Pátek, 30. června

Hora (Itálie, USA, Francie, 2017, režie: Amir Naderi) Pokud někdo chce do vod festivalového artu skočit skutečně po hlavě, má vynikající šanci. V New Yorku usazený a mezinárodně působící íránský režisér v novém filmu zachycuje úděl středověkého rolníka Agostina, který se pokouší otlouct vrchol alpské hory, protože vrhá stín na jeho pole. Snímek prakticky bez dialogů, ale s propracovaným zvukovým designem, dá se od něj čekat, že dopad perlíku na kámen zazní způsobem vskutku zdrcujícím. Ambiciózní vizuální stránka a mnoho úrovní symboliky samozřejmostí. Trvá 95 minut, uvidíme, kolik toho Agostino za tu dobu vykope.
16:30, Lázně III

Hounds of Love (Austrálie, 2016, režie: Ben Young) Pozdně noční film pro přiměřeně silnější povahy, volně inspirovaný skutečným případem dvojice sériových vrahů Davida a Catherine Birnieových (ve filmu se jmenují Whiteovi), která v australském Perthu v 80. letech zavraždila několik mladých žen. Dospívající Vicky večer uteče matce a vyrazí neznámou čtvrtí za přáteli na party, cestou jí nabídne svezení přátelsky působící pár… Režisér Ben Young efektivním způsobem vypráví jednoduchý příběh únosu a snahy se osvobodit. Z minima dokáže vytřískat docela hodně, aniž by se uchyloval k popisnému naturalismu. Emma Boothová a Stephen Curry v rolích dvojice únosců jsou dost hroziví na to, aby si člověk tenhle malý film zapamatoval.
22:30, Lázně III

Sobota, 1. července

Austerlitz (Německo, 2016, režie: Sergej Loznica) Ukrajinský dokumentarista i režisér hraných snímků Sergej Loznica je jeden z nejvýraznějších filmařů postsovětských zemí. Jeho dokument Austerlitz (název zřejmě odkazuje ke známé Sebaldově knize) formálně navazuje na režisérův tiše strhující film Majdan, který byl ve Varech úspěšně uveden. Loznicova metoda je postavit kameru na dobře vybrané místo a nechat ji běžet skutečně dlouho – Majdan byl sled několikaminutových statických záběrů pořízených v době ukrajinské revoluce v centru Kyjeva. Tentokrát Loznica natáčel v areálu někdejšího koncentračního tábora Sachsenhausen, v hrozivých kulisách defilují turisté. Akční podívaná to asi nebude, ale mám důvěru v režisérovu schopnost svým soustředěným pohledem postupně vytáhnout i to, co je za obrazem všedního provozu na místě vraždění.
11:30, Kino Drahomíra

Osvoboď nás (Itálie, 2016, režie: Federica Di Giacomová) Ještě jeden dokument na sobotu. Italská režisérka Federica Di Giacomová se jala tři roky natáčet sicilského exorcistu, františkána Catalda a pořizovat i rozhovory s lidmi, kteří se na něj obraceli s prosbou, aby z nich vyhnal démona – někteří z určité vypočítavosti, jiní pod vlivem psychické choroby, u dalších byly možná ve hře tajemnější síly. Sama autorka nemá na realitu posedlosti ďáblem silný názor a podle rozhovorů se snažila k dění před kamerou přistupovat zdrženlivě a nijak do něj neintervenovat. Že se jí to podařilo, dokládají i rozporuplné reakce na její film, někteří recenzenti mají Catalda za trestuhodného šarlatána, jiní uznávají, že na exorcismu by něco být mohlo. Podle Di Giacomové je Osvoboď nás především portrét duchovně nemocné nebo možná neukojené společnosti, která instinktivně artikuluje touhu být osvobozena, otázkou zůstává od čeho.
19:30 Divadlo Husovka

Masomlejnek Kodoku (Japonsko, 2017, režie: Jošihiro Nišimura) Japonská extrémní kinematografie bývá… skutečně extrémní. Film Jošihira Nišimury je variací na jeho starší snímek jménem Masomlejnek. Jde v něm o útok mimozemského viru nebo něčeho podobného na nic zlého netušící pozemskou populaci, která je jím proměněna v nějaké bizarní vraždící poloroboty či co. Smysl prý děj moc nedává, ale zrovna to by od filmu s názvem Masomlejnek nikdo rozumný neočekával. A maso se v něm snad skutečně mele, režisér tvrdí, že se při natáčení spotřebovaly čtyři tuny umělé krve. Možná kecá, režiséři to mají občas ve zvyku, ale stejně…
0:00 Malý sál

