Patrik Tkáč, Daniel Křetínský a Petr Kellner jsou blízko koupi firmy, po níž vždycky toužil Andrej Babiš. Dvakrát se ji snažil získat od státu v privatizaci. Nikdy ji ale nedostal a dodnes se soudí za újmu, kterou tím měl utrpět. Energetický a průmyslový holding ze skupiny J&T a PPF nabídly polským majitelům Unipetrolu 30 miliard korun za 63 procent petrochemického holdingu. Poláci se mají rozhodnout do konce léta. O předložení nabídky informovaly Hospodářské noviny.

Kdyby polští majitelé z PKN Orlen kývli, bude to největší obchod letošního roku, který zároveň zásadně ovlivní mocenské poměry na hraně byznysu a politiky. J&T, která je dnes přes společnost Paulinino Limited s 23,7 procenta druhým největším akcionářem, usiluje o ovládnutí firmy už více než rok. Nabídky ležely na stole, ale Poláci se stále nemohli k prodeji rozhoupat. Teď jim Křetínský s Kellnerem dali nabídku, která se těžko odmítá. Navíc je právě nyní téměř ideální konstelace, která zvyšuje motivaci PKN Unipetrol prodat.

Z problémového podniku lukrativní zboží

Poláci Unipetrol koupili v roce 2004 od vlády Stanislava Grosse za 13 miliard korun. Kdyby dnes kývli na Křetínského a Kellnerovu nabídku, vydělají 17 miliard korun. To znamená více než 130 procent zisku z investice za deset let. Na petrochemii je to unikátní výsledek. Za těch deset let do Unipetrolu moc neinvestovali. Lidé, kteří se zabývají petrochemickým byznysem, tvrdí, že se firmě moc nevěnovali a nebyla zrovna dobře řízená. Na to si dlouhodobě stěžovala z pozice druhého největšího akcionáře také J&T. Snažila se dostat do dozorčí rady a více mluvit do řízení firmy. Dohoda s PKN, který plně ovládá polský stát, ale nebyla snadná. Unipetrol se několik let po privatizaci topil ve ztrátách, a Poláci tím přišli o miliardy. Potíže v té době neměli jen oni, ale většina petrochemických skupin. Do ztráty stahovala Unipetrol především Česká rafinérská. V Evropě byl přebytek kapacit v rafineriích, čímž se prudce snižovaly marže a firmy se propadaly do ztrát. Obrat přišel s prudkým pádem cen ropy, který je pro rafinerie a celý petrochemický byznys velmi výhodný. Zažívá dlouho nevídanou zlatou éru. Marže se už půl roku drží nad pěti dolary za barel. Loni to přitom nebyl ani dolar. Jen tento rozdíl znamená automatické pětinásobné zvýšení zisků, aniž byste museli cokoliv investovat. V petrochemii marže za jediný rok vzrostla právě kvůli levné ropě o 39 procent na 871 dolarů za tunu.

PKN Orlen také zvýšil cenu holdingu tím, že zcela ovládl Českou rafinérskou, v níž měli donedávna podíl italská ENI a Shell. Akcie od nich dokázal vykoupil za velmi výhodné ceny, takže se příliš finančně nevyčerpal. Díky výhodné konstelaci Unipetrol jen za druhou čtvrtinu letošního roku vydělal 3,3 miliardy korun, což je rekordní výsledek od privatizace. Experti na ropný byznys jsou přesvědčeni, že se to může udržet do chvíle, než by podstatně zdražila ropa. To se ale zatím nerýsuje. Na burze se obchoduje jen malá část akcií Unipetrolu, takže jejich cena není úplně směrodatná. Přesto je na nich vidět, jak hodnota firmy stoupá. Od začátku roku akcie posílily o čtyřicet procent na 181 korun. Tržní kapitalizace, tedy hodnota Unipetrolu na burze, dosahuje nyní 33 miliard korun. Téměř dvoutřetinový podíl v držení PKN Orlen má tržní kapitalizaci přes 20 miliard korun. Křetínský s Kellnerem tedy nabízejí Polákům téměř padesátiprocentní prémii navíc.

Je otázkou, na jaký vývoj cen v petrochemii sází potenciální kupec a prodejce. Pokud by Poláci měli pocit, že ropa bude dál padat, a marže tím pádem dál růst, můžou se snažit prodej oddalovat, aby si v Unipetrolu ještě před prodejem dokázali vydělat miliardy. Budou-li mít naopak dojem, že se blíží zenit a dostali takto velkorysou nabídku, budou mít pokušení prodat. Konkurenční zájemce o převzetí Unipetrolu se zatím neobjevil. Ministr průmyslu Jan Mládek a ministr financí Andrej Babiš si před časem, když byla firma v potížích, pohrávali s myšlenkou, že by ji stát od Poláků odkoupil zpět. Nikdy se ale nepřetavila od nápadu do reálného plánu. Mezitím J&T stále s Poláky vyjednávala. Křetínského a Kellnerova nabídka je pro Orlen exkluzivní. To se ale může změnit. Poláci si uvědomují, že souhrou okolností mají místo problémového podniku, s nímž si ještě loni moc nevěděli rady, velmi lukrativní zboží. Podle informací Týdeníku Echo se chystají najmout renomovaného investičního poradce, který se pokusí Unipetrol nabídnout i dalším zájemců, aby Křetínského s Kellnerem dostali pod konkurenční tlak a případně je ještě přiměli cenu zvýšit.

