Už příští rok by mohla armádní rozvědka monitorovat pochybné aktivity na internetu i sledovat komunikaci mezi lidmi. Umožnit to má novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Má za cíl chránit strategické cíle Česka, jako jsou nemocnice či jaderné elektrárny. Nová pravomoc se však nelíbí firmám z oblasti informačních technologií, dle kterých bude norma spíše na škodu. Výhrady má i část kybernetických odborníků.

„Chápeme snahu státu zajistit kybernetickou obranu země, novela zákona však přináší více hrozeb než pozitiv. Obsahuje řadu rozporuplných částí, umožňuje například zasahovat do provozu síťových operátorů,“ uvedla deníku Echo24.cz Šárka Štůlová z ICT unie, která sdružuje firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií včetně provozovatelů internetu či mobilních operátorů. Těch by se novela v souvislosti s technickým provedením dotkla nejvýrazněji.

Zpravodajci se totiž budou muset v rámci vládního návrhu zákona o vojenské rozvědce ve snaze monitorovat online aktivy napojit na provozovatele internetu a dalších digitálních služeb. V praxi by to znamenalo, že by k zařízením operátorů připevnili své vlastní přístroje, které by jim měly zajistit dostatečné informace o dění na síti.

„Vojenské zpravodajství tak bude moci posílat falešné či podvržené zprávy nebo blokovat komunikaci. Operátoři již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků. Pokud operátor z jakýchkoliv důvodů odmítne plnit povinnost, hrozí mu sankce od Českého telekomunikačního úřadu ve výši až 20 milionů korun,“ dodala Štůlová z ICT unie.

„Odposlech“ internetu

Neznamená to však podle úřadů, že by tajná služba monitorovala komunikaci jednotlivých osob. To by bylo možné, stejně jako dosud, pouze se souhlasem soudu. O umístění sledovacích přístrojů bude rozhodovat vláda, která má také schválit pravidla jejich použití. Státní kasu by to podle odhadů ministerstva obrany, které zákon předkládá, mělo vyjít ročně na 300 milionů korun.

„Snahu o novou povinnost instalace vyspělých zařízení lze zjednodušeně připodobnit k telefonním odposlechům. Na rozdíl od nich však jejich nasazení nebude schvalovat soud, ale vláda na návrh ředitele Vojenského zpravodajství. Klíčové tak bude nastavení pravidel pro odposlech internetu a jeho uživatelů, stejně jako pravidel, kdo bude mít k získaným datům přístup,“ komentoval ředitel CZ.NIC Ondřej Filip.

Obavy firem navíc posilují nedávné spory o normu ministerstva financí týkající se blokování online hazardních her, která podle kritiků může přinést cenzuru internetu. „Samozřejmě bychom uvítali, kdyby v této souvislosti byly odpovědně uváženy jak možné dopady do soukromí zákazníků, tak i oprávněné podnikatelské zájmy operátorů. Rozhodně bychom se rádi vyhnuli opakování nedávné situace, kdy zákonodárce ignoroval doporučení operátorů a tím způsobil značné nejasnosti v otázce blokování online hazardu,“ uvedl mluvčí společnosti UPC David Frodl.

Opozice: Rozvědka nesmí narušit soukromí lidí

Mezi poslanci ohledně návrhu panuje až na menší výhrady vesměs shoda. Tím se teď budou zabývat členové branného a bezpečnostního výboru. „Schopnosti aktivní obrany považuji za důležité, návrh podporuji,“ komentoval deníku Echo24.cz šéf bezpečnostního výboru Roman Váňa (ČSSD). Obdobný názor vyjádřil i jeho kolega z ANO, poslanec Bronislav Schwarz.

Správným krokem je návrh i podle členky výboru pro obranu Jany Černochové z ODS. Přesto má obavy, aby zákon nezasáhl nepřiměřeně do soukromí lidí. „Beru vážně kybernetické hrozby a jsem přesvědčená, že na ně musíme reagovat. Chci ale na půdě sněmovny diskutovat o detailech. Chci být ujištěná, že navrhovaná opatření nebudou nadbytečně omezovat práva a svobody občanů. Budou pro mě důležitá i stanoviska dalších tajných služeb a Národního bezpečnostního úřadu,“ popsala poslankyně.

Skeptický je vůči nové instituci předseda parlamentní komise pro kontrolu použití odposlechu, poslanec TOP 09 Daniel Korte. „Návrh z vlády jsem ještě neviděl, ale a priori se mi to moc nelíbí. Ve Vojenské zpravodajství nechovám přílišnou důvěru. Vzhledem k tomu, že nebezpečí kyberútoku stále roste. Raději bych viděl jeden zcela nový specializovaný útvar, než aby něco bylo pod Národním bezpečnostním úřadem, něco pod Národní centrálou proti organizovanému zločinu a něco pod Vojenským zpravodajstvím,“ uvedl Korte.

Pátá dimenze války

Zajištění kybernetické obrany Česka není v zákonech nyní ošetřeno. Novela by proto nově měla přisoudit odpovědnost za tuto oblast armádní tajné službě. Odborníci na kybernetickou obranu se však pod Vojenským zpravodajstvím sdružují už nyní. Od ledna funguje Národní centrum kybernetických sil. Na kybernetickou bezpečnost dohlíží také Národní bezpečnostní úřad, pod jehož hlavičkou před pěti lety vzniklo Národní centrum kybernetické bezpečnosti. To má na národní i mezinárodní úrovni za úkol předcházet útokům v kyber prostoru.

„Kybernetická bezpečnost zahrnuje především preventivní opatření vůči napadeným subjektům, zatímco kybernetická obrana a její nástroje směřují ke zdroji útoku. Kdybychom to velmi zjednodušili, tak bezpečnost staví zdi a ploty, které brání útočníkovi v napadení, obrana naproti tomu reaguje na konkrétního útočníka a snaží se jeho útok eliminovat,“ sdělil deníku Echo24.cz mluvčí ministerstva obrany Petr Medek.

Odpovědnost za kybernetickou obranu Česka by mělo Vojenské zpravodajství získat v průběhu příštího roku. V případě krajní situace by zpravodajci mohli přistoupit i k aktivní obraně, tedy kybernetickému protiútoku. Kybernetickou bezpečnost ohrožují jak kriminální skupiny nebo hackeři, tak nepřátelští špioni. Kybernetický prostor ale může být využit i pro vedení války.

Stále více systémů a lidských činností je plně závislých na počítačích a internetu, přes který se může prakticky kdokoli z jakékoli části světa pokusit nečekaně na Česko zaútočit. Podle odborníků by úspěšné napadení mohlo přinést nedozírné škody. V teoriích války je proto kybernetický prostor vedle země, vzduchu, vody a vesmíru považován za pátou dimenzi pro vedení boje.