Neděle, 2. července

Whitney: Být sama sebou (USA/UK, 2017, režie: Nick Broomfield, Rudi Dolezal) Brzy po ránu asi nemá smysl přetěžovat se náročnými uměleckými výpověďmi. Takže Whitney Houstonová. Britský dokumentarista Nick Broomfield, který je spoluautorem dokumentu o životě a konci popové divy, je trochu skandalista a jeho přístup k faktům může být, řekněme, volnější (viz jeho dokument Kurt a Courtney, v němž ne zrovna přesvědčivě tvrdí, že Kurta Cobaina nechala zavraždit jeho manželka). V příběhu života a konce popové divy Whitney Houstonové zhusta využívá záběry, které pořídil Rudi Dolezal během zpěvaččina turné v roce 1999. Podle Broomfielda měla na smrti Whitney Houstonové podíl její striktní rodina a také to, že se nemohla či nedokázala přiznat k lesbické orientaci a dlouholetému vztahu ke své manažerce Robyn Crawfordové.
Velký sál, 09:00

Přízrak (USA, 2017, režie: David Lowery) Zahajovací film festivalu. Režisér David Lowery do Varů před časem přijel s filmem Ain’t Them Bodies Saints, obrazově krásnou texaskou baladou s Caseym Affleckem a Rooney Maraovou v hlavních rolích. V jeho novém snímku vystupuje stejná dvojice a snímek mezi americkými kritiky vzbudil nadšení. Hvězda letošního festivalu Casey Affleck hraje muže, jenž se po smrti jako duch vrací do bytu, který sdílel s manželkou, v mlčenlivém filmu se ztrácí v čase i ve světě jako duch ve staré fotce, přesto je prý Loweryho film v srdci optimistický. Docela bych tomu věřil, při svém prvním karlovarském pobytu režisér působil jako hodně sympatický člověk.
14:00 Velký sál

Odnikud (Německo, 2017, režie: Fatih Akin) Film, který nadchl mladé české kritiky, když ho viděli v Cannes. Já jsem k tvorbě německého režiséra tureckého původu o dost zdrženlivější (i když jeho Proti zdi je silné dílo), ale divák, který jde po filmech takzvaně důležitých, by si Odnikud asi neměl nechat ujít. Akinův film je inspirován vraždami neonacistického gangu, který, neodhalený, zabíjel několik let na přelomu století. Hrdinka přijde o tureckého manžela a syna při útoku podobné skupiny, kterou justiční systém nechá jít, a ona vezme spravedlnost do vlastních rukou. V době, kdy jsou velkým tématem islamistické útoky, může taková fabule působit trochu „od věci“. Ale většina kritiků se alespoň shodne na tom, že Diane Krugerová je v hlavní roli výborná.
22:00 Pupp

Pondělí 3. července

Western (Německo/Rakousko/Bulharsko, 2017 režie: Valeska Grisebachová) Po loni velmi úspěšném Tonim Erdmannovi další film o konfrontaci německé a balkánské mentality. Parta německých stavebních dělníků přijíždí do odlehlé končiny Bulharska stavět přehradu. Okouzlení z nové a neznámé, panenské krajiny a potíže s místními „indiány“ jako v tom westernu z titulu. Vše v podání neherců.
12:30, Kino Čas

Tarzanova varlata (Rumunsko, Francie, 2017 režie: Alexandru Salomon) Film, jehož název prostě zaujme. Dokument ze Suchumi v Abcházii, kde Sověti kdysi zřídili ústav, jenž měl vytvořit křížence člověka a opice, dnes se v něm na opicích dělají zase jiné pokusy. Ocení zájemci o (post)sovětský „bizár“. A kritickým pohledem na komunistický ideál se film může vymykat ideologické uniformnosti aktivistických filmů, jichž je v programu letošních Varů docela dost.
18:30 Kino Čas

