Události po sněmovních volbách v Polsku znamenají konec demokracie a nástup více či méně autoritářské vlády. Tento názor sdílejí politici poražených stran, novináři v čele s levicově-liberálním listem Gazeta wyborcza i mnozí bývalí ústavní soudci a jejich výklad se přes média rozšiřuje do celé Evropy. Volební vítěz Právo a spravedlnost získal v parlamentu většinu a rázně se chopil všech mocenských pák, především vyměnil vedení tajných služeb a ještě ohnul zákony, aby prosadil za ústavní soudce své příznivce. Aby toho nebylo málo, premiérka Beata Szydłová odstranila ze své kanceláře evropské vlajky.

V samotném Polsku se ovšem objevují ještě radikálnější komentáře. Možná to není jenom konec demokracie, ale přímo konec světa. Svědčí o tom, že se do nejvyšších funkcí vracejí tři lidé. Ministrem spravedlnosti bude opět Zbigniew Ziobro, který se znemožnil za předchozích vlád Práva a spravedlnosti v letech 2005 až 2007, když mimo jiné obvinil a nechal zavřít primáře kardiologické kliniky za údajné zabití dvaceti pacientů. Zároveň byl kritizován za špiclování opozičních politiků a novinářů. Ministrem obrany bude někdejší náměstek Antoni Macierewicz, který patří k hlavním zastáncům spiklenecké teorie o tom, že prezidenta Lecha Kaczyńského nechali zavraždit Rusové a jenž se nemůže zbavit obvinění, že považuje Protokoly sionských mudrců za seriózní historický zdroj. Ministrem pro tajné služby byl jmenován bývalý šéf protikorupčního úřadu Mariusz Kamiński, jehož musel těsně předtím omilostnit prezident Andrzej Duda. Kamiński byl totiž nepravomocně odsouzen na tři roky za falšování dokumentů při tzv. pozemkové aféře, která měla v roce 2007 sloužit k diskreditaci spolupracovníků vicepremiéra a šéfa strany Sebeobrana Andrzeje Leppera, tehdejšího vládního partnera Práva a spravedlnosti.

Se jmény Ziobra, Macierewicze a Kamińského bývá spojována nastávající změna poměrů směrem k autoritářskému režimu, proto také bývají označováni za tři jezdce z Apokalypsy. Biblické přirovnání v katolickém Polsku každý chápe, a dobře tedy ví, že jezdci přinášejí zkázu těsně před koncem světa. Takové přirovnání však není nutně negativní. Jak je známo z Bible, po konci světa nastane Boží království, kde budou odměněni všichni spravedliví. Neustálé strašení Ziobrem, Macierewiczem a Kamińským na Poláky už nezabírá, tvrdí významný novinář Rafal Ziemkiewicz, naopak jim dodává prestiž. Tři muži ze silových resortů jsou považováni za mlátičky, kteří v zemi konečně zavedou pořádek.

Paradoxní obliba tří kontroverzních politiků a vůbec apokalyptická nálada v Polsku jsou fenoménem, který si nechtějí příznivci bývalé vládní strany Občanská platforma připustit a jejž zahraniční komentátoři nechápou. Celé to nedává smysl. Polsko zažilo během deseti let dvojnásobný nárůst HDP, stalo se středoevropskou mocností, která prosazovala politiku rozšíření Evropské unie dál na východ, a teď najednou nová vláda opouští úspěšný kurz, obrací kormidlo a volí provokační strategii proti Evropské unii i části vlastní společnosti.

Pravda zadlužených

Nakonec je vysvětlení jednoduché a svědčí o tom, že ve skutečnosti si ani Západ nechce připustit skutečnou situaci v Polsku. Právu a spravedlnosti i jejímu šéfovi Jaroslawu Kaczyńskému zajistili většinu ve sněmovně lidé, podle kterých se o nějakých úspěších při budování Polska nedá mluvit. HDP sice může růst, trvá však vysoká nezaměstnanost zvláště mezi mládeží. Značné části populace přinesl kapitalismus jen dluhy. Vzdělaní ekonomové Čechům předhazují, že jsou finančně negramotní a že si půjčují peníze, které nedokážou vrátit. Polsko patří k zemím, kde je to horší. Lidé si běžně brali hypotéky ve švýcarských francích, které jsou při posilování franku fakticky nesplatitelné. Jak může být spokojen řemeslník, který zkrachoval a teď musí dojíždět do Německa, aby našel práci s výdělkem dostačujícím na obživu i splácení doživotních dluhů? Ke slibům politiků typu Kaczyńského i maďarského premiéra Viktora Orbána či nové hvězdy chorvatské politiky Božo Petrova patří oddlužení a vůbec pomoc běžným lidem unaveným z budování kapitalismu.

Nastolení důsledné kontroly nad silovými složkami včetně justice patří k obvyklému postupu při převzetí moci v nových demokraciích východní Evropy, který úspěšně etabloval Orbán. Není podstatné, že to Západ kritizuje, z pohledu Práva a spravedlnosti to je nezbytný předpoklad pro splnění ekonomických slibů voličům.