Evropu vedou bezdětní politici. Jaké to může mít důsledky?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nikdy předtím nevedlo Evropu tolik politiků, kteří neměli vlastní děti. Německá kancléřka Angela Merkelová, britská premiérka Theresa Mayová, šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker, předsedové vlád Itálie, Nizozemska, Švédska a Lucemburska, prezident Francie Emmanuel Macron a první ministryně Skotska Nicola Sturgeonová mají všichni jednu věc společnou, nemají žádné vlastní děti.
Svou bezdětností však evropští lídři následují trendy v celé Evropě. Podle oficiálních statistik Evropské unie 30% všech německých žen zůstává bezdětných. Mezi absolventkami vysokých škol je bez dětí 40%. Podle studie francouzského Národního institutu pro demografická studia až čtvrtina evropských žen narozených v sedmdesátých letech zůstane bez potomků.
Tento trend je občas popisován jako „žádné děti, žádné problémy“. Stále více lidí volí kariéru a vlastní autonomii před výchovou dětí. Roli rovněž hraje vysoká vzdělanost a menší role náboženství. U vzdělaných lidí je větší šance, že dají přednost kariéře před dětmi. Úpadek náboženství znamená menší důraz na rodinu a větší toleranci bezdětnosti.
Ne však vždy se jedná od dobrovolnou bezdětnost evropských politiků. Theresa Mayová přiznala v prosinci 2012 v rozhovoru pro The Daily Telegraph, že pár děti mít nemůže. „Pořád se díváte na ostatní rodiny a vidíte, že tam je něco co nemáte,“ řekla tenkrát Mayová.
Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová přiznala ve svém životopise, že v roce 2011 nedobrovolně potratila.