Americká sonda Juno, která se v současné době pohybuje v bezprostřední blízkosti Jupiteru, odeslala k Zemi vůbec první detailní snímky takzvané Velké rudé skvrny. Tento charakteristicky karmínově zbarvený symbol Jupiteru je ve skutečnosti hurikán, který co do parametrů nemá ve Sluneční soustavě obdoby. S průměrem okolo 16 500 kilometrů je dokonce větší než planeta Země, která by se do této bouře vešla 1,3 krát.

Některé zmínky o skvrně pocházejí již ze 17. století, nicméně první doložené pozorování se datuje až do roku 1830. Od této doby je také skvrna kontinuálně monitorována a zkoumána. Ví se proto, že uvnitř bouře dují větry o rychlosti až 640 km/h., a že v 19. století dosahoval hurikán ještě větších rozměrů, než jakých dosahuje dnes, a sice téměř dvojnásobných. Uvádí se, že na konci devatenáctého století měla skvrna odhadem něco kolem 41 tisíc kilometrů. Bouře se tedy neustále zmenšuje, ale zdá se, že jen tak neskončí, aktuálně totiž trvá již více než 350 let.

Sonda Juno odstartovala k Jupiteru v létě roku 2011 a k největší planetě Sluneční soustavy doletěla minulé léto po pětiletém putování vesmírem. Přestože se tak sonda na oběžné dráze Jupiteru pohybuje již rok, až tentokrát uskutečnila při svém obletu kolem planety nízký přelet nad rudou skvrnou. Manévr byl zahájen v úterý před čtvrtou ráno středoevropského času, kdy byla sonda nejblíže k atmosféře Jupiteru ve výšce 3500 km. O 11 a půl minuty později pak sonda přeletěla nad karmínovými mračny hurikánu ve výšce 9000 km. Při tomto manévru byly postupně pořizovány i unikátní fotografie. Další obdobný průlet sonda zopakuje až v září. 

„Stovky let pozorovali vědci Velkou rudou skvrnu Jupiteru a filosofovali nad ní. Nyní máme konečně k dispozici ty nejlepší snímky této ikonické bouře,“ řekl Scott Bolton z výzkumného institutu v San Antoniu. „Nicméně zabere nám ještě nějaký čas, než se nám podaří analyzovat veškerá data z fotoaparátu a dalších osmi výzkumných nástrojů na palubě sondy Juno, které nám pomohou v objasnění minulosti, přítomnosti a budoucnosti Velké rudé skvrny,“ Dodal Bolton. 

Vesmírná mise sondy Juno je součástí programu NASA New Frontiers (nové hranice), kam rovněž patří mise New Horizons, která měla za úkol zdokumentovat před dvěma lety Pluto či mise OSIRIS-REx, která odstartovala minulé září a má za cíl odebrat vzorek z asteroidu 101955 Bennu a se vzorkem se bezpečně vrátit zpět na Zemi. 

Mezi hlavní cíle mise Juno pak například patří stanovení hmotnosti a velikosti Jupiterova jádra, jeho gravitačního a magnetického pole a vnitřního proudění, což by mělo přispět k porozumění dynamickým a strukturálním vlastnostem planety. Dále si mise klade za cíl proměřit složení Jupiterovy atmosféry a prozkoumat a charakterizovat prostorové struktury Jupiterovy polární magnetosféry. Sonda má na oběžné dráze plynného obra strávit 20 měsíců a po uplynutí této doby sestoupí do atmosféry Jupiteru, čímž dojde k její řízené destrukci.