víc. I podle mírného hodnocení Evropské komise dosáhlo předražení cca 30 procent.

Evropská kontrola nebyla důkladná do té míry, aby se zajímala o další detaily ostravské zakázky, které přitom ukazují klasický model předražování v letech 2005–2010. Nemocnice nekoupila tomograf, který se vyrábí v bavorském Erlangenu, od pražského obchodního zastoupení Siemensu, ale od překupníka, břeclavské společnosti VarioMedical. Dcera slovenské firmy Pharma Group z Veľkých Levárů byla založena v dubnu 2009, jenom dva měsíce před vypsáním soutěže na nákup CT. O veřejnou zakázku se ucházela jako jediný zájemce, a tak se cena ve veřejné soutěži neověřila. V obchodním rejstříku se zachovala bilance roku 2009, která ukazuje, jak vysokou marži si překupníci účtovali. Cena za CT byla podle účetních dokladů pro firmu jediným výdělkem, náklady na pořízení přístroje dosáhly 22 milionů. VarioMedical tedy za prosté předání přístroje inkasovala přes šest milionů, také výrobce si zřejmě účtoval dva miliony nad obvyklou cenu. Logicky tím vzniká obdobné podezření jako u předražených nemocničních zakázek Středočeského a Ústeckého kraje, že z marže pro překupníka bylo možné financovat úplatky.

Stejným postupem jako tomograf koupila ostravská nemocnice pro své traumacentrum za 19,5 milionu další tři přístroje, konkrétně skiagrafický přístroj, RTG přístroj s C ramenem a pojízdný RTG přístroj. Dodávku zajistil jediný účastník soutěže, překupnická firma Promedica, a pořizovací náklady překročily obvyklou cenu dohromady o 4,7 milionu. Předražení podle kontrolního protokolu dosáhlo 24 procent.

Obdobné chyby našla kontrola při královéhradeckých nákupech pro traumacentrum, kde například koupili o pět milionů předraženou magnetickou rezonanci. Auditoři prošli veřejné zakázky také v pěti ze třinácti onkologických center, která v roce 2009 rovněž nakupovala. Ve čtyřech z nich našli stejný obraz jako u dvou traumacenter. Konkrétně se jedná o centra v liberecké, motolské, královéhradecké a také Němečkově ostravské nemocnici, která koupila přístroje o 18 milionů korun nad obvyklou úrovní.
Předpisy porušili také v páté nemocnici u sv. Anny, kde kontroloři cenu akceptovali. Onkologové od svaté Anny však koupili za 40 milionů americkou rezonanci GE Discovery s výkonem tři Tesly, tedy dvakrát výkonnější, než kterou měli koupit podle zadání evropského dotačního programu. Kdyby koupili od stejné firmy GE rezonanci Signa, která odpovídá podmínkám dotace, ušetřili by až patnáct milionů. Dostali za to pokutu 11,1 milionu korun.

Za předpokladu, že se o deset až patnáct milionů předražovaly přístroje ve všech čtyřiadvaceti traumatologických a onkologických centrech, ztratilo se na zbytečných maržích překupníků, a tedy na možné korupci 240–360 milionů.

Po roce 2010 bez problémů

Přehnanou přísnost evropských auditorů vylučují jejich další výsledky. Z osmi kontrolovaných kardiologických center koupily v letech 2009–2011 zbytečně drahé přístroje pouze specializované Centrum kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně a dvě krajské nemocnice v Novém Jičíně a Liberci. Nejnápadnějších chyb se dopustili právě v Liberci, kde byly předraženy čtyři přístroje celkem o osm milionů korun. Dodávala je překupnická firma Sinomed, stejně účelově založená jako břeclavský VarioMedical, kterou navíc měla nemocnice ze soutěže vyloučit pro nesplnění zadávacích podmínek. Liberecká kardiologie je zatím jediným případem z dotačního programu IOP, který začala vyšetřovat protikorupční policie.

