Hnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona v neděli v prvním kole francouzských parlamentních voleb na hlavu porazilo tradiční politické strany a míří k pohodlné většině.

Hnutí Republika v pohybu (REM) zvítězilo v nedělním prvním kole parlamentních voleb se ziskem 28,21 procenta hlasů a společně se spojenci z centristické formace MoDem dosáhlo 32,32 procenta. Vyplývá to z konečných výsledků hlasování, které dnes nad ránem oznámila volební komise.

Tradiční konzervativní pravice si připsala 21,56 procenta, z toho Republikáni 15,77 procenta, a na třetí příčce se umístila nacionalistická Národní fronta (FN), kterou podpořilo 13,2 procenta voličů. Ultralevicová Nepodrobená Francie dosáhla na 11,02 procenta a až na pátém místě skončili socialisté, které volilo 7,44 procenta občanů. To vše při rekordně nízké volební účasti, která činila 48,71 procenta.

V Národním shromáždění, které má 577 křesel, by Macron se svými spojenci mohl po druhém kole obsadit 400 až 445 míst. Poražení konzervativci a socialisté varují před monopolem moci.

Po druhém kole voleb, které je naplánováno na příští neděli, by republikáni mohli obsadit 80 až 100 parlamentních míst, socialisté 30 až 40 křesel, krajní levice deset až 20 a Národní fronta by měla mít čtyři, nanejvýš deset mandátů.

Dokonce i ministr vyšetřovaný kvůli aféře s nemovitostmi, Richard Ferrand, s přehledem postoupil do druhého kola, poznamenala agentura AFP. Zároveň zdůraznila, že Macronovo hnutí po pouhém roce své existence dokázalo rozdrtit strany tradiční levice a pravice, které se podílely na moci po 60 let.

Premiér Édouard Philippe po oznámení odhadů slíbil voličům razantní reformy a prohlásil, že „Francie je zpátky“. Příští neděli se podle něj v parlamentu objeví nová tvář země. Silný výsledek Macronova hnutí v prvním kole ukazuje, že Francouzi podporují jeho první kroky na světové i domácí scéně, řekl předseda vlády.

Macron bude mít díky předpokládané parlamentní většině možnost prosadit plánované zákony včetně reformy pracovního zákonodárství, s níž nesouhlasí silné francouzské odbory. Příští vláda bude rovněž chtít rychle posílit bezpečnostní pravomoci pořádkových sil, což podle médií nynější výjimečný stav může prodloužit prakticky donekonečna.

Porážka tradičních stran

Na levici socialisté exprezidenta Françoise Hollandea, kteří dosud kontrolovali půlku sněmovny, zřejmě zeslábnou na méně než 40 křesel. „To je bezprecedentní ústup,“ uznal jejich šéf Jean-Christophe Cambadélis, kterého voliči v neděli vyřadili, stejně jako kandidáta socialistů na prezidenta Benoîta Hamona.

„Není zdravé ani žádoucí, aby prezident, který v prvním kole prezidentských voleb dostal jen 24 procent hlasů a ve druhém vyhrál jen díky protestu vůči krajní pravici, těžil z monopolu moci,“ řekl Cambadélis.

Pravice, která v začátku kampaně doufala, že prezidenta zbaví většiny a donutí k soužití, podle projekce specializovaných agentur by mohla skončit se 70 až 130 poslanci. Vůdce pravice v dosavadním parlamentu, François Baroin, vyzval k mobilizaci, která by zabránila soustředění moci v rukou jediné strany.

Zvrat postihl i krajně pravicovou Národní frontu, jejíž předsedkyně Marine Le Penová byla před měsícem Macronovou soupeřkou v druhém kole prezidentského klání; projekce dávají Národní frontě jen deset poslaneckých míst, namísto dosavadních dvou mandátů. Pro tuto protipřistěhovaleckou a euroskeptickou stranu je to „zklamání“, připustil místopředseda Florian Philippot. Le Penová, podle které je katastroficky“ nízká volební účast znepokojující by poprvé mohla usednout ve francouzském parlamentu a vyzvala „vlastenecké voliče“ k „silné mobilizaci“.

Bývalý socialistický premiér Manuel Valls naopak do druhého kola postoupil. Dál jde i vůdce krajní levice Jean-Luc Mélenchon.

Tyto volby nedokázaly Francouze masivně zmobilizovat. Poprvé za 60 let většina voličů zůstala doma, což podle expertů odráží jistý fatalismus vůči „vlně“, na které surfuje Macron. Zdá se, že výsledky každopádně potvrzují touhu po obnově politické scény, z níž Francouzi vyřadili favority tradičních stran ve prospěch donedávna neznámého devětatřicetiletého Macrona, jehož vláda kombinuje osobnosti z pravice, levice a občanské společnosti. Dnešní tisk oceňuje Macronův velký úspěch, jehož politický význam však relativizuje míra neúčasti, přesahující 51 procent.