V rámci elektronické evidence tržeb (EET) musí vystavovat účtenky také umělci. Ačkoliv obecně se jich povinnost dotkne až v příštím roce, někteří by si měli pořídit kasy už teď. Pokud totiž například hudebníci chtějí na svých koncertech také prodávat svá CD nebo jiné předměty, on-line pokladnu podle zákona musí mít už od března.

Situace je mezi umělci úplně stejná, jako v dalších profesích, kterých se povinnost evidovat dotkla. Ti velcí s tím většinou problém nemají, protože náklady na pořízení pokladny jsou pro ně únosné a dost často můžou všechny starosti kolem EET na někoho delegovat. Pro ty malé je ale povinnost problém, protože koupě pokladního zařízení pro ně často představuje neúnosné finanční náklady a často se tak raději rozhodnou činnost ukončit.

Umělci si stěžují, že cílem umělecké tvorby je právě tvorba sama a zisk je vlastně vedlejší produkt. Proto nechápou, proč se jich povinnost evidovat týká. Zvláště u méně známých umělců nebo třeba malých a začínajících kapel, se často jedná spíše o ztrátovou činnost. „Jen dělání muziky je finančně strašně náročná věc. Na prodeji věcí nic nevyděláme, spíš nám to přispěje na naftu,“ uvedl pro server Echo24 hudebník z Prahy.

Někteří si pokladnu prostě nekoupí

Řada kapel pražské klubové scény si kvůli prodeji pár kusů cédéček nebo triček proto pokladnu pořizovat nebude. „Prostě jsme se tomu vysmáli. Pro nás menší kapely je to naprosto nepředstavitelné,“ doplňuje hudebník, který působí v několik pražských kapelách. Ani jedna z nich si podle něj kasu nekoupila a ani to dělat nehodlá.

Kvůli evidenci nehodlá nic měnit ani kapela z Pardubicka. „Malé kapely mají buďto producenty a ti to řeší za ně, veškerý merch, případně plánují i to, že si merch budou prodávat na koncertech pod hlavičkou klubu a ti to vyřeší za ně. Ti úplně nejmenší na to kašlou, protože se většinou ani nedostanou na zákonnou povinnost to řešit. A my na to kašleme taky,“ uvedl serveru Echo24 jeden z jejích členů.

Pokladny si nakoupily větší kapely, které jsou logicky více na očích, ale pro které je zase obstarávají agentury. „Jezdíme po festivalech. Když kapely potřebují, posíláme člověka s naším éétéčkem. Prodej pak není přímo na kapelu, ale přes nás,“ popsala například pro server iDnes Lucie Hájková z obchodu Merchshop, který spolupracuje třeba se skupinami Wohnout, Mandrage, Vypsaná Fixa, Visací Zámek nebo Anna K.

Absurdita EET

Na povinnost evidovat si stěžoval třeba houslový virtuos Pavel Šporcl. „Spadl jsem do EET od letošního roku, světe div se, z toho důvodu, že na koncertech prodávám cédéčka,“ říká Šporcl na videu, které zveřejnil na Facebooku Prague Business Club.

„Ještě jsem tedy neměl ten první koncert, nicméně ta představa, že přijedu na koncert o půl hodiny dřív a paní uvaděčce, většinou dámě v letech, dám svůj vlastní telefon s aplikací a vysvětlím jí osm různých položek… A že bych po koncertě musel běžet a těch čtyřicet, padesát lidí, kteří čekají na podpis, by tam muselo třeba půl hodiny čekat,“ popsal nesnáze, které mu EET způsobí.

Podle vyjádření na videu také žádal finanční správu o to, aby mohl evidovat ve zjednodušeném režimu. To mu ale úředníci zamítli. „Poradili mi, že si můžu určité množství těch účtenek vytisknout předem. Takže si jich vytisknu čtyřicet předem a když jich prodám jen pětatřicet, tak musím těch pět stornovat. A to dělám já jako houslista. Moc nám opravdu nepomáhají. A kdy mám cvičit na housle, že jo,“ postěžoval si s úsměvem Šporcl.

Podle ministerstva financí ale záleží, kolik cédéček, triček a dalších předmětů umělec prodá. „Tyto tržby je nutno evidovat již od 1. března 2017, tedy ve druhé vlně. Výjimkou ale může být aplikace tzv. minoritní činnosti,“ uvedla pro server Echo24 Michaela Tesařová z resortu financí.

„Obecně lze říct, že pokud daný hudebník nepřekročil za rok 2016 u tržeb z prodeje zboží částku 175 tisíc korun za rok, pak může prodej zboží evidovat až od 1. ledna 2018, pokud tuto částku nepřekročí ani v letošním roce, tak až od 1. března 2018. Samozřejmě za předpokladu, že většinu hotovostních tržeb dosahuje ze vstupného na své akce,“ dodala Tesařová. Podle ní je ale aplikaci minoritní činnosti nutno posuzovat na konkrétní situaci každého umělce.