Školský zákon, jehož jednou z novinek je povinná školka pro předškoláky, vzbuzuje rozporuplné reakce rodičů a kritiku odborníků. Dítě bude muset podle zákona do školky chodit buď každý den nejméně na 4 hodiny, nebo si pro něj rodič musí vyjednat individuální vzdělávání a docházet pravidelně na „přezkoušení“. Nic mezi tím zákon nepovoluje, praxe však podle odborníků tak striktní nebude. „Je to buzerace,“ zlobí se maminky a ptají se, proč jim stát diktuje, co mají dělat jejich děti.

„Školský zákon uvádí, že povinné předškolní vzdělávání má buď formu pravidelné denní docházky v pracovních dnech, nebo jiný způsob plnění povinnosti, kterými jsou individuální vzdělávání, přípravná třída či zahraniční škola na území ČR. Prováděcí vyhláška pak stanoví, že rozsah denní docházky je 4 hodiny v pracovních dnech. Zákon nehovoří o možnosti plnění povinného předškolního vzdělávání tak, aby tato každodenní docházka do mateřské školy byla kombinována s jiným způsobem plnění povinnosti předškolního vzdělávání,“ uvedlo pro Echo24 ministerstvo školství.

Mnoho rodičů však bylo zvyklých dávat děti do školy třeba jen na tři, čtyři dny v týdnu. Taková praxe nově podle ministerstva již možná nebude. Rodiče si tak budou muset nutně vybrat, kterou z variant zvolí a mají čas jen do konce května, jelikož tak musí učinit tři měsíce před nástupem do školky.

Zbytečná buzerace

„Spoustě rodičům je to určitě jedno, jsou naopak rádi, že školka jim zajistí místo. Já to mám přesně obráceně. Pro mě je to velká komplikace a považuji to za zbytečnou buzeraci. Nevidím nejmenší důvod, proč bych ráno, když mám malé miminko, měla jít do školky, když se o dítě mohu starat doma,“ řekla pro Echo24 úspěšná manažerka a blogerka roku 2015 a matka pěti dětí Markéta Šichtářová.

„Co mě drtí na novém zákoně je to, že dítě budu muset povinně posílat do školky každý den. Dělám na směny jsem zdravotní sestra, tudíž mám v týdnu volno a nechávám si ho doma, čímž se snažím vynahradit svou nepřítomnost o víkendech,“ píše na Facebooku ve skupině Krkavčí matka zdravotní sestřička Monika Kalousová.

Rodičům, kteří normu kritizují, obecně vadí především dohled státu a jakási škatulka, do které se stát snaží nacpat všechny děti bez ohledu na jejich výjimečnost a individuální potřeby. Navíc je podle nich z rozhodování dítě zcela vyloučeno.

„Nedává mi to smysl, nemyslím si, že by to nějak pomohlo, jelikož je to relativně snadné obejít a vyjednat si tu výjimku. Obecně nesouhlasím s tím, že by dítě mělo být od pondělí do pátku ve školce. Mimo jiné je to přidělávání administrace pro ředitele škol,“ doplňuje cestovatelka a blogerka Veronika Hurdová, zakladatelka facebookové skupiny Krkavčí matka, jež vychovává tři děti.

Zákon vs. praxe

Na druhou stranu řada maminek a učitelek ve školkách novelu zákona vítá, buď kvůli tomu, že doposud bylo složité místo ve spádové školce vůbec dostat, nebo proto, že mnoho rodičů to donutí ke větší zodpovědnosti k dětem. „Někteří rodiče své děti nedávají do školky, protože jsou tak líní a raději ho posadí před televizi. Dítě jednou přijde do školky se podívat a je jak zvířátko, protože není k ničemu vedené,“ uvádí učitelka v mateřské školce Michaela Suchá v konverzaci na Facebooku blogu Krkavčí matka.