Vnitřní slunce (Francie, 2017, režie: Claire Denisová) Claire Denisová natočila svůj nejnovější film narychlo, od začátku natáčení do premiéry uteklo jenom pár měsíců. Od téhle režisérky ale stojí za to vidět všechno, třeba i ta méně povedená díla. Její filmy mohou frustrovat diváka, jenž v kině očekává rychle ubíhající děj, trpělivost ale v setkání s nimi může přinést růže. Ve Vnitřním slunci hraje Juliette Binocheová rozvedenou umělkyni, která v Paříži hledá skutečnou lásku. Přejme jí štěstí. Tuším, že jí to při tom hledání bude navíc slušet.
22:00 Pupp​​​​​​

Úterý 4. července

Zrcadlo (SSSR, 1975, režie: Andrej Tarkovskij) Poslední film, který Tarkovskij natočil před emigrací ze Sovětského svazu, možná ten jeho nejosobnější – obrazy ze života muže středního věku, jeho vzpomínky a úvahy, ženy jeho života, jež splývají v jednu, jeho krize (možná předsmrtná) i naděje a snad i osvobození. Ten film může kolem diváka plynout nepochopený, někde mimo, někde v hloubi ale stejně rezonuje, třeba i o to silněji. Pár scén v něm je daleko za hranicí, kde začíná filmová magie, možná víc než to. Vzpomínka na matku umívající si vlasy. Ach.
12:30 Malý sál​​​​​​

Ptáci zpívají v Kigali (Polsko, 2017, režie: Joanna Kos-Krauzeová, Krzysztof Krauze) Karlovarský festival není zrovna pověstný vysokou úrovní soutěžních filmů, nějakou šanci by ale člověk hlavní soutěži dát měl. Režisérská dvojice Joanna Kos-Krauzeová a Krzysztof Krauze hostovala na přehlídce docela často, ve Varech slavil úspěch jejich Můj Nikofor. Jejich poslední film musela Kos-Krauzeová po manželově smrti dokončit sama. A když už nic jiného, jiných hraných polských filmů, jejichž výchozí situací je genocida Tutsiů ve Rwandě v roce 1994, asi moc nebude.
20:00 Velký sál​​​

47 metrů (UK, 2017, režie: Johannes Roberts) Říkám to pořád. Přítomnost žraloka filmu vždycky pomůže. A ve žhavou letní noc jeden jistě ocení i zvuk šplouchajících mořských vln, žraločí film tou dobou navíc jistě nebude přetěžovat jeho intelekt. V tomhle se dostanou do šlamastyky dvě sestry, které uvíznou v potápěčské kleci těch sedmačtyřicet metrů pod hladinou. Dochází kyslík a kolem hrdinek krouží velké bílé mrchy, jejichž záměr je jednoznačný a jsou odhodlané ho dosáhnout se vší žraločí úporností. Nebudou to mít jednoduché, naše hrdinky.
0:00 Kino Čas​​​​​​​

Středa 5. července

Měsíc Jupitera (Maďarsko/Německo, 2017, režie: Kornél Mundruczó) Nový film Kornéla Mundruczóa nemá zdaleka tak dobrou pověst jako přecházející Bílý bůh, fantaskní příběh psího povstání v Budapešti. Hrdina snímku Měsíc Jupitera je syrský uprchlík, který je postřelen na maďarské hranici, což v něm probudí superschopnost – umí létat. Toho daru je kdekdo odhodlaný využít nebo ho zneužít, do toho jde po chlapci zuřivý velitel tábora, odkud uprchl, jedna z vedlejších dějových linií se týká terorismu, je toho hodně a politika filmu bude asi hodně „po hlavě“. Dá se ale čekat nějaká zajímavá realizace a to, že Měsíc Jupitera si člověk zapamatuje, což je ve frmolu festivalového provozu docela přednost.
10:00 Národní dům

Dobrý časy (USA, 2017, režie: Joshua Safdie, Ben Safdie) Film bratrů Safdieových byl s velmi pozitivním ohlasem uveden na festivalu v Cannes. Premisa přitom působí docela okoukaně – dva bratři jdou do bankovní loupeže, nepovede se a jeden z nich (mentálně postižený) je zatčen. Sourozenec se ho snaží osvobodit z vězeňské nemocnice. Fanoušci na filmu vynášejí energičnost a syrovost provedení, neonové barvy, výkon „drahouška“ Roberta Pattinsona v roli drsňáka. Když už nic jiného, trocha adrenalinu se po pár dnech strávených sledováním filmového artu i „umča“ může jenom hodit.
20:00 Pupp

