Pašeráci lidí do Evropy nabízejí svoje služby na sociálních sítích. Dělají si díky nim i reklamu. Hlavně na Facebooku umisťují videa a fotografie migračních tras a transportních prostředků. Pašeráctví lidí se díky sociální médiím zefektivňuje a nabývá většího rozsahu. A jak pro migranty, tak pašeráky zlevňuje. Nejen organizace Evropské unie tyto aktivity na sítích sledují. Zdá se nicméně, že v boji proti nelegální přepravě lidí do Evropy se to nijak výrazněji neprojevuje.

Také sami migranti mají z těchto informačních kanálů prospěch. Na Facebooku organizují svůj útěk, informují se a radí o trasách, anebo se vzájemně varují před různými nebezpečími.

Z tohoto důvodu se národní státy a mezinárodní organizace snaží usilovněji už asi rok dostat pašerákům lidí na kobylku. EU vyzvala v březnu 2016 členské země, aby věnovaly jejich činnosti na síti větší pozornost, píše německý list Die Welt. Vedle jednotlivých států mezitím zmobilizoval síly ke sledování pašeráků a migrantů na internetu také Frontex, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž. Vlastní novinkou je ale sledovací program European Asylum Support Office (EASO) - společné agentury EU.

Tento nový subjekt převzal 1. května 2017 příslušný program agentury uprchlíky OSN (UNHCR), který byl zahájen v březnu 2016.  Mezitím se program EASO stal sofistikovanějším než opatření, která přijal Frontex. „Oni mají samostatné oddělení a sledují činnost převaděčů a migrantů v původních jazycích: arabštině, ale také v paštštině a farsí (perštině). Oproti nám, kteří používáme automatické překlady, lze dělat analýzy zohledňující jemné rozdíly," říká mluvčí Frontexu. Paštštinou a farsí se mluví v Afghánistánu.

V unijní agentuře EASO ale zdůrazňují, že nejde o donucovací, trestněprávní orgán, a její zjištění se proto nevyužívají operativně. Nezasahuje do dění. Naproti tomu Frontex sleduje sociální média z operativních důvodů. V hledáčku je hlavně Facebook. S kolegy z EASO jsou v kontaktu. Oba úřady žádají žurnalisty, aby nezveřejňovali konkrétní informace o jejich zjištěních, protože pašeráci by si pak uvědomili, jak přesně jsou sledováni. "V posledních měsících svou činnost obecně rozšířili,“ říká Jean-Pierre Schembri z EASO. Nyní používají i služby jako Twitter nebo Instagram. Současně vyzývají své „klienty“ k používání „bezpečných“ komunikačních kanálů jako WhatsApp. Využívají se též ostatní platformy. V EASO a Frontexu ale novináře prosí, aby jejich výčet nepublikovali.

Facebook se používá především k "verbování zákazníků", většinou v uzavřených chatovacích skupinách. „Funguje to trochu jako u cestovních kanceláří,“ říká se ve Frontexu. Pašeráci na Facebooku umisťují hodnocení svých klientů, ceny a videa migrantů, které převážejí přes moře. Nabízejí také falešné dokumenty a víza.

Stejně jako dříve je velká poptávka i po plavbě přes Středozemní moře do Řecka. A to přesto, že v důsledku dohody o uprchlících s Tureckem silně klesly počty migrantů, kteří touto cestou do Evropy přicházejí. Chcete-li se dostat z turecké pevniny na řecké ostrovy, na Facebooku nabízená cena se pohybuje mezi 600 a 800 dolary na osobu. Velký zájem je ale též o pozemní trasu z Istanbulu do Soluně (Thessaloniki), stejně jako o cestu po moři z Turecka do Itálie. Cena je pět tisíc eur. Stále se nabízí i cesta autem po balkánské trase. V nabídce je také zařízení letenek. K tomu je ale třeba, aby migranti prošli letištními kontrolami s pomocí falešných víz. To přijde na devět tisíc eur.

Pašeráci vydělávají i na takzvaném slučování rodin. Za úplatu nabízejí termíny na západních ambasádách a konzulátech.

Sledovací programy poskytují užitečný obrázek o tom, jak pašeráci lidí pracují a na jakých trasách migranti pokoušejí své štěstí. Podle agentury Frontex také pomáhají v boji proti pašerákům. Získané poznatky prý pomohly Europolu a národním bezpečnostním úřadům při vyšetřování proti zločineckým sítím a při zatčeních.

Business Monitor24, pp