Ačkoli je zákon striktní, v praxi podle odborníka z Informačního centra o vzdělání EDUin Bohumila Kartouse to však nikdo nebude moc řešit, pokud se na výchovu dítěte nezaměří OSPOD nebo se neobjeví nějaké problémy. Půjde podle něj jen o formalitu. „Tam bych skutečně neviděl problém, je to spíše malování čerta na zeď a nezveličoval bych to,“ řekl pro Echo24 Kartous.

To potvrzuje v debatě ve skupině Krkavčí matka i jedna z maminek a apeluje, aby se rodič zeptal ve své školce. „U nás na dotaz jestli můžeme pokračovat v naše režimu, tedy 4 dopoledne v týdnu, někdy míň a to spíš tak na 3 až 3 a půl hodiny, se paní ředitelka usmála, že nemusím mít obavy, že nejde o trestání rodičů. Takže pro nás se fakticky nic nemění.“

Nevíme, z čeho budou děti zkoušet

Další obavy ze strany rodičů se týkají individuální výuky a pravidelného „přezkušování“. „Povinností zákonného zástupce je jen zajistit účast dítěte u ověření úrovně osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech pro předškolní vzdělávání v mateřské škole, kam bylo dítě přijato,“ uvedlo pro Echo24 ministerstvo s tím, že se nejedná o přezkušování, ale o ověřování. Pokud školka zjistí, že je třeba některé oblasti více rozvíjet, měla by doporučit další postup.

„Když je dítě úplně v pořádku, nechápu proč má chodit na přezkušování, jestli není nějaký asociál. To mi přijde jako potupná zkušenost,“ kritizuje budoucí praxi Markéta Šichtářová.

Podle Hurdové je problém i v tom, že ani sami ředitelé školských zařízení nevědí, co přesně mají zkoušet. „Ani vlastně nevíme z čeho budou děti zkoušet. I kdyby to dítě nějaké testy neplnilo, tak ho stejně do školy musí vzít, protože docházka je povinná. Maximálně můžou doporučit odklad.“

Příprava na školu a zapojení sociálně slabších

Zavedení povinného předškolního roku pro děti, které v daném školním roce dovrší pěti let, a děti, kterým byl povolen odklad povinné školní docházky, má podle ministerstva školství děti lépe připravit na výuku. Druhým cílem novely školského zákona je zvýšení možnosti úspěšného zapojení do školské výchovy dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Právě tato úprava se však setkává s kritikou nejen ze strany rodičů, ale i odborníků. Podle Bohumila Kartouse z Informačního centra o vzdělání EDUin si ministerstvo v souvislosti s novelou zákona nechalo vypracovat analýzu predikce dopadu, jejímž závěrem je, že opatření se s cíli, které jsou zamýšleny, stejně nesetká.

„Hlavní problém vidím v tom, že nařízení je plošné a nezaměřuje se vysloveně na děti z těch potřebných rodin. Tím pádem se ty prostředky vlastně vcelku zbytečně rozpouští na celou populaci,“ uvádí Kartous s tím, že účast dětí v předškolním vzdělávání je sama o sobě vysoká, kolem 95 procent a oněm 5 procentům, které pomoc potřebují se nakonec v efektivní míře stejně nedostane.

Kritika přichází opět i za strany rodičů. „Dostáváme se do jakési diskriminace naruby, kdy kvůli několika málo dětem, které měly ve škole problémy, jsou tím negativně poznamenány i děti, které jsou bezproblémové. Je to úplně stejný princip, na kterém funguje inkluze,“ dodává pro Echo24 Šichtářová.

Kartous ale zároveň upozorňuje, že v aktuální situaci je přijaté plošné opatření pravděpodobně jedinou možností. „Pro to, aby se mohla podpora zaměřit na děti z potřebných rodin, by musel vzniknout nějaký meziresortní program a podpora by musela být kombinovaná. To znamená spolupráci mezi školstvím, sociálními věcmi a zdravotnictvím a to se v ČR zatím nedá očekávat,“ řekl pro Echo24.