Poslední zveřejněný předvolební průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) výrazně favorizuje hnutí ANO Andreje Babiše, které by podle výsledků překonalo 30 procent a všechny své soupeře nechalo hluboko pod 20 procenty. Co už se ale neříká nahlas, je, že výsledek vychází ze vzorku, který čítá jen něco málo přes 500 lidí. To lze jen těžko hodnotit jako reprezentativní vzorek v zemi, kde má volební právo více než 8 milionů lidí. Předvolební průzkumy jsou problematickou disciplínou a existuje řada důvodů, proč by s nimi měl člověk zacházet opatrně.

Aby měl výzkum nějakou vypovídající hodnotu, měl by mít vzorek alespoň tisíc respondentů. Pondělní průzkum CVVM čítal jen 983 lidí. Vzorek se ale skládal i z lidí nad 15 a volební právo tak mělo jen 942 respondentů. Když se odečtou ti, kdo jít volit nechtějí nebo nevědí koho, zbývá 523 odpovědí, což lze jen těžko považovat za dostatečný vzorek. Právě z něj ale vyšlo Babišovi 34 procent, komunistům 14,5 procenta a sociální demokracii 12 procent.

Když se CVVM ptalo na volební preference, do nichž počítá i nerozhodnuté a ty, kdo volit jít nechtějí, výsledek vypadal výrazně jinak. Hnutí ANO by získalo jen 23 procent, druzí komunisté 9,5 procenta, třetí socialisté 9 procent. Právě lidé rozhodnutí nejít k volbám a nebo lidí nerozhodnutých tvoří dohromady něco přes 30 procent. Více čtěte v komentáři Lenky Zlámalové.

Nejnovějšího výzkumu Medianu se účastnilo 1 005 lidí ve věku nad 18 let a probíhal ve všech 60 okresech republiky. Ti odpovídali na otevřenou otázku „Kterou stranu nebo hnutí byste nejspíše volil(a), pokud byste v současnosti šel / šla k volbám do Poslanecké sněmovny?“ Období, po které probíhal, bylo poněkud delší, od 20. května do 25. července. Výzkumníci ale i proto říkají, že se v něm nepromítla změna volebního lídra ČSSD.

Podle průzkumu Medianu by volit přišlo 58 procent respondentů, kteří by nejvíce hlasů hodili hnutí ANO. To by získalo 27,5 procenta, druzí by skončili komunisté s 15,5 procenta v těsném náskokem před ČSSD, která by získala 14 procent. Do sněmovny by se dostaly také obě pravicové strany, ODS by získala 10 procent a TOP 09 7,5 procenta. Průzkum také poprvé zohledňuje existenci koalice Lidovců se Starosty, kteří by ale získali jen 9 procent a do sněmovny by se tak nedostali.

Moc průzkumů

Předvolební průzkumy mají přitom moc utvářet politické dění. Notoricky známý je případ Jiřího Paroubka, kterému před volbami v roce 2010 průzkumy prorokovaly mezi 27 až 33 procenty. I když nakonec Paroubek volby vyhrál, celkový výsledek byl 22 procent a náskok před druhou ODS mizivý, jen dvě procenta. Paroubek okamžitě ohlásil svou rezignaci. ČSSD tenkrát vycházela z vlastních průzkumů, které si zaplatila u společnosti STEM, a o to větší byl Paroubkův šok.

Nemusíme ale chodit tak daleko do minulosti, koneckonců premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se rozhodl rezignovat na funkci předsedy sociální demokracie poté, co byly zveřejněny předvolební průzkumy společnosti TNS Kantar. Výzkum totiž ukázal, že vládní krize způsobená problémy Andreje Babiše (ANO) nejvíce ublížila sociální demokracii. TNS Kantar jí totiž prorokoval pouze 10 procent a celkové čtvrté místo za komunisty a ODS. Průzkumu se zúčastnilo 1200 lidí, volební model pak zahrnuje odpovědi 813 dotázaných, kteří zvažují účast ve volbách.

Agentury ale veřejné průzkumy neživí, jsou pro ně prakticky jen reklamou na jiné produkty. Peníze pak mají z průzkumů trhu pro byznys, popřípadě z předvolebních průzkumů, které se u nich zaplatí samotné strany či jiné subjekty. Na těch si pak dají mnohem více záležet, než na těch, co pravidelně zveřejňují přes média.

Zkušenost ze zahraničí přitom ukazuje, že průzkumy lze dělat pořádně. Jeden z mála průzkumů, který se před posledními volbami na začátku června ve Velké Británii trefil, pracoval se vzorkem 50 tisíc voličů. Pět set v každém ze 650 okrsků, v nichž se členové parlamentu vybírají. Spojené království má zhruba šestkrát víc obyvatel než Česká republika, takže podobně kvalitní vzorek by měl čítat kolem 8400 respondentů.

Otázkou zůstává, kdo by měl kvalitní výzkum s dostatečně reprezentativním vzorkem lidí financovat. Mělo by se jednat o nezávislou instituci, která má dostatek veřejných financí, jako je například Česká televize nebo Rozhlas. Kvalitní předvolební průzkum je totiž službou veřejnosti, kterou by veřejnoprávní média měla plnit.