Na internetu se v pátek večer objevil velký balík e-mailů, fotek, faktur a dalších dokumentů, které jsou označovány za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Zástupci jeho kampaně poté v noci na sobotu ohlásili, že jde o výsledek masivního a koordinovaného hackerského útoku, jehož obětí se stali před několika týdny. O kybernetickém útoku proti Macronově kampani se hovořilo naposledy koncem dubna, tehdy se ale tvrdilo, že žádná data neunikla. Francouzské ministerstvo vnitra dnes odmítlo podle agentur incident komentovat s tím, že předvolební kampaň v pátek skončila.

Uniklé dokumenty, jejichž množství zabírá devět gigabitů obsahu, podle Macronova štábu pouze vypovídají o běžném chodu prezidentské kampaně. Problémem ale podle něj je, že pravá data jsou na sociálních sítích míchána s falešnými dokumenty, aby vyvolaly pochyby a dezinformace. Napadeny byly osobní a pracovní e-mailové adresy několika pracovníků Macronovy kampaně.

„Zveřejnění interních dokumentů pro nás není důvodem k obavám,“ sdělilo Macronovo hnutí Vpřed! (En Marche!) s tím, že naopak vážný je samotný akt hackerského útoku. Hnutí rovněž uvedlo, že strůjci útoku očividně chtěli únikem dat podkopat kampaň v posledních hodinách před hlasováním.

Francii v neděli čeká druhé kolo prezidentských voleb, v nichž voliči rozhodnou, zda se prezidentem stane centrista Macron, nebo nacionalistka Marine Le Penová. Francouzští experti pečlivě sledovali jakékoli známky kybernetických útoků už před prvním volebním kolem prezidentských voleb. Mnozí se obávali opakování scénáře z loňského roku, kdy se Ruskem podporovaní hackeři údajně pokoušeli ovlivnit prezidentskou kampaň v USA.

Francouzské ministerstvo vnitra prohlásilo, že incident kvůli oficiálně skončené kampani ponechá bez komentáře. „Ministerstvo (vnitra) a ani žádné jiné ministerstvo se k tomu nebude vyjadřovat, neboť podle zákona kampaň skončila o půlnoci,“ citoval Reuters prohlášení ministerstva vnitra.

Dokumenty ve formátu .eml byly vystaveny na portálu Pastebin, který umožňuje nahrávat data anonymně. Kdo za zveřejněním stojí, není jasné. Na webu data vystavil uživatel pod přezdívkou EMLEAKS, která očividně spojuje počáteční písmena jména Emmanuela Macrona s anglickým slovem leaks (úniky).

Odkazy na únik se pak začaly objevovat na sociálních sítích. Podle webu listu Le Monde nejprve na fóru 4chan, který navštěvuje část americké radikální pravice, posléze se odkazy s tagem #MacronLeaks začaly objevovat na twitterových účtech anglofonních sympatizantů amerického prezidenta Donalda Trumpa. Celosvětovou pozornost si pak událost získala, když odkaz převzal i portál WikiLeaks, který se zaměřuje na zveřejňování tajných vládních informací.

Ten si na twitteru položil otázku, komu únik dat prospěje. Následně poznamenal, že na ovlivnění voleb je to již pozdě, i tak prý ale incident bude využit k posílení nevraživosti vůči Rusku a k navýšení výdajů na tajné služby.

„Tento masivní únik přišel příliš pozdě, aby ovlivnil volby. Záměr s načasováním je zvláštní,“ uvedl WikiLeaks.

Japonská antivirová společnost Trend Micro koncem dubna informovala o útocích, za nimiž stojí skupina známá pod jménem Pawn Storm (Útok pěšcem), kterou podle amerických zpravodajských služeb řídí ruská špionáž. Rusko podobná obvinění odmítá.

Macronův štáb v dubnu potvrdil, že se stal terčem takzvaného phishingu, tedy podvodné techniky používané na internetu s cílem získat citlivé údaje týkající se elektronické komunikace. Útoky byly zaznamenány v březnu a také už loni v prosinci, ale v té době neměl Macronův štáb o jejich původu žádné důkazy.