Když Andrej Babiš nabízel „ze svého 52 milionů na dobrou věc“, využil příležitosti a tehdejšímu ministrovi financí napsal. Navrhl mu, aby místo rozdávání milionů řádně zaplatil daně jako každý slušný občan. Tým „Projektu 52 milionů“ na sebe s odpovědí nechal čekat. Až po třech měsících a po sedmi týdnech poté, co Babiš z transparentního účtu poslal poslední peníze, mu odpověděl. „Bohužel jsme Vás nevybrali. Děkuji moc, že jste napsali. Snad to vyjde příště.“

Na konci února Andrej Babiš oznámil, že bude rozdávat 52 milionů „těm, kteří to potřebují nejvíc“. „A když to nebude stačit, tak částku navýším,“ napsal na svém Facebooku. Žádosti pak podle svých slov vyhodnotil a o měsíc později začal s rozesíláním sta tisíců i milionů korun různým nadacím, fondům, spolkům a soukromým osobám.

Šimon Heller, asistent místopředsedy Poslanecké sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL), Babišovi ale napsal, že „by v rámci své padesátimilionové charity mohl třeba začít platit daně“, jako to činí každý slušný občan. Narážel tím na podezření, že Babiš díky nákupu jednokorunových dluhopisů krátil stát na dani, a také, že měl při stavbě farmy Čapí hnízdo zneužít evropské dotace.

„Po třech měsících jsem se dozvěděl, že bohužel není možné pomoci všem a že to možná vyjde příště :),“ napsal na svém Facebooku Šimon Heller a zveřejnil zde i odpověď od týmu kolem „Projektu 52 milionů“. „Děkujeme za Vaši žádost v projektu 52 milionů. Bohužel není možné pomoci všem. Bylo vybráno několik desítek žádostí, kterým se poslaly peníze. Děkuji moc, že jste napsali. Snad to vyjde příště,“ stálo v odpovědi.

Andrej Babiš začal 52 milionů rozdávat na konci března. Postupně rozesílal miliony, sta tisíce i tisíce. Peníze ale musel rozdat nejpozději do začátku volební kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny, jinak by podle nově zřízeného Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí hrozilo, že se budou započítávat do limitu 90 milionů korun na kampaň. K 19. dubnu proto z transparentního účtu odešlo přes 24 milionů korun na účet nadace Agrofert.

Babiš svůj krok dát na charitu 52 milionů prezentoval tak, že ho k němu donutila novela zákona o střetu zájmů. „Musel jsem dát firmu do svěřenského fondu, takže už nemám ani nadaci. Chci nějak pomáhat, tak jsem se rozhodl, že rozdám 52 milionů ze svého,“ napsal tehdejší ministr financí na Facebooku. Už dříve přitom v pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že pro něj 52 milionů nehraje roli.

52 milionů, které Babiš rozdával, přitom představovalo, alespoň na základě jím navrhovaného pozměňovacího návrhu zákona o daních z příjmu, daň, kterou do konce roku 2017 nezaplatí státu na daních za korunové dluhopisy koncernu Agrofert. O Babišově návrhu se však nakonec ani nehlasovalo, protože předkladatelé z opozičního klubu TOP 09 a Starostů novelu stáhli. „Nemohu se smířit s tím, aby se pomoc dárcům stala rukojmím politického soupeření,“ zdůvodnila tento krok za autory novely Věra Kovářová (STAN, za TOP 09).

Babiš na to řekl, že ho jejich postup mrzí a nařkl TOP 09 a Starosty z toho, že zřejmě nechtějí, aby držitelé korunových dluhopisů výnosy z nich danili. „Budu to navrhovat znovu, protože si myslím, že je to správné,“ dodal.

S návrhem na zdanění korunových dluhopisů přišel Babiš poté, co Týdeník Echo informoval, že neměl dostatek legálních příjmů na nákup korunových dluhopisů Agrofertu. Dluhopisy v hodnotě 1,5 miliardy korun nakoupil v letech 2013 a 2014.