Ovšem u čtyř dalších kardiologických center v Karlových Varech, Ústí nad Labem, Jihlavě a Všeobecné fakultní v Praze ani v ústavu IKEM kontrola žádné předražení nezjistila. Krajská nemocnice v Jihlavě si ovšem vykoledovala pokutu tím, že během veřejné soutěže změnila na žádost jednoho ze soutěžících zadávací podmínky, a tím mu usnadnila vítězství. Úspěšně dopadly také kontroly nákupů z let 2013–2014 pro iktová centra, kde se léčí mrtvice, i druhé kolo nákupů pro onkocentra. Jedinou výjimkou byl letošní případ iktového centra krajské nemocnice v Třinci, která stejně jako před pěti lety ostravská nemocnice koupila přístroj Siemens Somatom Definition AS 64. Třinec zaplatil patnáct milionů, o tři miliony víc, než je dnes obvyklá cena.

Kontroly potvrzují, že jádrem problému jsou nákupy v traumacentrech a onkocentrech v roce 2009. Němečkovo ostravské traumacentrum na sebe přitom upozorňuje vysoce předraženým tomografem.

Jak to bylo v Piešťanech

Slovenský případ z Piešťan se od české historie z Fakultní nemocnice Ostrava v některých detailech liší. Piešťanská nemocnice si objednala od překupnické firmy Medical Group SK tomograf Philips Ingenuity 128 za částku odpovídající 44 milionům korun. To je o 30 milionů vyšší částka, než kterou letos za stejný přístroj zaplatila nemocnice v Ostravě-Vítkovicích. Na jediném přístroji tak obchodníci z Piešťan dokázali předražit stejně jako Němečkovi nákupčí u devíti přístrojů. Na druhé straně nemají Slováci v ruce expertní studii, která by míru předražení jako v Česku potvrdila nade vší pochybnost.

Hlavní rozdíl byl však v reakci slovenské opozice, která zorganizovala ve sněmovně i na veřejnosti protesty požadující nápravu. Ministryně zdravotnictví odstoupila, protože selhal její resort. Místopředsedkyně sněmovny ji následovala, protože zasedala v dozorčí radě piešťanské nemocnice. Čistka skončila u předsedy sněmovny Pašky, protože byl do roku 2008 spoluvlastníkem překupnické firmy Medical Group, kterou dodnes řídí jeho známí. Právě Paškova účast na skandálu vedla ke spekulacím, že nejde jen o Piešťany, ale o systém, pomocí nějž vládní strana Smer vytahuje peníze i z dalších nemocnic.

Opozice hned začala hledat další příklady příliš drahých přístrojů. Větší slovenský rozmach při předražování potvrdila objednávka lékařské fakulty košické univerzity, která podle deníku Pravda objednala rezonanci Siemens Magnetom Avanto o výkonu 1,5 Tesly za 80 milionů korun. Obvyklá cena v Česku dosahuje 25 milionů. Přesto má Česko k tomuto případu blízko. Dodavatelem košické rezonance má být Pharma Group z Veľkých Levárů, matka „Němečkovy“ dodavatelské společnosti VarioMedical.

Marný pokus ministra Hegera

Podezření slovenské opozice, že za předražováním stojí „mafie“ spojená s financováním vládní strany, je na místě i v případě českých onkologických a traumatologických center. Tím spíš, že v tuzemsku je k dispozici mnohem víc indicií než za řekou Moravou.

Zdejší veřejné soutěže probíhaly, s jedinou českobudějovickou výjimkou, podle pravidel, které určilo v roce 2008 ministerstvo zdravotnictví za vlády politiků ODS. Žádná z nemocnic neobjednala přístroj přímo od výrobce, ale všechny se obrátily na překupníky. Peníze vysoutěžily za maximální cenu, kterou předtím ministerstvo stanovilo.