Nedosažitelné je na dosah

Ve strategickém petrochemickém obchodu hraje ale zásadní roli politika. Česká i polská. PKN Orlen se v Česku nepodniká dobře přinejmenším od chvíle, kdy se stal ministrem financí Andrej Babiš. Jejich vzájemné vztahy jsou dlouhé a špatné. Když kupoval Orlen od Grossovy vlády v roce 2004 Unipetrol, byl Babišův Agrofert jeho privatizačním partnerem, jemuž Poláci slíbili odprodej vybraných firem. Stále není úplně jasné, proč se s Babišem dávali dohromady a na co přesně ho potřebovali. Případ bez jasných výsledků vyšetřovaly parlamentní komise v Česku i v Polsku.

Poláci nakonec Babišovi odmítli vybrané podniky prodat a strany se rozešly ve zlém. Soudní spory a arbitráže o 20 miliard korun, které po PKN Orlen současný český ministr financí vymáhá, se táhnou už deset let. Arbitři přiznali Babišovi jako náhradu za neuskutečněný obchod jen necelé dvě miliardy. On žádá mnohem víc.

V Polsku zase budou na podzim volby a není jasné, jestli by se do takto strategického obchodu chtěla pustit ještě dosluhující vláda Občanské platformy. V čele plně státního PKN Orlen má svého člověka. Generální ředitel Jacek Krawiec také figuruje v odposleších z varšavských restaurací, které loni v létě zveřejnil polský týdeník Wprost a velmi výrazně přispěly k propadu důvěry k vládnoucí garnituře Občanské platformy.

Pro mocenské poměry v české politice a byznysu je zásadní, jaké mají Křetínský a Kellner s Unipetrolem další plány, pokud se jim ho skutečně podaří koupit. Hned na začátku je potřeba zmínit, že PPF hraje v transakci čistě roli finančního investora, který vloží peníze, očekává jejich vysoké zhodnocení, ale nechce investici přímo řídit. To je rolí J&T.

Za posledního půl roku se v petrochemii dramaticky otočily poměry. Ještě loni, když byly rafinerie ztrátové, se Poláci snažili dohodnout s vládou a propojit Českou rafinérskou se státními firmami Čepro a Mero. První má na starosti skladování strategických surovin a přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Mero je jediným přepravcem ropy v zemi. Provozuje českou část ropovodu Družba, ropovod IKL a od roku 2012 má také podíl v TAL. Obě firmy dlouhodobě dosahují stamilionových zisků. Proto je chtěl PKN Orlen spojit do ropného holdingu s Českou rafinérskou, která byla dlouhodobě ztrátová. Ty ztráty vznikaly mimo jiné i v obchodech s oběma státními firmami. Ropný holding s kompletním řetězcem od rafinerií po benzinové stanice dával ekonomický smysl. Razantně ho ale odmítl ministr financí Andrej Babiš, který má s Poláky vyhrocené vztahy. Naopak přišel s nápadem, že by si stát od PKN Orlen koupil kralupskou rafinerii, jež je součástí České rafinérské, a provozoval by výhradně státní ropný řetězec. To zase odmítli Poláci. Babiš poté začal o propojení státních firem do ropného holdingu vyjednávat s konkurenčním maďarským MOL, kterému patří slovenský Slovnaft s bratislavskou rafinerií. Ta mohla v ropném řetězci nahrazovat tu kralupskou.

Když finančníci z J&T začali loni o koupi Unipetrolu vyjednávat, byli přesvědčeni, že se s Babišem dohodnout snáz než Poláci. Do Mera a Čepra si už Andrej Babiš kompletně dosadil své lidi, kteří pro něho za éry Pavla Švarce před privatizací fakticky řídili Unipetrol.

V mezičase se ale nízkými cenami ropy výrazně změnily podmínky a Křetínský s Kellnerem už necítí existenční nutnost spojovat rafinerii se státními ropnými firmami Mero a Čepro. Na obchodech s nimi však může Unipetrol vydělávat stovky milionů, o něž dnes kvůli špatným vztahům přichází. Dobré vztahy a souhra s Babišem jsou pro úspěch investice do Unipetrolu zásadní.

PPF a J&T ještě nemají přesnou představu, co s petrochemickým holdingem podniknout, pokud se jim ho podaří získat. Budou-li se v ropném byznysu i petrochemii držet marže tak vysoko jako dnes, dá se čekat, že budou držet celou firmu a inkasovat zisky na dividendách. Z dlouhodobé perspektivy se ale Unipetrol chystají rozdělit a rozprodat po částech. Do jejich současné strategie podnikání zapadá jen Česká rafinérská. V ropě už Křetínský podniká na sousedním Slovensku, kde mu patří Nafta Kbely, kterou pro něj hlídá expremiér Mirek Topolánek.

