Syrské vládní jednotky za poslední dva dny zabily ve východním Aleppu nejméně 82 civilistů. Oznámil to v úterý mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva Rupert Colville. Dodal, že podle zpráv z místa vstupují vládní vojáci do domů v bývalých povstaleckých čtvrtích a na místě zabíjejí civilisty. Mezi oběťmi je také 11 žen a 13 dětí. Na žádost Francie se kvůli Aleppu mimořádně sejde v 18:00 SEČ Rada bezpečnosti OSN, kterou bude informovat generální tajemník OSN Pan Ki-mun.

Francouzský zástupce při RB OSN François Delattre označil situaci v Aleppu za „nejhorší humanitární katastrofu 21. století“. „Musíme udělat vše pro to, abychom ukončili to krveprolévání, bezpečně lidi evakuovali a pomohli těm, kdo to potřebují,“ řekl Delattre.

Situaci v syrském Aleppu považují za nepřijatelnou i německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Francois Hollande. Oba politici vyzvali k ochraně civilistů, zajištění lékařské péče a otevření humanitárních koridorů. „Situace je katastrofální, láme všem srdce,“ poznamenala Merkelová, podle níž je třeba tlačit na syrskou vládu, Rusko a Írán, aby se situace zlepšila.

Hollande si postěžoval, že je to právě Rusko, které blokuje snahy diplomatů v Radě bezpečnosti OSN. „Humanitární situace je nepřijatelná, v Aleppu je 120 000 rukojmích, a jinak se to ani nedá říci, kteří jsou bombardováni,“ řekl francouzský prezident.

Dětský fond OSN (UNICEF) citoval nejmenovaného lékaře z východního Aleppa, jenž uvedl, že v jedné z těžce bombardovaných budov v této části města zůstalo v úterý uvězněno mnoho osamělých dětí, možná až 100.

Očekává se, že syrská vláda v nejbližší době oznámí dobytí Aleppa. V pondělí její jednotky výrazně postoupily, ovládly zbývající klíčové čtvrti a povstalci měli pod kontrolou už jen jedno malé území.

Sociální sítě plní trýznivé vzkazy obyvatel východního Aleppa na rozloučenou. „Myslím, že se loučím…. Je skoro po všem a za několik hodin nás zabijí,“ uvedl na twitteru Ramí Zian, který na svém profilu píše, že je novinářem a pracoval jako fotograf na volné noze pro agenturu Reuters. O pár hodin později dodal, že neví, jakou smrtí zemře. „Když nás ale všichni opustili, je smrt jistá,“ napsal. Sedmiletá Bana, která na svém twitterovém účtu popisuje život ve východním Aleppu, v úterý napsala, že nyní se rozhoduje o jejím životě nebo smrti.

Rusko, které je hlavním spojencem syrského prezidenta Bašára Asada a podporuje jej v bojích, v úterý ale výzvy k příměří znovu odmítlo. „Výzvy k okamžitému ukončení násilností slyšíme. Ruská strana tak chce učinit, až budou zřízeny (evakuační) koridory,“ řekl podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se v Bělehradě účastní schůzky jedné regionální organizace.

Na otázku ohledně paralelních jednání s Tureckem a Spojenými státy Lavrov dodal, že Moskva je „ochotna spolupracovat s kýmkoli, kdo situaci (v Aleppu) ovlivňuje“.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov odmítl kritiku vojenských operací v Aleppu. Podle něj povstalci využili 100 000 obyvatel východní části jako lidské štíty, o čemž svědčí výpovědi prchajících. Hmotné škody v civilisty obývaných oblastech, jak se objevují na televizních záběrech, podle mluvčího způsobily povstalecké útoky.

Bezpečný odchod civilistů žádá i Turecko, které podle svého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoglua zintenzivní kontakty s Ruskem s cílem vyhlásit v Aleppu příměří. Na tiskové konferenci se svým českým protějškem Lubomírem Zaorálkem hovořil Çavuşoglu v souvislosti s Halabem o humanitární tragédii.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault v úterý uvedl, že OSN by měla využít všechny své páky k tomu, aby zjistila, co se v Aleppu děje. Šéf francouzské diplomacie také varoval Moskvu, že by se v Halabu mohla stát spolupachatelem aktů „pomsty a teroru“. Britský konzervativní poslanec Andrew Mitchell srovnal události v Aleppu s vražděním civilistů ve Srebrenici, kde bylo v roce 1995 povražděno na 8000 lidí, hlavně mužů a chlapců.