Duch úlu (Španělsko, 1973, režie: Victor Erice) V Česku málo známá filmová klasika. Film Victora Ericeho vznikl na sklonku Francovy diktatury a alegorickým způsobem se k ní vyjadřuje. Nejcennější na něm ale je zachycení dětské mentality, představivosti, vůbec dětského světa. Šestiletá hrdinka vidí na začátku 40. let v kočovném kině filmového Frankensteina, je přesvědčená, že titulní monstrum skutečně existuje. Ve vesnici, kde žije, se zároveň skrývá raněný republikánský voják…
21:30 Karlovarské městské divadlo

Čtvrtek 6. července

Popel a démant (Polsko 1958, režie: Andrzej Wajda) Kvůli šanci vidět tenhle film restaurovaný a na velikém plátně stojí za to si přivstat a v nejhorším i vynechat snídani. Melancholický a hořký portrét ztracené generace bojovníků polského odboje, kteří odmítli i Sověty instalovaný komunistický režim. Zbigniew Cybulski, polský James Dean, jako existenciální pistolník na konci cesty. Sledovat jeho konec bolí i při několikerém zhlédnutí.
9:00 Velký sál

Píseň ze žuly (Irsko/Kanada, 2017, režie: Pat Collins) Smutné irské písně mají v Česku docela široké publikum, lyrizující hraný dokument Pata Collinse rekonstruuje obrazy Joea Heaneyho, nesmělého zpěváka smutných irských písní, který se v první půli minulého století proslavil jejich podáním i za hranicemi vlasti. Film prodchnutý láskou k jeho hlasu, smutným irským písním a Irsku vůbec.
17:00 Kinosál B

Pátek 7. července

Neústupný (Írán, 2017, režie: Mohammad Rasoulof) Za svůj předcházející film Rukopisy nehoří dostal režisér ve vlasti podmínku, Neústupný je vůči íránskému režimu také velice kritický, film se natáčel potajmu. Už vzhledem k tomu se od něj nedá čekat formou ohromující podívaná. Ta nejlepší íránská dramata ale nese především schopnost vystavit skutečně silnou situaci, v níž se hrdinové ocitají před vážnými morálními dilematy, odhaluje se v nich pravda o nich i společnosti, a nepůsobí přitom uměle, vykonstruovaně.
12:30 Kino Čas

Wind River (USA, 2017, režie: Taylor Sheridan) Režijní debut scenáristické hvězdy Taylora Sheridana (napsal např. Sicario a Hell or High Water). Zápletka může působit tuctově: agentka FBI a zkušený stopař spolupracují při vyšetřování vraždy v indiánské rezervaci. Host festivalu Jeremy Renner a Elizabeth Olsenová by ale mohli tvořit dobrou dvojici a Sheridan už dřív prokázal schopnost nabít ohraná schémata snovou energií a zabydlet je zajímavými a přesvědčivými postavami. Navíc: jestli bude v den projekce tak nesnesitelné vedro, jako když píšu tyhle řádky, bude dvouhodinový výlet do zasněžené pustiny Wyomingu víc než vítaný.
15:00 Velký sál

Dvojitý milenec (Francie, 2017, režie: Francois Ozon) Erotický thriller v režii hvězdy apartního artu Francoise Ozona. Začíná detailním záběrem gynekologického vyšetření, pokračuje příběhem psychicky nestabilní krasavice, která si začne se svým usedle působícím terapeutem. Jenomže nic není takové, jak se zdá, na plátně vybuchují dávná tajemství, freudovská hnutí a samozřejmě orgasmy. Film, který je asi potřeba nebrat ani trochu vážně, pak může být možné si ho užít.
22:00 Velký sál

Sobota 8. července

Baby Driver (USA, 2017, režie: Edgar Wright) Kdo přežije poslední den festivalu se vší jeho melancholií a všeobecným balením, může se odměnit novým filmem Edgara Wrighta, tvůrce zábavných žánrových parodií, který zároveň velmi dobře zvládá pravidla těch láskyplně vysmívaných žánrů. Hrdinou jeho novinky je špičkový řidič, který pracuje pro lupičské gangy, má nevinný ksichtík, říkají mu proto… Baby. Láska. Rychlá kola. Charismatičtí padouši. Hodně bouraček. Yeah!!!
0:00 Kino Čas