Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí nařídil pozastavit dohodu se Spojenými státy o likvidaci plutonia. Podle Moskvy jde o reakci na počínání Washingtonu, kterým se Rusko cítí ohroženo. Ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení. Vztahy mezi oběma velmocemi se prudce zhoršily po předloňské ruské anexi Krymu, na kterou Západ reagoval uvalením sankcí.

Putin svůj krok vysvětlil „zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu“ v důsledku amerického počínání, „neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia“ a „nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska“.

„Chci zdůraznit, že Rusko neodstupuje od svých závazků v oblasti jaderného odzbrojení, včetně snížení množství jaderných materiálů zahrnutých do zbrojních programů,“ uvedl později podle agentury TASS v prohlášení Lavrov. Dodal, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, „zůstane mimo zbrojní aktivity“.

Podle šéfa ruské diplomacie rozhodnutí oznámené Putinem je signálem Washingtonu. „Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí a ultimát a přitom pokračovat v selektivní spolupráci s naší zemí pouze v těch oblastech, kde je to výhodné pro USA, nebude fungovat,“ uvedl Lavrov.

Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 000 jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.

Experti připomínali, že podpis dohody nemusí znamenat, že obě strany své zásoby plutonia doopravdy zlikvidují. Už v roce 2 000 obě země dojednaly likvidaci podobného množství plutonia, dohoda ale nikdy nevstoupila v platnost.

Rusko nicméně v té době oznámilo, že uzavřelo svůj poslední jaderný reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně v někdejším tajném sibiřském městě Železnogorsku, dříve známém jako Krasnojarsk-26.