Téměř jistě se budou Křetínský s Kellnerem snažit prodat petrochemické části Unipetrolu. To jsou přesně ty firmy, o něž se s PKN Orlen Babiš soudí a vždycky je chtěl získat. Za těch deset let se ale poměry v Unipetrolu hodně proměnily. Z firem, o něž měl tehdy zájem, prakticky zůstává ve hře jen Chemopetrol a Paramo. Babiš si však mezitím pořídil jiné chemičky, které mu to, co původně čekal ve své struktuře od těchto společností, nahradily. Je otázkou, jestli má dnes o Chemopetrol ještě zájem, nebo už protahuje soud s Poláky jen proto, že se nechce vzdát jedinečné šance vysoudit peníze. V každém případě se mu teď otvírá unikátní příležitost dostat se k firmám, po nichž vždycky toužil.

Zlaté nové časy

Andrej Babiš a Daniel Křetínský si fakticky rozparcelovali moc v českém byznysu. Přímo spolu neobchodují, ale vzájemně respektují své mocenské sféry a vycházejí si vstříc. Tohoto postavení se Křetínskému a skupině J&T jako jediným z místních miliardářů podařilo dosáhnout díky včasné mediální investici do vydavatelství Ringier s nejprodávanějším deníkem Blesk.

Bystrý a prozíravý Křetínský měl ze začátku potíž přesvědčit své partnery ze skupiny, aby si za pět miliard korun toto „bezpečnostní aktivum“ nebo „atomovku“ pořídili. Dnes mu děkují, že to byl skvělý tah, který jim zajistil klid a otevřel prostor k velkým investicím. Blesk funguje fakticky jako Babišova reklamní agentura, která má podstatně větší dosah než jeho oblíbený twitterový účet. O Andreji Babišovi se tam dočtete samé pěkné věci. Jak je na dovolené. Hezky se stará o rodinu. Vyjel s mladými na „fesťák“, jak rád říká letním festivalům, kde hraje jeho oblíbená kapela Kryštof. Monika Babišová je pravidelně vydávána za módní ikonu. Blesk dosáhne i k lidem, které Twitter nezasáhne, a Babiš si moc dobře uvědomuje, jak destruktivní by bylo, kdyby se otočil proti němu. A tak jde Křetínskému přinejmenším z cesty. Není to žádná dohoda, a už vůbec ne vyslovená. Je to přesně ten druh tichého respektu majitelů „bezpečnostních aktivit“.

Majitel fotbalové Sparty, v níž už utopil skoro miliardu korun, přišel k největší části majetku v éře Mirka Topolánka a Martina Romana. Ty Andrej Babiš vždycky označoval za epicentrum Matrixu, kvůli němuž se vydal obětovat do politiky. Křetínský a J&T byli jeho součástí.

Už teď, po roce a půl, co je Babiš u moci, se ale dá říct, že Danielu Křetínskému se v nových poměrech mimořádně daří. Zatím neobchoduje přímo se státem, jen potřebuje, aby mu k jeho investicím vytvářel co nejlepší podmínky. Křetínskému se nelíbilo, že se do veřejné soutěže na prodej Slovenských elektráren, kterou vypsal italský Enel, chtěl hlásit i státní ČEZ. Nakonec se nepřihlásil. Nebyl to podle dostupných informací žádný zásah Andreje Babiše. Vedení ČEZ usoudilo, že nákup firmy, do níž patří i vodní dílo Gabčíkovo a jaderná elektrárna Mochovce, je příliš riskantní. Křetínský do toho rizika jako dravý soukromý investor šel a zbavil se těžkého soupeře, který mohl investovat výrazně víc než on, s obrovskými dluhy, které na sebe jeho EPH nabaluje.

Další firmou, kterou by do svého průmyslového impéria Daniel Křetínský rád přidal, jsou Pražské služby, jež se zabývají likvidací odpadků v hlavním městě. Jde mu především o moderní a velmi perspektivní spalovnu v pražských Malešicích, která je jejich součástí. Ta může zároveň fungovat jako teplárna. Pražské teplárny už dnes Křetínský kontroluje a rád by k nim tento výkonný zdroj přidal. Původně se snažil koupit celé Pražské služby, na což mu zatím město nekývlo. Proto investoval do konkurenční společnosti AVE, která má zároveň v městské firmě podíl. To je z jeho pohledu ideálně rozehraná situace, jak metropolitní likvidaci odpadu i spalovnu ovládnout. Uvidíme, jak bude Babišova pražská primátorka Adriana Krnáčová schopna jeho promyšleným tahům čelit. A jestli jim vůbec má zájem čelit.

Pokud dokáže Daniel Křetínský s J&T získat Unipetrol, Slovenské elektrárny a pražské odpadky, bude pro něj Babišova éra podstatně výnosnější, než byla ta Toplánkova. Zatím se dá rozhodně říct, že Křetínský má našlápnuto na nových poměrech vydělat víc než sám Babiš.