Ministr dopravy Dan Ťok (ANO) přišel s nápadem takzvané státní půjčovny vlaků. Soupravy by si nekupovali přímo dopravci, ale stát, který by je potom jednotlivým dopravcům půjčoval. Zatímco soukromé společnosti plán vítají, České dráhy a odboráři se bouří a bojí se jak o pracovní místa, tak o kvalitu dopravy. Plán odmítají také kraje. Se zástupci odborářů se Ťok sejde v úterý.

„Naším cílem je pořídit do vlastnictví státu nová kolejová vozidla pro segment nadregionální železniční dopravy, pro jejichž financování chceme využít evropské prostředky z Operační programu Doprava II,“ potvrdil záměr ministerstva dopravy tiskový mluvčí Tomáš Neřold. Nákup by ale neměl probíhat stejně jako dříve. Podle záměru by měly všechny vlaky patřit státu, který by je konkrétním dopravcům pronajímal.

Za to jde na hlavu Ťoka kritika z mnoha stran. Nejvíce se proti návrhu staví České dráhy (ČD), podle kterých je nesmyslné, že by dopravce neručil za údržbu vozidel. „Dochází k přesunu odpovědnosti například za pořízení a údržbu vozidla z dopravce na stát. Dnes stát a regiony mají možnost třeba dopravce sankcionovat za neplnění požadovaných vozidel a jejich kvality, což by zřejmě u státní půjčovny odpadlo a dopravce by v podstatě neručil za poskytované služby. Stala by se tak z něj v podstatě personální agentura, která poskytne personál pro vlak, ale o jeho kvalitu a provozu schopnost se prakticky nestará,“ uvedl serveru ECHO24 tiskový mluvčí drah Petr Štáhlavský.

Podobný argument uvádí i předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša. „Bude-li to platit stát, není zaručeno, že se udrží kolová vozidla v provozu po celou dobu. Pokud nebudou dopravci kolová vozidla vlastnit, dojde k odtržení od údržby. A to je problém, protože údržba není jednoduchá záležitost,“ řekl pro server ECHO24.cz Pejša. Ten by měl s ministrem dopravy jednat v úterý.

Na společném jednání se stínovým ministrem dopravy ČSSD Janem Birkem a expertem na dopravu ČSSD Pavlem Švagrem se odboráři shodli, že plán by mohl ohrozit až 17 tisíc zaměstnanců ČD.

V praxi by totiž stát ve výběrovém řízení najal dodavatele vlaků, poté by v dalším výběrovém řízení vybral společnost, která by zajišťovala údržbu všech vozidel, a nakonec jednotlivé dopravce na konkrétní linky. Zatím má resort dopravy schválených 300 milionů euro (tedy cca 8 miliard korun), počítá ale s vyšší částkou. „Ministerstvo po dohodě s kraji předložilo vládě ke schválení pravidla programu, který počítá s navýšením prostředků na 17,8 miliard korun s tím, že na regionální dopravu by bylo možné čerpat cca 10,9 miliard korun,“ sdělil Neřold.

Soukromí dopravci se radují

Plán by naopak uvítali soukromí dopravci. Podle společnosti RegioJet se jedná o správnou a transparentní cestu. I LEO Express považuje centrální nákup za nejefektivnější vzhledem k jiným variantám. Oběma společnostem samozřejmě vadí, že ČD dostávají zakázky na přímo.

„Státní půjčovna vlaků garantuje transparentní vysoutěžení státem dotované zakázky, vede k úspoře veřejných peněz, nikoli k zadání bez výběrového řízení,“ uvedl serveru ECHO24 majitel společnosti RegioJet Radim Jančura. „Obecně preferujeme ta řešení, která vedou k otevírání trhu, což přináší vyšší tlak na kvalitu služeb i tlak na nutnost poskytování zlomkových částek na provoz dopravy,“ řekl serveru ECHO24.cz ředitel LEO Express pro Evropu Petr Köhler.

Jako příklad problematické trati uvedl trasu R13 Brno-Břeclav-Olomouc. Na ni ministerstvo dopravy nakoupilo pro ČD vozidla InterPanter. Trasu přitom obsluhuje také LEO Express a RegioJet. „Naše dlouhodobá filozofie, a věříme, že se shoduje s filozofií daňových poplatníků, je, že pokud je trasa obsluhovatelná komerčně a zde dokonce dvěma dopravci, není účelné trasu na paralelním úseku dotovat,“ dodal Köhler.

Jak to bude s krajskými linkami?

Proti se také výrazně postavily kraje. Například hejtman Moravskoslezského kraje Miroslav Novák (ČSSD) označil plán za „šílený“. Resort dopravy podle něj nebyl schopný od května 2015, kdy Evropská komise schválila Operační program Doprava 2 (OPD 2), vypsat jedinou dotační výzvu na pořízení nových regionálních vlaků. Novák je navíc místopředsedou Asociace krajů ČR, mluvil tak podle svých slov za všechny kraje. Novák také uvedl, že dosavadní přístup ministerstva může mít negativní dopad na kvalitu a bezpečnost základní dopravní obslužnosti v kraji.

Podle Neřolda není ale kritika krajů zcela oprávněná, protože finanční prostředky z OPD 2 podle něj byly primárně určené pro nadregionální linky. Z plánovaných 17,8 miliard korun bude podle něj možné na regionální dopravu čerpat cca 10,9 miliard korun. „To, jakým způsobem si pořídí vlaky, už je na regionech. Rovněž podmínky Evropské komise nejsou formulovány, že se kraje musí do centrálního nákupu připojit,“ uvedl Neřold.

Státní půjčovnu vlaků tak ministerstvo plánuje pro nadregionální linky. Týkat by se to mělo například tratě Pardubice-Liberec, Ústí nad Labem-Liberec nebo třeba Brno-Jihlava-České-Budějovice-Plzeň. Původně přitom podle Neřolda ministerstvo nabídlo jednotlivým krajům, aby se do projektu státní půjčovny vlaků zapojily. „Připadá nám ekonomicky výhodné, když se nakupuje ve větším objemu. Získáváme pak výraznější slevy a dosáhneme samozřejmě větších úspor. Při objemech, co vlaky stojí, mluvíme o vysokých částkách,“ tvrdí Neřold. Kraje ale zájem neměly.

Zda proběhne centrální nákup rychlíků ale ještě není rozhodnuto. „Myšlenka státní půjčovny vlaků je projekt, který ministerstvo v základních bodech rozpracovalo, ale nejde o hotovou věc. Vedení MD se teprve rozhodne, jestli půjde touto cestou, nebo využije stávající modely pořizování vozidel,“ dodal Neřold.