Peníze, které stát vydává na investiční pobídky, by měly jít na podporu malého a středního podnikání. Uvedl to ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Chce, aby vláda přehodnotila přístup k podpoře podnikatelů na českém venkově. Výše přislíbených pobídek pro investory dosáhla loni 12,5 miliardy korun, v roce 2015 to bylo pět miliard korun. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ale považuje návrh za „návrat k socialismu“.

Na podporu drobných prodejen na venkově mohlo jít 700 milionů korun, řekl Jurečka v nedělních Otázkách Václava Moravce. Tuto částku ale momentálně nemá k dispozici a na konkrétní podpoře se údajně stále pracuje. Jeho resort by údajně mohl uvolnit zhruba 200 milionů korun. V jednání je také to, do jaké kategorie obcí by peníze šly a v jakých částkách je obdrží malopodnikatelé. O obchodech na vesnicích mluví jako o „veřejné službě“ pro lidi, kteří nemají možnost nakupovat ve vzdálenějších městech – například maminky na mateřské nebo důchodci.

Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek ale považuje návrh za „návrat k socialismu“. Nelíbí se mu, že lidovci odsouhlasili zákon o EET, kvůli kterému na vesnicích zavírá řada drobných obchodů, a následně chtějí tyto obchody zachraňovat stamilionovými investicemi. „Podniká se čím dál míň svobodněji. EET bylo pro malé podniky poslední kapkou. Tohle vláda považuje za vyrovnání podnikatelského prostředí, že následně řekne, koho bude dotovat a koho ne? Je to návrat k socialismu,“ opřel se v debatě Kalousek do Jurečky.

Ze strany ministra zemědělství ale došlo i na překvapivou kritiku EET. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že by nebyl ministrem ve vládě, která by podpořila a spustila třetí a čtvrtou vlnu EET. Lidovci s dalšími vlnami jednoduše nesouhlasí a Jurečka tvrdí, že také porušují koaliční smlouvu – podle ní měl náklady na zavedení EET hradit stát. 

„Většina řemeslníků vydává faktury a peníze inkasují přes transakce na účet, tudíž nemá smysl, aby se i na ně vztahovala elektronická evidence tržeb,“ řekl v debatě Jurečka. Dále uvedl, že třetí a čtvrtá vlna EET je záměrně naplánovaná tak, aby o ní musela rozhodnout až příští vláda. On sám by prý v takovém kabinetu nebyl.

Zavedení elektronické evidence tržeb bylo předmětem koaliční smlouvy ANO, ČSSD a KDU-ČSL. Jejím největším obhájcem je ministr financí a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, systém podle něj brání daňovým únikům a přinese tak peníze do státní kasy.

O řemeslné obory není zájem

Podle analýzy venkova Asociace malých a středních podniků a živnostníků počet obyvatel ve vesnicích do 500 obyvatel trvale klesá. V důsledku vylidňování malých obcí a nižšího zájmu o řemeslné obory dochází k podstatnému úbytku tradičních profesí spojených s venkovem. Rapidně ubývá na venkově malých samoobsluh, z téměř 20 000 jich za posledních dvacet let ubyla plná třetina. Vyplývá to z analýzy venkova Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Z 5566 všech obcí je podle této analýzy 2546 zařazeno do kategorie tzv. nízkého stupně rozvinutí. Z celkem 3454 obcí do 500 obyvatel je potom 1849 zařazeno do obcí s nízkým stupněm rozvinutí, což je více než polovina.

Počet firem v zemědělství za posledních pět let stagnuje. Roste ale počet podnikatelů v návazném sektoru potravinářském, tento růst se ale týká zejména větších obcí a menších měst. Trend vylidňování obcí a klesající zájem o řemeslné obory je podle asociace patrný zejména u absolventů stavebních profesí, kdy za posledních deset let ubylo v celé České republice 32 procent zedníků. Ještě horší je situace u truhlářské profese, kde je úbytek za posledních deset let 63 procent.

Stát podle Jurečky rozdává velké pobídky zahraničním investorům, jejichž přidaná hodnota a dlouhodobost je velice diskutabilní. „Já budu chtít, abychom opravdu tento trend změnili, aby šly smysluplné podpory pro malé a střední podnikatele, kteří mají potenciál růstu, kteří nám nikam neodejdou po deseti letech daňových prázdnin,“ uvedl Jurečka.

Pokud má vláda dávat podle něj investiční pobídky zahraničním firmám, tak jedině v případech vysoké přidané hodnoty, kdy firma garantuje, že v ČR bude dělat výzkum, a nikoliv pro sklady a výrobu. „Chci, aby tyto peníze z těchto investičních pobídek stát nasměroval na podporu malého a středního podnikání,“ řekl ministr zemědělství.

Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 72 projektů investorů, celková výše pobídek dosáhla 12,5 miliardy Kč. Podpořené firmy slíbily vytvořit téměř 10 000 nových pracovních míst.