Uzákoněné násilí ruské mašinerie

Rusko je země mnoha možností, většinou nepochopitelných a často zákeřných. Čerstvě to připomíná výstava inspirovaná druhým soudním procesem s miliardářem Michailem Chodorkovským a jeho společníkem Platonem Lebeděvem, který probíhal v letech 2009 a 2010 a byl veden kvůli údajné zpronevěře a daňovým únikům. Expozice využívá nabízejícího se kafkovského rozměru a k dokreslení atmosféry tohoto příběhu užívá titulku Proces. Nejde o jeho rekonstrukci, nýbrž snahu ukázat na „prototypech“ soudního přelíčení (tedy postavách soudce, státního zástupce, obhájců atd.), jak v Rusku Vladimira Putina funguje soudní moc. Základem jsou zprávy z procesu představené jako komiks karikaturisty Alexandra Kotlyarova. Asi nepřekvapí, že v Rusku byla výstava dlouho odmítána, pražský DOX je první výstavní institucí, která tuto výstavu představí mimo Rusko.

Výstava v Centru současného umění DOX, Praha, trvá do 14. 9. Kurátor: Anton Litvin. www.dox.cz

Řiditelný chaos ruské koketerie

Rusko ještě jednou, ale jinak: nová fantastika je vyjma próz Sergeje Lukjaněnka a jejich následných filmových zpracování u nás přinejmenším v obecném povědomí neznámá. Jiná setkání s východními výdobytky tohoto žánru jsou spíš výjimkou. Třeba film Černý blesk. Zápletku, pravda, převratnou nemá, docela odpovídá americkému standardu: mladík, samozřejmě univerzitní student, dostane od svého otce staré auto, následně zjistí, že to svede létat. A tak se hrdina rozhodne stát superhrdinou, bojovníkem proti zločinu. Nevinná hra se vzápětí mění v souboj se zlem, které má své plány. Kombinace známých not má své neokoukané přednosti: jednak ruské reálie (tamní města na plátně vypadají jinak a vytvářejí jiné emoce než jejich západní protějšky), jednak ovšem auto. Čert vrať DeLorean do budoucnosti, kdo by nechtěl lítat nádherným Gazem 21?!

Černý blesk vysílá Prima Cool v sobotu 8. 8. od 22.05. Režie: Dmitrij Kiseljov, Alexandr Vojtinskij. Hrají: Grigorij Dobrygin, Viktor Veržbickij, Dato Bachtadze a další

Co by na takový koncert řekli v Rusku?

Okolo letošní Prague Pride se toho děje hodně. Na sociálních sítích, najmě Facebooku se to hemží duhovými profilovými „fotečkami“ příznivců festivalu a ironickými šlehy pod nimi jeho odpůrců. Kardinál Dominik Duka zakázal propůjčit festivalu jakékoli prostory spravované katolickou církví, i když jiní duchovní to v plánu měli. Neklid, krůpěje, kroupy, bouře? Úhrnem je to reklama k nepřehlédnutí, ostatně hodí se k zahajovacímu koncertu Střeleckém ostrově. Je pojat velkolepě, samozřejmě jako přehlídka těch, kteří o své orientaci hovoří otevřeně: A tak vystoupí Aneta Langerová, která přehraje své loňské album Na Radosti. Nebo Jaro Smejkal, účastník SuperStar, který se na loňských Pride Voices 2014 rozhovořil o svém coming outu. A ovšem zapěje hvězda největší, Conchita Wurst – vítěz(ka) loňské hudební soutěže Eurovision Song Contest.

Festival Prague Pride začíná 10. 8. a trvá do 16. 8. Zahajovací koncert na Střeleckém ostrově začíná v 18.00. Podrobný program festivalu viz www.praguepride.cz

Večer co večer s umělohmotným klaunem

Spojnice dvou témat, která hýbou společností, vyplývá ze jména autora a titulu jeho knihy. Původem Iráčan, který ze země svého narození utekl do Holandska, kde nejprve azyl nedostal, holandsky se naučil úřadům natruc sám a dnes je zde ceněným autorem: Rodaan Al Galidi. Napsal novelu o postižení, o němž naštěstí vzrůstá povědomí, mimo jiné právě proto, že je přitažlivé pro spisovatele: Autista a poštovní holub. Je to příběh mladičké matky, které se narodí syn postižený Aspergerovým syndromem a která se vyrovnává s jeho genialitou a výlučností zároveň. Ostatně zachycuje to věta: „Geert měl užší vztah s jazykem než s tělem.“ (Jazykem, řečí.) Milé je, že kniha vychází v edici nakladatelství Dauphin Pop. Konečně žádná výlučnost, nýbrž obyčejnost. Nebýt důrazu titulu, konečně možnost vnímat text bez pozlátek, jako literaturu a ne dokument.

Rodaan Al Galidi: Autista a poštovní holub. Přeložila Jitka Růžičková. Vydalo nakladatelství Dauphin v roce 2015. 176 s. 228 Kč.