Debata o tom, do jaké míry může stát číst naše maily a smsky a zasahovat tím do našich práv a svobod, pokračuje. Poslanci totiž odložili projednávání novely o Vojenském zpravodajství, která podle kritiků povede k prolomení listovního tajemství a neomezenému monitorování internetu. Proti zákonu se postavili jak opoziční politici, tak mobilní operátoři a internetové firmy. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce víc času využít k získání větší podpory pro změnu zákona o kybernetické obraně a jejímu vylepšení.

Poslanci se měli původně druhým čtením novely zabývat na své lednové schůzi. Jana Černochová (ODS) ale vyzvala garanční výbor pro obranu, aby se návrh projednal za účasti zástupců všech parlamentních politických stran. Po jednání, na kterém zazněly výhrady vůči nevyjasněným kompetencím zpravodajců, Sobotka oznámil, že se poslanci budou normou zabývat až v březnu. A předlohu znovu projednají výbory pro obranu a bezpečnost.

„Existují zde určité pochybnosti, které je potřeba vyjasnit. Zejména pokud jde o přesnou definici kompetencí Vojenského zpravodajství. O to, co bude v kyberprostoru dělat,“ uvedl premiér a dodal, že jsou v zákoně technické a odborné problémy, které si podrobnější debatu žádají. Odklad by podle Sobotky mohl vést k přípravě pozměňovacích návrhů a vylepšení zákona. Premiér si od času navíc slibuje i nárůst podpory ve sněmovně.

K návrhu mají výhrady jak opoziční politici, tak mobilní operátoři a internetové firmy. Operátoři a poskytovatelé internetu by totiž podle návrhu museli státu zajistit přístup ke všem datům svých klientů. „Novela umožňuje například zasahovat do provozu síťových operátorů. Vojenské zpravodajství tak bude moci posílat falešné či podvržené zprávy nebo blokovat komunikaci. Operátoři již nebudou schopni zaručit plnou důvěrnost komunikace zákazníků,“ uvedla deníku Echo24 Šárka Štůlová z ICT unie.

Internetové firmy proto Sobotku v otevřeném dopise vyzvaly, aby přípravu novely pozastavil a znovu otevřel diskusi. V první řadě se jim nelíbí, že by zpravodajci získali pravomoc umisťovat pasivní i aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí. Dále, že pokud se do sítí operátorů zapojí prvky pod správou zpravodajství, vznikne místo, kvůli jehož chybě bude možné napadnout celé Česko. Výtky směřují i na to, že se novela nedotýká významných poskytovatelů obsahu, jakými je třeba Google nebo Seznam.cz.

Ministr obrany Martin Stropnický ale uvedl, že ministerstvo je již s některými operátory předběžně domluveno. „S hlavními operátory jsme „kybernetickou“ novelu projednali a s některými už máme podepsané memorandum o spolupráci,“ napsal na svém Twitteru. Dodal také, že řeči o špiclování jsou scestné a že rozhodně nebude docházet ke sledování soukromí lidí na síti.

2/3 S hlavními operátory jsme „kybernetickou“ novelu VZ projednali a s některými máme už podepsané memorandum o spolupráci.

— Martin Stropnický (@stropnickym) 30. ledna 2017

Šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun zase uklidňuje, že by zpravodajci na webu pouze hledali možné signály naznačující, že se chystá či vede útok. „Vůbec nepůjdeme do obsahu zpráv, nemůžeme hledat nějaká klíčová slova,“ dodal. Bohuslav Chalupa (ANO), který je členem bezpečnostního výboru, však uvedl, že pouhé sledování toků nestačí. „Pokud budeme sledovat jen toky dat, tak nebudeme vědět, že se někdo na něčem domlouvá, převádí peníze k tomu, aby se nakoupila technika, nebo někoho podplatil. Budeme bezbranní,“ řekl.

,Novela bezpečnost Česka ohrozí‘

Internetové firmy však tvrdí, že i přes ubezpečení, že nepůjde o plošné odposlouchávání, bude přes zařízení Vojenského zpravodajství nekontrolovaně procházet téměř veškerý internetový provoz. Podle ICT unie to vygeneruje vysoká bezpečnostní rizika, například v případě, kdy hacker prolomí systém zpravodajství.

Sdružení pro internetový rozvoj (SPIR) zase konstatuje, že novela zákona ve stávající podobě může bezpečnost země ohrozit, namísto aby ji zvyšovala. K takovému závěru vede SPIR možnost umísťovat aktivní prostředky kybernetické obrany do internetových sítí. Ministerstvo obrany si však stojí za tím, že by bezpečnost země byla ohrožena leda v případě napadení klíčové infrastruktury hackery.

Zajištění kybernetické obrany Česka nicméně není aktuálně v zákonech ošetřeno. Norma nově přisuzuje odpovědnost za kybernetickou obranu Česka armádní tajné službě. Předpokládá se, že v případě krajní situace by zpravodajci mohli přistoupit i ke kybernetickému protiútoku.