Vláda ve středu schválila návrh zákona o zálohovaném výživném, které by za neplatiče poskytoval stát. Vyplacené dávky by pak vymáhal po neplatičích. O přijetí normy informoval na twitteru ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD). Podle předlohy, kterou teď dostanou k projednání poslanci, by děti z domácností s nižším příjmem měly dostávat podle svého věku maximálně 2088, 2568 či 2940 korun, tedy nejvýš 1,2násobek životního minima.

K zavedení náhradního výživného se vláda zavázala v koaliční smlouvě. Koalice ale záměr už dvakrát smetla. Vadila hlavně nízká vymahatelnost, státu se měla vrátit zhruba tři procenta vyplacené sumy. Hnutí ANO se dřív stavělo proti zavedení „další sociální dávky“. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) zákon před nedávnem označil za jednu z deseti priorit svého kabinetu pro zbytek vládnutí.

K normě měly výhrady některé resorty, kraje, odbory i opoziční strany. Podle poslední verze zákona by vymahatelnost měla dosahovat asi deseti procent. Roční výdaje ministerstvo práce spočítalo na 736,8 milionu korun, zpět by dostalo asi 73,9 milionu.

Dávka má dle ministerstva zmínit chudobu dětí, kterým rodič neplatí

Podle návrhu zákona je zálohované výživné „zvláštní sociální dávka“. Bude o ni možné žádat, pokud dítě nedostává od rodiče soudem nařízené alimenty či jejich část přes tři kalendářní měsíce. O přidělení rozhodne krajský úřad práce, po neplatiči pak bude vyplacenou sumu na dávku vymáhat u soudu či exekucí. Pokud se zjistí, že po dlužníkovi není možné nic vymoci, zálohované alimenty stát neposkytne.

Podle návrhu měly na dávku dosáhnout děti z domácností s příjmem buď pod 2,7 násobek životního minima, nebo pod čtyřnásobek. S jakou variantou kabinet souhlasil, zatím není jasné.

Podle ministerstva práce má nová dávka zmírnit chudobu dětí, kterým rodič alimenty neplatí. Proti zavedení zálohovaného výživného se dřív stavělo hlavně hnutí ANO. Stažení zákona nyní žádalo ministerstvo obrany, zaměstnavatelé a dva kraje. Výhrady měly i některé další resorty. Podle ministerstva zemědělství by se mělo vyplácení časově omezit, ministr pro lidská práva odmítal strop výživného na 1,2násobku minima. Odbory žádaly, aby na dávku měly nárok děti z rodin s příjmem do čtyřnásobku minima.

Se zavedením zálohovaného výživného nesouhlasí ani opoziční TOP 09 a někteří právníci. Podle nich je nutné spíš zlepšit vymahatelnost. „Stát nemá nahrazovat nezodpovědného rodiče, ale má jej přimět k plnění jeho povinností,“ sdělila ČTK poslankyně a místopředsedkyně TOP 09 Markéta Adamová. Poslanci TOP 09 navrhují, aby stíhání dlužníků bylo možné už po dvou měsících neplacení alimentů. Nyní je nehrazení výživného trestné až po čtyřech měsících.

Aby zákon začal od ledna příštího roku platit, musí ho po kabinetu schválit i Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Není tedy jisté, jestli se norma stihne do podzimních parlamentních voleb.