Pověsti o předražení těžko mohli vyřešit ministři ODS, pokusil se o to však v roce 2010 ministr Leoš Heger (TOP 09), i když byl v kritickém roce 2009 ředitelem královéhradecké nemocnice. Objednal audit od renomované společnosti KPMG a důkladná studie překvapivě zjistila, že ministerstvo i většina nemocnic postupovaly při nákupech pro specializovaná centra bez chyby. „Limity, které stanovilo ministerstvo zdravotnictví, sehrály vysoce pozitivní roli a je pravděpodobné, že tato omezení jednotkových cen zajistila významnou úsporu,“ stojí v auditu. Významnější předražení o 12 procent audit odhalil pouze v libereckém traumacentru. Ostatní ústavy včetně Němečkova traumacentra překročily obvyklou cenu nejvýš o osm procent, a ani se tedy nedotkly desetiprocentní hranice, kterou toleruje i kontrola Evropské komise.

Audit KPMG byl vypracován na vysoké odborné úrovni, Týdeníku Echo se ovšem podařilo zjistit, že stojí na pochybných podkladech od Fakulty biomedicínského inženýrství ČVUT. Auditoři zaplatili fakultě „Zprávu o expertní analýze“ o 455 stranách, která hodnotí, jestli nemocnice nakoupily za obvyklé ceny. Lidé z KPMG nemohli tušit, že hodnocení je velmi pochybné.
Například v odstavci, který se týká ostravského tomografu od firmy VarioMedical, se píše, že „interval cen pro tuto zakázku je 22–30 milionů Kč v daném čase a místě“. Proto experti pražské techniky usoudili, že nákup tomografu za 28,5 milionu „signifikantně nepřekračuje cenu v místě a čase obvyklou“. Nákup magnetické rezonance pro hradecké onkocentrum za 35 milionů byl podle evropské kontroly předražený o pět milionů, podle expertů z fakulty však byl v pořádku, protože obvyklou cenu stanovili na 31–36 milionů. „Cena zakázky odpovídá požadovaným parametrům přístroje,“ doplnili znalci z ČVUT.

Pražská technika se dnes k dokumentu nehlásí. „Naše fakulta nestanovila obvyklé ceny, její experti jen spolupracovali na odborném posouzení cen,“ tvrdí v rozporu s dokumentem rektor ČVUT Petr Konvalinka. Právě otázka po důvodech, proč experti pražské techniky pokryli svou expertizou přemrštěné ceny, které k nákupům doporučilo ministerstvo a kterých se pak nemocnice držely, otevírá také v Česku spekulace o „mafiích“, jež minimálně v letech 2008–2011 ovládaly zdejší zdravotnictví. Dokázaly nejen prosadit přehnané ceny za přístroje, ale zajistily také odborný posudek, že nákupy byly vlastně v pořádku.

Slovenským rozumem

Tuzemské poměry jsou složitější než na Slovensku a to komplikuje označení viníků. Například Svatopluk Němeček a další ředitelé nemocnic, kteří nakupovali v roce 2009 přístroje pro svá centra, sice podepsali smlouvu s dodavateli, mohou se však omluvit tím, že postupovali přesně podle návodu svých přímých nadřízených na ministerstvu zdravotnictví.

Čekat tlak od opozice, že si jako na Slovensku vynutí od vlády nějaký zásah či personální změny, také není možné čekat, protože ministři ODS nákupy organizovali a jejich nástupce z TOP 09 ani přes určitou snahu žádné pochybení neodhalil. Nahradit opozici může ministr Babiš, který se ve svých veřejných komentářích k případu přihlásil, po jednání s premiérem však couvl.

Otázka, koho by v tak komplikovaném případě odvolali Slováci, však má jednoduchou odpověď. Ministrem zdravotnictví, který se zavázal prověřit korupční podezření při nemocničních nákupech, nemůže být bývalý ředitel nemocnice, jež v roce 2009 porušila pravidla o hospodárném zacházení se státním majetkem nejflagrantnějším způsobem.