Čtyři roky bojů

Bitva o Aleppo mezi syrskými povstalci a armádou začala v červenci roku 2012, pro strategický význam města a dlouhotrvající boje jí rebelové přezdívali „matkou bitev“ nebo „syrským Stalingradem“. V době vypuknutí Arabského jara v roce 2011 bylo Aleppo největším syrským městem s 2,5 miliony obyvatel.

Protesty obyvatel proti vládě prezidenta Bašára Asada začaly v Sýrii po dalších arabských zemích v březnu 2011, v Aleppu však ve větší míře propukly až o rok později. Město zůstávalo převážně pod kontrolou Asadovy vlády až do 22. července 2012, kdy se části města zmocnili povstalci z okolních území. Armáda odpověděla silným bombardováním Aleppa.

The reports of execution-style killings in Aleppo point to war crimes. We must hold the Syrian gov‘t accountable. https://t.co/TIHpEM2alO pic.twitter.com/prJuM7TMmT

— AmnestyInternational (@amnesty) 13. prosince 2016

Na obou stranách konfliktu stály různorodé skupiny. Protivládní rebelové se lišili od umírněnější opozice (Svobodná syrská armáda) až po islámské extremisty (An-Nusra). Na straně syrské armády bojovaly také jednotky libanonského Hizballáhu, Írán a šíitští bojovníci. V září 2015 do bitvy o Aleppo poprvé zasáhlo i Rusko, které ve spolupráci se syrskou armádou začalo ostřelovat pozice povstalců.

Bitva o Aleppo neblaze proslula rozšířeným používáním barelových bomb, jemuž padly za oběť tisíce obyvatel. Bomby, které používaly jak prorežimní síly a jejich ruští spojenci, tak i povstalci, byly v řadě případů namířeny na civilisty, školy a nemocnice. Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že za prvních pět měsíců roku 2015 shodila syrská armáda na 7000 barelových bomb a zabila tak na 3000 obyvatel. Podle Amnesty International zahynul podobný počet lidí kvůli barelovým bombám i v roce 2014. Nicméně syrská vláda jejich používání vždy popírala.

#Syria: It‘s time for the world to stand up for the children of #Aleppo and bring their living nightmare to an end https://t.co/ZvwkFhmdAE pic.twitter.com/1EJiuamUDk

— UNICEF (@UNICEF) 13. prosince 2016

Boje o znovuzískání města syrskými vojsky za podpory ruského letectva se během roku 2016 vystupňovaly. Před měsícem média informovala, že v povstaleckých částech Aleppa už nefunguje jediná nemocnice. Podle informací ze 30. listopadu intenzivní boje pouze za poslední čtyři dny vyhnaly z města více než 50 000 civilistů. Dělostřeleckému bombardování padly za oběť desítky lidí. Před ofenzivou, která vyústila v prolomení obrany povstalců, bylo v povstalecké části města odhadem na 250 000 lidí.

V sobotu 10. prosince ruské ministerstvo obrany uvedlo, že povstalecké čtvrti na východě Aleppa opouštějí v nepřetržitém proudu další civilisté, za poslední dva dny jich bylo asi 50 000. Vládní jednotky měly podle Moskvy přerušit ofenzivu, aby evakuaci civilistů umožnily.

Briefing on #Syria: Deeply disturbing reports that numerous bodies were lying in the streets https://t.co/Iqorjl7Pas #Aleppo pic.twitter.com/7LrdIkmfuM

— UN Human Rights (@UNHumanRights) 13. prosince 2016

Od pondělí, kdy už syrská armáda ovládala na 99 procent města, se začaly šířit zprávy o zvěrstvech, které Asadovi vojáci údajně páchají na civilistech, jež ve městě zůstali. Místní obyvatelé hovoří na sociálních sítích o masových popravách a upalování lidí. Vojáci syrské armády údajně nerozlišují mezi dětmi, ženami či muži. Média spřízněná se syrskými rebely uvedla, že příslušníci Asadových vojska popravili ve městě nejméně 180 lidí. Mluví se také o improvizovaných koncentračních táborech ve městě. OSN jen za poslední dva dny hlásí 82 zastřelených civilistů. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyjádřil nad těmito zprávami silné znepokojení a vyzval svého zvláštního emisara pro Sýrii, aby se tím se zúčastněnými stranami rychle zabýval.