Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček vydal prohlášení k Zemanově nepravdivém výroku o tom, že americký velvyslanec Andrew Schapiro nepřišel na oslavy 28. října na Pražský hrad. Podle mluvčího se prezident omluví, pokud informace o nepřítomnosti velvyslance „nebyla správná“.

Miloš Zeman velvyslance Schapira ve středu obvinil, že se „jako téměř jediný z velvyslanců“ neúčastnil oslavy státního svátku 28. října. Proti tomu se americký velvyslanec Schapiro okamžitě ohradil prostřednictvím tiskového oddělení velvyslanectví. Na ceremoniálu ve Vladislavském sále opravdu byl, což dokázaly i fotografie a videozáznam z akce. Potvrdil to i německý velvyslanec Arndt Freytag von Loringhoven, vedle kterého Schapiro seděl.

„Prezident republiky Miloš Zeman ve svém vystoupení dne 9. listopadu 2016 při příležitosti amerických prezidentských voleb zmínil i neúčast amerického velvyslance na oslavách státního svátku 28. října 2016. Tuto informaci prezident republiky obdržel od Protokolu prezidentské kanceláře,“ napsal Ovčáček v pátek na stránky Hradu s tím, že pokud by tato informace nebyla správná, prezident republiky se panu velvyslanci „samozřejmě omlouvá“.

Ještě ve středu přitom mluvil jinak. Místo aby se Hrad omluvil ihned poté, co se v médiích objevily důkazy o tom, že prezident nemluvil pravdu, jeho mluvčí na Twitteru jeho přítomnost opět zpochybnil. „Pan velvyslanec byl v tom případě během slavnostních okamžiků 28. října na Hradě neviditelný,“ sdělil Ovčáček.

Schapira celá věc pobavila. „Když jsem to slyšel, musel jsem se tomu smát,“ prohlásil v České televizi. Diplomat však nechtěl příliš spekulovat o tom, proč na něj Zeman tímto způsobem upozornil, ani proč ho obvinil z neúčasti na ceremoniálu. „Možná si toho nevšiml, možná byl zmatený,“ řekl Schapiro. Jeho manželka Tamar Newberger pak vtipně dodala, že její muž umí být neviditelný, jen pokud jde o domácí práce.

Some people are asking if my husband @andyschapiro has the power to become invisible. Yes -- but only when there is housework to do.

— Tamar Newberger (@newberger) 11. listopadu 2016

Zemanovy výroky pobouřily i předsedu Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka a ministra zemědělství Mariana Jurečku. K omluvě vyzvali prezidenta ve čtvrtek prostřednictvím Twitteru. „Netřeba se omlouvat neviditelnému,“ reagoval na jejich žádost podle ČTK Ovčáček.

Prezident by se mel @AndySchapiro omluvit...

— Jan Hamáček (@jhamacek) 10. listopadu 2016

Prezident republiky by se měl omluvit za svůj výrok o tom, že tvrdil, že velvyslanec USA nebyl na Hradě 28. října.

— Marian Jurečka (@MJureka) 10. listopadu 2016

Schapira jmenoval velvyslancem současný americký prezident Barack Obama a diplomat se ujal funkce na konci září 2014. Zeman se s americkým velvyslancem dostal do sporu už v dubnu 2015, kdy se Schapiro v televizi podivil Zemanově záměru účastnit se v Moskvě vojenské přehlídky. Plánovanou cestu na oslavy v Rusku u příležitosti 70. výročí ukončení druhé světové války označil za „prekérní“ vzhledem k tomu, že mnoho evropských státníků událost bojkotovalo. Prezident následně prohlásil, že „po tomto prohlášení má Schapiro dveře na Hrad zavřené“.

Kdy se Miloš Zeman omluvil či měl omluvit za své výroky?

