Je to historicky nejlepší výsledek hospodaření státu za prvních deset měsíců roku. Státní rozpočet skončil s přebytkem 98,3 miliardy korun. Skóre je o 127,5 miliardy korun lepší výsledek než loni, kdy jela ekonomika ve vyšších obrátkách. Kdyby to byl výsledek růstu hospodářství, rekordního počtu lidí v práci, vysokého výběru daní, rekordně nízkých, nebo přesněji řečeno záporných úroků ze státních dluhopisů, byl by to skvělý výsledek. Kromě chvály by k němu nebylo co dodat.

O tento dojem ale hned přijde každý, kdo se podívá pod povrch. Největší vliv na rekordní přebytek má to, že stát fakticky zastavil investice. Proti loňsku na nich utratil o 50,8 miliardy korun méně. Je to nejslabší výsledek za dekádu. I v časech recese po roce 2008 vlády investovaly podstatně víc. Samotné ministerstvo financí v komentáři přiznává, že se státu nedaří utrácet peníze z Evropské unie. Stát na ně v rámci spolufinancování přispívá jen menší částí. A v té letos zatím utratil o 73,8 miliardy méně než loni.

Pak je v rozpočtu další výrazné snížení útrat, a to na „neinvestiční nákupy a související výdaje“. Celkem 13 miliard korun. Z toho drtivou většinu, 10,8 miliardy korun, představují nižší útraty za financování státního dluhu. To jsou ty záporné úroky. Investoři fakticky platí státu za to, že mu půjčují peníze.

Nejsme jediní, takových zemí je v Evropě řada, Německem a Nizozemskem počínaje. S tak levnými penězi je ideální doba na investice. Ty se ale úplně zastavily. S dalšími úsporami to není nijak slavné. Navzdory rekordnímu počtu lidí v práci se o dvě miliardy zvýšily sociální dávky. Do těch se nepočítají důchody, které s jejich zvyšováním a přibývajícím počtem penzistů už jen stále porostou bez ohledu na vývoj ekonomiky.

Daně se vybírají dobře. Příjmy z nich stouply o 7 procent. To znamená, že rostou rychleji než platy i ekonomika. Daně z příjmů firem stoupají o velmi slušných 13 procent. Daně z příjmů fyzických osob o 10 procent. Spotřební daně rostou o 8,7 procenta. Do stylu výběru žádné z těchto daní současná vláda nezasahovala.

Jediné, co se vybírá opravdu špatně, je daň z přidané hodnoty. Příjem z ní se zvýšil jen o 3,3 procenta. Roste tedy dvakrát pomaleji než útraty, z nichž se odvádí. Kontrolní hlášení, která odstartovala začátkem roku, tedy zjevně nemají žádný efekt. Ministerstvo financí jim ve zprávě provázející výsledky rozpočtu věnuje několik matoucích vět, končících ujištěním, že „Vzhledem ke krátké době jeho používání nemá zatím tento institut ještě výraznější pozitivní rozpočtový dopad“. Po jaké době ho tedy bude mít?

Před startem dlouho ohlašované elektronické evidence tržeb to není zrovna přesvědčivý výsledek represivní a byrokratické daňové politiky. Právě výběr DPH si přitom ministr financí Andrej Babiš sám nastavil jako měřítko vlastního úspěchu v úřadě. Takže zatím je to propadák.

Současné výsledky rozpočtu ale hlavně ukazují, že není problém v této fázi rozjeté ekonomiky hospodařit bez deficitu. A není žádný důvod poslat do sněmovny na příští rok rozpočet s deficitem 60 miliard korun.