Letos v září soud rozhodl, že se kancelář prezidenta republiky musí omluvit vnučce Ferdinanda Peroutky Terezii Kaslové za výroky prezidenta, který novináře opakovaně označil za autora článku „Hitler je gentleman“. Hrad se v dané lhůtě od právní moci rozsudku Městského soudu v Praze neomluvil, Kaslová proto podala návrh na exekuci. Hrad podal návrh na odložení omluvy, a Nejvyšší soud mu vyhověl. Nehrozí mu ani obstavení účtů kvůli exekuci. Zeman se již dříve omluvil pouze za to, že se článek nenašel. „Já se omlouvám za to, že se tento článek nenašel,“ řekl loni v červnu. „Ale nemohu se omluvit za to, že jsem tvrdil, že tento článek existuje, protože jsem ten článek četl na vlastní oči,“ dodal tehdy.

V dubnu 2007 rozhodl soud o tom, že se Zeman musí omluvit za svůj výrok o novináři Ivanu Brezinovi. Zeman v roce 1999 jako premiér řekl, že Brezina psal za úplatu články podporující dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Brezina nařčení odmítl a podal žalobu na ochranu osobnosti. Až Vrchní soud v Praze definitivně Zemanovi nařídil, aby se omluvil a zaplatil Brezinovi odškodné 50 000 korun a soudní náklady.

V roce 2000, tedy téměř tři roky po soudním rozhodnutí, se Zeman omluvil někdejšímu spolustraníkovi Jozefu Wagnerovi. Wagner Zemana zažaloval v roce 1997 kvůli Zemanovu prohlášení, že Wagnera po vyloučení z ČSSD nechtěli do svých řad přijmout ani komunističtí poslanci. Městský soud v Praze rozhodl v únoru 1998, že se Zeman musí Wagnerovi omluvit. Za ignorování soudního verdiktu dostal Zeman v dubnu 2000 pokutu 20 000 korun.

V červnu 2000 zveřejnil Zeman na příkaz soudu v televizi Nova omluvu místopředsedovi ODS Miroslavu Mackovi. Zeman dlužil Mackovi omluvu za své výroky pronesené v dubnu 1998 v pořadu 7 čili Sedm dní. Mimo jiné tehdy prohlásil, že Macek zprivatizoval v roce 1992 Knižní velkoobchod díky intervenci některých politických činitelů a privatizaci označil za „jednoznačné tunelování“.

V lednu 2000 se uzavřela takzvaná kauza Zieleniec, kterou odstartoval tehdejší premiér Zeman v červnu 1999 prohlášením v České televizi, že ministerstvo zahraničních věcí údajně uzavřelo za působení ministra Josefa Zieleniece (ODS) asi šedesát smluv na jeho osobní prezentaci. Zieleniecovi se omluvil ministr zahraničí Jan Kavan (ČSSD), z jehož informací Zeman čerpal. Kavan přiznal, že žádné důkazy o uplácení novinářů ze strany Zieleniece nemá, zároveň však uvedl, že své pochybnosti o vztahu exministra a některých žurnalistů si zachovává. K tomuto Kavanovu stanovisku se připojil i Zeman.

Pět milionů korun a veřejnou omluvu po ČSSD za výroky jejího předsedy Zemana žádal v roce 1996 bývalý ředitel BIS Stanislav Devátý. Zeman tvrdil, že BIS a ministerstvo vnitra vytvořily operativní skupinu sledující různé politiky. Rozsudek Městského soudu v Praze, že ČSSD musí zaplatit odškodné milion korun a prostřednictvím Zemana se omluvit na tiskové konferenci a zveřejnit i omluvu v ČTK, zrušil Vrchní soud v srpnu 1997.

Spor s šéfem ČSSD Zemanem vedl také bývalý poslanec a pozdější policejní ředitel v Náchodě Milan Hruška, o němž Zeman v květnu 1993 veřejně prohlásil, že měl „s jistými obtížemi absolvovat sedm tříd základní školy“. Podle rozsudku Městského soudu v Praze z října 1993 se Zeman měl Hruškovi omluvit a dát odškodnění 100 000 korun. Omluvu měl zveřejnit v Českém rozhlase Hradec Králové a také na některé z tiskových konferencí ČSSD. Vrchní soud v Praze v květnu 1994 snížil peněžní satisfakci na 20 000 korun. Podle Mladé fronty Dnes z března 1997 pokutu Zeman zaplatil, ale omluvu rozhlas neodvysílal. Zeman listu řekl, že omluva byla záležitostí tiskového oddělení strany.